Proti položení kabelu v těsné blízkosti Vašeho pozemku je možné se bránit především v rámci územního řízení, které bude v této věci (jak předpokládám) zahájeno. Pro položení kabelu není (s největší pravděpodobností) zapotřebí vydání stavebního povolení ani stavební ohlášky (jak vyplývá z § 103/1 písm. e) bodů 5. a 10. stavebního zákona, tzn. že obrana v rámci územního řízení je jediná možná (myšleno: obrana před stavebním úřadem).
Jako vlastník sousedního pozemku se stanete účastníkem územního řízení se všemi právy z toho vyplývajícími. Především tak budete oprávněn nahlížet do správního spisu, vznášet námitky (se kterými se bude muset stavební úřad vypořádat), předkládat důkazy apod. Proti územnímu rozhodnutí budete následně oprávněn podat opravný prostředek (odvolání).
Lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad s dotazem, zda již v této věci bylo zahájeno územní řízení (pro případ, že by Vás stavební úřad opomněl obeslat jako účastníka řízení). Svého účastenství v územním řízení se můžete případně domáhat dle § 28 správního řádu.
V této souvislosti bude vhodné, abyste zároveň sledoval úřední desku místně příslušného stavebního úřadu.
Pakliže dospěje stavební úřad k závěru, že pro položení kabelu není zapotřebí vydání územního rozhodnutí, bude nutné, aby stavebník získal územní souhlas. K vydání územního souhlasu je však nezbytné, aby stavebník shromáždil písemné souhlasy všech vlastníků sousedních pozemků (a to ve formě podpisu výkresu, na kterém je budoucí stavba znázorněna). Pakliže budete stavebníkem kontaktován s žádostí o podpis takového výkresu, bude samozřejmě nutné, abyste takový podpis odmítl.
Budete-li v rámci územního řízení aktivní (což Vám lze jednoznačně doporučit), bude možné se proti položení kabelu bránit i občanskoprávní cestou (tedy prostřednictvím žaloby). Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Pokud by měl být kabel položen bez předcházejícího územního řízení či bez získání územního souhlasu (což však spíše nepředpokládám), mohl byste se (občanskoprávní cestou) proti realizaci stavebního záměru bránit pomocí § 1020 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.
Pro učinění jakéhokoli kroku v rámci případného občanskoprávního řešení sporu Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Bude-li v budoucnu na sousedním pozemku kabel skutečně položen, a to tak, že jeho ochranné pásmo bude zasahovat na Váš pozemek, je vhodné, abyste měl základní představu o právním rámci ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy.
V tomto ohledu je klíčový § 46 energetického zákona, dle něhož (mimo jiné) platí, že:
- ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu;
- u podzemního vedení elektrizační soustavy o napětí nad 110 kV činí ochranné pásmo 3 m po obou stranách krajního kabelu;
- v ochranném pásmu podzemního vedení elektrizační soustavy je zakázáno:
a/ zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b/ provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c/ provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d/ provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením;
- v ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t;
- v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení;
- fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.
Stavební činnost v ochranném pásmu elektrizační soustavy však není zcela vyloučena. Dle § 46/11 písm. b) energetického zákona totiž platí, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy udělí písemný souhlas se stavbou nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
Vzhledem k tomu, že existence ochranného pásma zasahujícího na Váš pozemek bude mít za následek znehodnocení Vašeho pozemku (přinejmenším znesnadněním stavební činnosti na příslušné části Vašeho pozemku), je namístě uvažovat o Vašem odškodnění.
Dle § 24/3 písm. e) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení (to vše samozřejmě postupem dle stavebního zákona). § 24/9 energetického zákona pak stanoví, že pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle § 24/3 písm. e) energetického zákona omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. Totéž pak platí v případě provozovatelů distribuční soustavy (jak vyplývá z § 25/3 písm. e) a § 25/9 energetického zákona).
Dojde-li proto v budoucnu k položení předmětného kabelu, bude možné, abyste zkusil na společnosti E-on nárokovat poskytnutí jednorázové náhrady. Upozorňuji však, že jazykovým výkladem předmětných ustanovení energetického zákona lze dospět k závěru, že tato náhrada přísluší spíše pouze vlastníkům těch nemovitostí, které byly zřízením energetického zařízení přímo dotčeny. Budou-li však stejná ustanovení interpretována s ohledem na jejich účel, bude možné dospět k názoru, že jednorázová náhrada přísluší vlastníkům všech dotčených nemovitostí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Znehodnocení pozemku pokládkou kabelu elektrárny E-on blízko soukromého pozemku - jak se bránit?
Komentáře vytvořeny pomocí CComment