Změna územního plánu - vybudování čističky a kanalizace na soukromém pozemku, majitel nebyl upozorněn - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník); Kategorie: Obce, orgány obce, občané; Zveřejněno: 4. únor 2023; Zobrazení: 1360

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Před několika dny jsem se dozvěděl o změně územního plánu v obci mého trvalého bydliště. Změny ÚP byly zpracovány koncem roku 2020 a v roce 2021 proběhlo veřejné projednání v místním Lidovém domě. Z odůvodnění ÚP jsem se nyní dověděl, že veřejné projednání proběhlo také formou dálkového přístupu kvůli covidové pandemii.

Vlastním v obci velkou nemovitost a mnoho pozemků a nyní jsem se dozvěděl, že změny ÚP se týkají několika z nich a to velmi rozsáhle. Obec ve změnách ÚP naplánovala vybudování malé čističky odpadních vod přímo na mém pozemku. Kanalizační síť pak vede přes čtyři další pozemky v mém vlastnictví. Dočetl jsem se, že byla možnost podat námitky na veřejném projednání a myslím že do 7 dnů po veřejném projednání a na pozdější námitky již nebude brán zřetel. Znovu opakuji, že o změnách jsem vůbec nevěděl a nebyl o nich ze strany MěÚ informován. Chci se tedy zeptat, zda je možno se proti tomuto rozhodnutí nějak bránit? Změny totiž velmi ovlivní má vlastnická práva a možnost využití těchto pozemků s kterými již mám dlouho své plány. Doufám, že v této době není možné, aby mi úřad, respektive stát bez mého vědomí a bez jakéhokoliv jednání v podstatě zabral tolik majetku. Jeden pozemek má být zcela zastaven MČOV a přes ostatní povede cca 100 m dlouhá kanalizační síť. Hádám, že na vedení kanalizační sítě bude muset být zhotoveno věcné břemeno vedení inž. sítí což opět velmi omezuje má vlastnická práva a možnosti s pozemky nakládat. V řešeném území má vzniknout ještě jedna MČOV s vlastní kanalizační sítí, která ovšem vůbec nezasahuje do vlastnických práv majitelů nemovitostí v jejím okolí. Nevidím zde ani důvod, proč obec naplánovala tento projekt přímo na pozemcích v mém vlastnictví, jelikož je evidentní, že celá věc mohla být řešena pouze na městských pozemcích a nezasahovat tak do mých vlastnických práv. Předpokládám, že zabírání pozemků v osobním vlastnictví by měla být až poslední varianta a měla by být s jejich majiteli aktivně řešena. Územní plán města byl zhotoven v roce 2013 a je přinejmenším velmi podivné, že změny ÚP plánu byly projednávány o 8 let déle, zrovna při nejhlubší covidové pandemie jakou naše země zažila, kdy se zakazoval jakýkoliv kontakt mezi lidmi a všichni se bály o své zdraví a dokonce životy. V té samé době jsem dokonce řešil s MěÚ a s úřadem životního prostředí jeden problém se svým sousedem, který se také týkal mého pozemku a tuto věc úřad právě kvůli pandemii covidu odložil na neurčito. Velmi podivné! Moc děkuji za odpověď!

Odpověď:

Ze znění dotazu usuzuji, že možnost bránit se proti projednávaným, resp. následně schváleným změnám územního plánu jste již zmeškal. Dle § 55/7 stavebního zákona platí, že:
„Změnu územního plánu včetně změny pořizované zkráceným postupem a úplné znění územního plánu po této změně obec doručí veřejnou vyhláškou; dnem doručení změny územního plánu a úplného znění nabývá změna účinnosti. “
Územní plán má právní formu opatření obecné povahy. Co se týče přezkumu jeho legálnosti, je klíčový § 174/2 správního řádu, dle něhož platí, že:
"Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 1 roku od účinnosti opatření …“
Z toho soudím, že návrh na přezkum územního plánu již podat nemůžete. Stejně tak jste pravděpodobně zmeškal možnost iniciovat soudní přezkum územního plánu, neboť dle § 101b/1 soudního řádu správního platí, že:
„Návrh lze podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout …“
V současné chvíli proto dle mého názoru nemá smysl snažit se již účinný územní plán (po jeho novelizaci) právně napadnout, nýbrž bude vhodnější pokusit se iniciovat jeho změnu.
Obecně platí, že změnu územního plánu může obci navrhnout v podstatě kterýkoli občan. Na provedení této změny však neexistuje právní nárok – bude tedy záležet na tom, jak vše posoudí obec.
Jelikož ve Vašem případě by se mělo jednat o změnu vcelku minimální (tedy vyškrtnutí předmětné čističky a kanalizačního potrubí z Vašich pozemků), mohla by být změna územního plánu provedena ve zkráceném postupu (ve smyslu § 55a stavebního zákona).
I pokud byste však s návrhem na změnu územního plánu neuspěl, neznamená to, že o předmětné pozemky přijdete. Bude-li obec skutečně zamýšlet na těchto pozemcích realizovat výstavbu čističky a kanalizačního potrubí, bude muset nejdříve získat Váš souhlas. V opačném případě by obec musela přistoupit k vyvlastnění.
Dle § 170/1 písm. a) stavebního zákona platí, že:
„Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o
a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel“
Důvody pro vyvlastnění jsou dále podrobněji rozpracovány v § 3 a § 4 zákona o vyvlastnění, z nichž vyplývá, že:
- vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného,
- vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem,
- sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování,
- vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem,
- veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení.
Bude-li tedy v této věci v budoucnu zahájeno vyvlastňovací řízení, bude nutné, aby obec prokázala, proč je nezbytné realizovat předmětné stavby právě na Vašich pozemcích. Proti případnému nepříznivému rozhodnutí vyvlastňovacího orgánu pak bude možné bránit se i soudní cestou.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní
zákon č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.