1977 bylo vydáno povolení ke generální opravě oplocení. Majitelé sousedních pozemků se potom dohodli, že na společné hranici každý postaví samostatnou polovinu oplocení a bude vlastnit tu polovinu, kterou postavil. Bylo by zajisté nejlepší, kdyby si každý postavil svoji polovinu na svém pozemku.
Ovšem oni se dále dohodli, že obě poloviny oplocení budou postaveny tak, aby hranice procházela středem podezdívek. Museli si tedy uvědomovat, že podezdívky budou stát zpola na vlastním pozemku a zpola na pozemku souseda. To je dodnes patrné i ze situace v terénu. Bývalí majitelé už nežijí a svoji dohodu neuzavřeli písemně. Současní majitelé pozemků jsou potomci. Aby se v budoucnu předešlo sporům, chtěli by vlastnictví potvrdit písemnou dohodou. Rozhrada je rozdělená, avšak uzavření dohody bude ztíženo tím, že celá rozhrada stojí na obou pozemcích. Připadá mi nesmyslné, abychom pozemky vzájemně zatížili právem stavby, které by časem mohlo způsobit více problémů než samotné ploty. Nebude snadné nalézt nekomplikované řešení. Nevím si s tím rady. Děkuji
Komentáře vytvořeny pomocí CComment