Účastním se dědického řízení po babičce, která zemřela před půl rokem. Ještě o půl roku dříve mi zemřel otec, jeden z jejích dvou synů. Babička o tom nevěděla a neměla jakoukoli možnost na to reagovat, i vzhledem k závažnému zdravotnímu stavu. Druhý syn, náš strýc, jí dělal opatrovníka. Babička měla tři spořící účty.
Investiční životní pojištění, nemělo uvedenou obmyšlenou osobu, vybráno strýcem v plné výši ještě před příchodem k notářce s odůvodněním, že na něj mají nárok jen žijící děti. Banka nám sdělila, že vyplácí dle Občanského zákoníku a ten neuvažuje předemření, takže když jedno dítě zemře za života pojištěného, ztrácí tím (jeho rodina) nárok na vyplacení části pojistky, a to plně ve prospěch druhého, žijícího. Druhé spoření, mimo dědictví, můj otec byl oprávněnou osobou a běžně by mu tudíž bylo vyplaceno. Snažíme se řešit s bankou, ale zdá se, že „spadne“ do dědictví po babičce a získáme jen polovinu. Třetí spoření, součást dědictví. Oba synové byli uvedeni jakožto oprávněné osoby. Podíl otce má opět propadnout do dědictví a získáme z něj polovinu. Otázky:
Je postup, který zvolily banky a který zvolil strýc, skutečně v souladu se zákonem? Zejména v případě, že mi přijde neetický. Je napadnutelné třeba to, že strýc jako opatrovník měl povinnost nakládat se spravovaným majetkem v souladu se zájmy a názory své matky, a ty rozhodně nejsou v souladu s tím, že nároky jeho bratra propadnou a získá je on, místo bratrovy rodiny? Respektive, že měl sám reagovat na smrt bratra a zajistit převod nároků na jeho rodinu, když to nebylo v možnostech opatrované? Děkuji, Daniel
Komentáře vytvořeny pomocí CComment