1979 jsme koupili nezkolaudovaný rodinný dům od našich předchůdců. Tito koupili pozemek od státu do osobního užívání na stavbu domu v roce 1971. My jsme dům zkolaudovali a začali jej užívat. Pozemek při koupi nemovitosti byl vyznačen kovovými tyčemi. V takto vyznačených hranicích jsme postavili plot, který byl pokračováním linie plotů dalších čtyř sousedů, kteří již ploty měli postavené.
Hranice pozemku jsme nepřeměřovali, protože byly zaměřeny geodety a pozemek prodával stát, takže jsme neměli důvod nevěřit přesnosti zaměření. 1989 jsme na MěstNV ohlásili drobnou zděnou stavbu, zázemí k domu na nářadí pro údržbu zahrady. Ve stejném roce byla stavba dokončena. Později jsme přistavěli přístřešek z lešenářských trubek a střechou z vlnitého plechu. Od 1971 mám v oprávněné a poctivé držbě 96 m2 pozemku, který je součástí mého oploceného 700 metrového pozemku. 1990 jsme na základě oznámení drobné stavby postavili zděnou kůlnu jako zázemí domu. 2008 se zjistilo, že je ze 2/3 postavená na pozemku města, ač na našem oploceném pozemku. I další 4 sousedé měli pozemky města v držbě a oplocené. Dlouze jsem si dopisovala s KÚ, protože jsem chtěla znát pravdu proč je takový stav a kdo jej způsobil. Bylo mi sděleno, že hranice na mapě, při měření z roku 1984, nebyla totožná s hranicí vlastnickou. Ani při digitalizaci 2001 nikdo neupozornil na spornou hranici, neproběhlo žádné řízení o sporné hranici. Vzhledem k tomu, že jsme kůlnu postavili větší, požádala jsem město o dodatečné povolení stavby. Město požadovalo odkoupení celého pozemku nejen pod stavbou a za cenu stavebního pozemku, přestože je pozemek ostatní plocha bez udání ceny v cenové mapě. Byla podána určovací žaloba, protože jsem skálopevně přesvědčená, že je pozemek vydržený, tedy můj. Žaloba musela být stažena, protože stavební úřad města mi sdělil, že stavbu budu muset odstranit. Na základě tohoto útisku jsem svolila k podpisu nájemní smlouvy na pozemek, ale vymohla jsem si vypuštění odstavce o odstranění stavby po skončení nájmu. Stavba byla dodatečně povolena, tedy legalizována. Naši 4 sousedé podlehli nátlaku města a svoje pozemky si koupili. Asi po 4 letech placení nájmu za svůj pozemek jsem nájemní smlouvu vypověděla. Nyní na mne byl vydán platební rozkaz pro neoprávněné obohacování. Podala jsem odpor, ve kterém jsem předložila všechny důkazy o tom, že jsem pozemek vydržela. Při řízení u soudu se nám s manželem zdálo, že soudce můj odpor vůbec nečetl. Vyslechl obě strany a pročítal si zřejmě můj odpor, potom nás požádal o opuštění jednací síně. Asi po 10 minutách jsme se vrátili a bylo nám sděleno, že není vyloučeno, že jsem pozemek opravdu vydržela. Z tohoto důvodu mě požádal, abych písemně doložila další důkazy o mé oprávněné a poctivé držbě. Předložila jsem kupní smlouvu, placení daně, nezájem města, dokonce vyjádření zástupce advokátní kanceláře města pro jednání zastupitelů, kdy se písemně vyjádřil, že jestliže jsem pozemek měla v roce 2001, jsem jeho vlastnicí. Nastudovala jsem řadu názorů právníků, mezi nimi i Vaše odpovědi, které svědčí o správnosti mého přesvědčení. Prosím, sdělte mi co je nejpádnější důvod k uznání vydržení vlastnictví. Zřejmě objektivní názor soudce a dobrý právník. Proto se chci zeptat, zda by bylo možné doporučit mi pro soudní řízení o mimořádné vydržení v roce 2019 Vašeho právníka. Děkuji, Edita
Komentáře vytvořeny pomocí CComment