Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Co dělat v případě domácího násilí, když jsem podílovým vlastníkem rodinného domu s manželem. V domě jsou oddělené vchody. Byl mi doporučen i azylový dům, ale já se bojím, že mi pak syna nedají do péče. V domě bydlí také můj syn z prvního manželství s rodinou a nechce se odstěhovat. Má u nás pouze trvalé bydliště.

Máme na pozemcích, které nevlastníme, čerpací stanici a tyto pozemky byly osvědčením deklarovány městským úřadem jako účelové komunikace jako veřejně přístupné. Tyto komunikace byly již před stavbou čerpací stanice využívány jako přístupová cesta mezi obcemi a na nich byla autobusová zastávka. Odjakživa sloužila a slouží jako přístupová komunikace pro pěší a také pro návštěvníky čerpací stanice.

V okrese XXX vlastním zahradu, kterou dnes (24.09.2022) využívám k rekreaci. Na samé hranici stojí asi 70 let starý lesní porost (výška smrku 30m, výška 3 borovic 15 – 20m). Při velkých západních větrech jsem zažil pohyb půdy pod stromy. Stromy považuji za nebezpečné. Dva z těchto stromů stojí zároveň v těsné blízkosti mé stodoly a dokud sousedka neodstranila větve nad ní, devastovaly střechu (dodnes jsem ji nedokázal přesvědčit, že má povinnost zajistit na své náklady opravu).

Nekomunikující soused instaloval na můj plot z drátěného pletiva a na mé parcele krycí neprůhlednou plachtu a jeho dřeviny vysazené v blízkosti plotu plot poškozují a větvě výrazně přerůstají přes plot. Soused byl písemně vyzván k nápravě stavu a byla dána i přiměřená lhůta v době vegetačního klidu dřevin. Soused však dosud nereagoval. Jaké konkrétní orgány státní správy v těchto dvou případech mohu požádat o pomoc?

Jsme nově majitelé pozemku, na kterém stojí studna. Studna je polovinou své části na našem pozemku a polovinou své části na pozemku souseda. Jedná se o studnu, která vznikla před rokem 1955 a je tvořena z betonových skruží. Nyní je na studni připojený náš soused a čerpá z ní vodu. My bychom se na studni také rádi připojili.

2016 jsem provozovala v nájemních prostorech kavárnu. 2021 došlo k prodeji celé nemovitosti (bytový dům) novému majiteli a s mým pronájmem. Jelikož vztah s novým majitelem je komplikovaný, od srpna 2022 jsme ve 3 měsíční výpovědi, tzn. do konce října 2022. Vnitřní prostor kavárny byl ještě za původního majitele na mé náklady celý zrekonstruován, včetně elektřiny, vody, vytvoření sádrokartonového barů a přistavěného skladu, také ze sádrokartonu.

Jsem vlastníkem pozemku, na jehož hranici stojí sousední dům. Tento dům/pozemek má nového majitele, který dům opravuje, včetně zateplení. Soused si nechal svůj pozemek nově zaměřit a tvrdí, že jeho dům není na hranici pozemku, ale je o 25 cm odsazen, tedy že můj pozemek je o 25 cm užší.

Žil jsem s partnerkou 19 let (2003-2022). Teď jsme se rozešli. V posledních 13 letech jsme si společně vzali hypotéku na dům. V katastru nemovitostí jsme psaní oba dva, ale i oba v hypotečním úvěru. A splátku hypotéky 20.000 Kč jsem platil jen já. Podotýkám, že jsme nebyli manželé.

Mám dotaz ohledně navrácení daru - družstevní byt. Dar poskytnut dospělému vnukovi. Maminka přepsala byt na dospělého syna našeho nejmladšího sourozence (jejího vnuka, aniž by nám to řekla nebo se poradila). Předpokládala, že s ní bude rodina našeho bratra s obdarovaným vnukem bydlet a zajistí jí péči ve stáří.

Žila jsem ve vztahu s přítelem od roku 1989 ve společné domácnosti. Po dobu našeho soužití si přítel koupil 2 domy, 1 chatu - tyto jsme zrekonstruovali, zdědil dům po rodičích a chatu, tyto nemovitosti jsme také postupně zrekonstruovali a postupně dovybavili. Já jsem nevkládala peníze jen svoji práci a čas, přítel si také postupně rozšířil svoji sbírku mincí.