Dědění věcného břemene, služebnosti

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články); Zveřejněno: 21. únor 2017; Zobrazení: 2280

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Zdědila jsem pozemek, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno (služebnost) in persona (věcné břemeno, služebnosti na jméno). Po smrti rodičů zaniklo i břemeno. Jak mám nyní postupovat, abych se na pozemek dostala? Jinudy se tam nelze dostat. Děkuji, Sandra

Odpověď:

Ve Vašem případě se nabízejí v zásadě 3 varianty řešení:
1/ Zřízení služebnosti:
V první řadě Vám doporučuji pokusit se s vlastníkem sousedního pozemku (přes který hodláte ke svému pozemku přecházet/přejíždět) dohodnout na zřízení služebnosti stezky/služebnosti cesty (§ 1274 a násl. občanského zákoníku).
Služebnost stezky i služebnost cesty mohou být zřízeny prostřednictvím písemné smlouvy, a to ve prospěch konkrétní osoby (zde Vás), nebo ve prospěch panujícího pozemku (Vašeho pozemku, tzn. že z této služebnosti by byli oprávněni i všichni budoucí vlastníci Vašeho pozemku). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně i bezúplatně. Pro vznik služebnosti je zapotřebí její vklad do katastru nemovitostí (§ 1262/1 občanského zákoníku).

2/ Nezbytná cesta:
Nebude-li možné zřídit služebnost prostřednictvím smlouvy (tzn. nebude-li dohoda s vlastníkem sousedního pozemku možná), budete oprávněna obrátit se na soud s návrhem na zřízení nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku).
Dle § 1029 občanského zákoníku platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu (§ 1030/1 občanského zákoníku).
Bude-li nutné soudní zřízení nezbytné cesty, budete oprávněna se u soudu domáhat vydání tzv. předběžného opatření, kterým soud vlastníkovi sousedního pozemku přikáže, aby Vám umožnil vstup na Váš pozemek, a to až do doby, než bude soudem rozhodnuto o Vašem návrhu na zřízení nezbytné cesty. Pro vedení soudního řízení (ať už co se týče vydání předběžného opatření, tak návrhu na zřízení nezbytné cesty) Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

3/ Vyvlastnění:
Dle § 170/2 stavebního zákona platí, že právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě.
Není proto vyloučena ani varianta, kdy bude vlastnické právo vlastníka sousedního pozemku omezeno rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu (např. v podobě zřízení služebnosti stezky/služebnosti cesty rozhodnutím tohoto úřadu). Tuto variantu Vám však doporučuji až jako poslední v pořadí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.