Dle Nařízení vlády č. 366/2013 o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, §5 odst. 1, společnými částmi domu jsou také balkony, lodžie, terasy, atria, i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky.
Dle §1180 odst. 1 nového Občanského zákoníku přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Kolik může být rozdíl příspěvku do fondu oprav, aby byl spravedlivý vůči bytu bez lodžií? Na shromáždění SVJ při rozhodování o výši příspěvku, protože vlastníci bytu s lodžií jsou 90% všech vlastníků, mohou přehlasovat vlastníkům bytu bez lodžií i stanovit nepatrný rozdíl mezi příspěvky. Existuje kompromisní řešení? Může shromáždění rozhodovat o financování z fondu oprav na zasklení všech lodžií? Pokud bude soud - kdo bude hradit poplatky? 1999 prohlášení vlastníka domu: lodžie nebyly zahrnuty do společné části domu. Může to znamenat, že lodžie z právního hlediska nejsou společné části domu společenství vlastníků bytových jednotek SVJ? Vlastníci bytu s lodžií i bez lodžií, ale mající byty se stejnou podlahovou plochou, přispívali do fondu oprav stejnou částkou. 2004 byly u lodžií povrchové stavební úpravy (výměna dlaždic) - financováno z z fondu oprav. Byl tehdy tento princip ustanovení výše příspěvku u těchto rozdílných bytů (s lodžií i bez) a financovaní provedených stavebních úprav lodžií z fondu oprav správný dle platných předpisů? Kdyby předpisy nebyly změněny, mohli-by vlastníci bytu bez lodžií požádat SVJ o jednorázové finanční vyrovnání? Děkuji, Vilém
Komentáře vytvořeny pomocí CComment