Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o účelovou komunikaci ve smyslu § 7 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení je účelovou komunikací
a/ pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;
b/ účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu.
Vlastníkem účelových komunikací pak mohou být fyzické či právnické osoby (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích).
Ve Vašem případě je podstatné, zda lze předmětnou účelovou komunikaci označit za veřejně přístupnou či nikoli. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání), přičemž každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Má-li se tedy předmětná účelová komunikace nacházet uvnitř oploceného (či jinak vymezeného) pozemku či komplexu, do něhož nebude možný veřejný přístup, bude možné uvažovat o jejím zařazení do kategorie veřejně nepřístupných účelových komunikací dle definice pod písm. b/ výše, v ostatních případech se bude jednat o účelovou komunikaci veřejně přístupnou.
Máte-li pochybnosti o tom, zda se ve Vašem případě jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou, doporučuji Vám konzultovat tuto otázku s místně příslušným silničním správním úřadem, kterým je dle § 40/1 zákona o pozemních komunikacích v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností (v přenesené působnosti pak všechny obce).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že zařazení účelové komunikace do kategorie veřejně přístupných účelových komunikací nemusí být definitivní, dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích může příslušný silniční správní úřad na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
Stanete-li se v budoucnu vlastníkem veřejně přístupné účelové komunikace, je vhodné vědět, že v této souvislosti budete nucen strpět:
- veřejné užívání této účelové komunikace dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích (což vyplývá ze samé podstaty této pozemní komunikace), a to v rozsahu, jak uvedeno výše;
- omezení provozu na této komunikaci uzavírkou a případné převedení provozu z jiné uzavřené pozemní komunikace v rámci objížďky (§ 24/1 a 6 zákona o pozemních komunikacích), samozřejmě v případě, že vedení objížďky stavebně-technický charakter předmětné účelové komunikace umožňuje.
Co se týče povinnosti k údržbě veřejně přístupné účelové komunikace ve sjízdném a schůdném stavu a související odpovědnosti za případně vzniklou škodu, je klíčovým § 27 zákona o pozemních komunikacích. Toto ustanovení zakotvuje povinnosti pouze vlastníkům dálnic, silnic, místních komunikací a chodníků, nikoli však vlastníkům veřejně přístupných účelových komunikací, na Váš případ tak § 27 zákona o pozemních komunikacích nedopadá.
Shora uvedené však neznamená, že by Vaše odpovědnost za případně vzniklou škodu byla zcela vyloučena. V tomto ohledu se pouze nebude aplikovat speciální úprava dle zákona o pozemních komunikacích, nýbrž bude možné vycházet z obecných ustanovení občanského zákoníku.
V této souvislosti je vhodné poukázat na obecnou prevenční povinnost, dle které:
- je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, a to vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2900 občanského zákoníku) ;
- má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, a to vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2901 občanského zákoníku), stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.
Shora citovaná ustanovení občanského zákoníku lze shrnout tak, že údržba veřejně přístupné účelové komunikace je nutná do té míry, aby v důsledku jejího špatného stavebně-technického stavu nevznikaly pro její uživatele nebezpečné situace, kterým mohlo být řádnou údržbou zabráněno. Zároveň však není možné říci, že by byl vlastník veřejně přístupné účelové komunikace povinen udržovat jí ve schůdném a sjízdném stavu v intenzitě dle zákona o pozemních komunikacích (a souvisejícího prováděcího právního předpisu).
Myšlenku vyvěšení „informačních cedulí“ Vám pak doporučuji realizovat. Tímto způsobem se sice nelze odpovědnosti za případně vzniklou škodu zcela zbavit, je ale vhodné si uvědomit, že:
- dle § 2896 občanského zákoníku platí, že oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu; učiní-li to však ještě před vznikem újmy, může být takové oznámení posouzeno jako varování před nebezpečím;
- dle § 2902 občanského zákoníku platí, že kdo porušil právní povinnost (např. tedy shora uvedenou obecnou prevenční povinnost), nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky; splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit;
- dle § 2903/1 občanského zákoníku platí, že nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.
Informovanost uživatelů Vámi vlastněné veřejně přístupné účelové komunikace o jejím neudržování či nevyhovujícím stavebně-technickém stavu proto může Vaší odpovědnost za případně vzniklou škodu zmírnit či (za určitých okolností) zcela vyloučit.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment