V případě duplicitního vlastnictví pozemku, které se nedaří odstranit dohodou, je de facto jedinou možností podání žaloby k soudu. V tomto případě se bude jednat o tzv. určovací žalobu (tzn. žalobu na určení vlastnického práva) dle § 80 Občanského soudního řádu.
Přestože na internetu je možné narazit na nejrůznější vzory žalob (s kolísající kvalitou), včetně žaloby určovací, doporučuji Vaší švagrové v této věci v každém případě využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že příprava žaloby sama o sobě představuje pouze jeden z kroků soudního sporu, kterému by mělo předcházet posouzení šancí na úspěch (s ohledem na dostupné důkazní materiály, právní zhodnocení skutkového stavu apod.), a po kterém zejména následuje soudní řízení (v celé své složitosti), které bývá pro člověka neznalého pravidel občanského soudního řízení poněkud nepřehledné. Z důvodu minimalizace starostí a získání objektivního pohledu na procesní šance Vaší švagrové proto doporučuji advokáta vyhledat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že duplicitní vlastnictví je v současné době řešeno v § 24 katastrálního zákona, který umožňuje zanést do katastru nemovitostí tzv. poznámku spornosti (upozorňující každého na to, že v případě konkrétního pozemku probíhá soudní spor). V rámci staré právní úpravy pak bylo duplicitní vlastnictví upraveno v § 45/3 staré katastrální vyhlášky.
Co se týče možnosti Vaší švagrové domáhat se po státu náhrady škody, je možné počínání ONV označit za nesprávný úřední postup. Neboť k zakoupení předmětného pozemku došlo již v roce 1972, přičemž z dotazu nevyplývá, kdy se Vaše švagrová dozvěděla o duplicitě vlastnictví části pozemku, zmíním minulou i současnou právní úpravu:
1/ Současná právní úprava:
Dle § 13 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
Jelikož ONV již zanikly, bylo by v této souvislosti nezbytné kontaktovat Ministerstvo financí, které jedná za stát v případech, kdy není možné určit příslušný odpovědný úřad (§ 6/3 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem).
Problém v případě Vaší švagrové představuje § 36 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, dle něhož se odpovědnost podle tohoto zákona vztahuje na škodu způsobenou až ode dne účinnosti tohoto zákona nesprávným úředním postupem. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nabyl účinnosti dne 15. 5. 1998. Odpovědnost za škodu způsobenou přede dnem účinnosti tohoto zákona nesprávným úředním postupem se řídí dosavadními právními předpisy.
I pokud by pak byl zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem na případ Vaší švagrové aplikovatelný, byl by její nárok na náhradu škody s největší pravděpodobností již promlčen. Dle § 32/1 a 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem totiž platí, že:
- nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá;
- nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda.
2/ Minulá právní úprava:
Odpovědnost státu za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem byla dříve upravena v zákoně o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem (účinný od 1. 7. 1969).
Dle § 18/1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem odpovídal stát za škodu způsobenou v rámci plnění úkolů státních orgánů a orgánů společenské organizace nesprávným úředním postupem těch, kteří tyto úkoly plní.
Dle § 27 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem se odpovědnost podle tohoto zákona vztahuje na náhradu škody způsobené po datu účinnosti tohoto zákona nesprávným úředním postupem. Na případ Vaší švagrové se tedy s největší pravděpodobností vztahuje tento právní předpis.
Dle § 22/1 a 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem pak platilo, že:
- právo na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě;
- nejpozději se toto právo promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda.
Šanci Vaší švagrové na případný úspěch při vymáhání náhrady škody po státu proto hodnotím jako poměrně malou (byť je pravdou, že pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nutné znát více podrobností).
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 26/2007 Sb. , kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)
zákon č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
zákon č. 58/1969 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) : https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment