Dávky nemocenského pojištění se počítají z denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ), který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, např. nemoc) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na DVZ.
Pro rok 2024 činí výše těchto redukčních hranic: 1. redukční hranice 1 466 Kč, 2. redukční hranice 2 199 Kč, 3. redukční hranice 4 397 Kč.
Redukce se provede tak, že
do 1. redukční hranice (z částky 0 - 1 466 Kč) se započte
- u nemocenského a ošetřovného 90 % DVZ
- u peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 % DVZ
z části DVZ mezi 1. a 2. redukční hranicí (tj. z částky mezi 1 466 Kč - 2 199 Kč) se započte 60 %
z části mezi 2. a 3. redukční hranicí (tj. z částky od 2 199 Kč do 4 397 Kč) se započte 30 %
k části nad 3. redukční hranici (tj. k částce nad 4 397 Kč) se nepřihlédne.
Denní výše dávky
se dále stanoví z redukovaného DVZ (tzn. z DVZ po redukci - dále jen rDVZ) :
U nemocenského činí
- 60 % rDVZ od 15. kalendářního dne trvání DPN do 30. kalendářního dne DPN
- 66 % rDVZ od 31. kalendářního dne DPN nebo karantény činí
- 72 % rDVZ od 61. kalendářního dne DPN nebo karantény
U peněžité pomoci v mateřství činí 70 % r DVZ.
U ošetřovného činí 60 % rDVZ.
U vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je stanovena ve výši rozdílu mezi rDVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
U dlouhodobého ošetřovného činí 60 % rDVZ.
U otcovské činí 70 % rDVZ.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment