Dědictví, závěť, vydědění - poradna

Předpokládám, že zůstavitel zemřel ještě před 1.1.2014. Objevila-li se závěť až po skončení dědického řízení, v řízení o dodatečném projednání dědictví se okruh dědiců nemění – jedná se stále s těmi dědici, s kterými se dědictví projednávalo v původním dědickém řízení. Závětní dědic toto může zvrátit jedině tak, že podá žalobu na ochranu oprávněného dědice (§ 485 obč. zák.). Pokud byl na základě původního dědického řízení proveden zápis v katastru nemovitostí, lze také žalovat na určení vlastnického práva tak, aby rozhodnutí soudu mohlo být podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitosti.
Pokud bude závětní dědic v řízení o žalobě úspěšný a soud jeho nárok uzná, pak ten, kdo dědictví nabyl v původním řízení, je povinen vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.
Právo oprávněného dědice na vydání dědictví se však promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která plyne od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno.
Odpověď na Vaši otázku je tedy ano (ale nejedná se o vydržení). Po uplynutí tří let od právní moci usnesení o skončení dědického řízení lze u závětního dědice, který by si nemovitost nárokoval na základě nově objevené závěti, uplatnit námitku promlčení jeho nároku a nemovitost tak zůstane ve vlastnictví původního dědice.