Roztříděné dotazy

Tuto otázku by měly jednoznačně stanovit stanovy BD, nicméně za situace, kdy se nejedná o běžné opotŕebení - např. zaseknutá klika na otvírání apod. , by opravy jak oken, tak balkónu, měly být hrazeny z fondu oprav a nikoliv přímo z finančních prostředků nájemce družstevního bytu.

__

TRESTNÍ-TRESTY
- Nezapočítání podmíněného trestu do trestu odnětí svobody, vězení
- Nevedení řádného života a nezapočtení podmíněného trestu do trestu odnětí svobody

Příteli skončil podmíněný trest 18.5.2017. O necelý měsíc déle byl u soudu za jiný čin, kde mu připočetli již skončenou podmínku a díky tomu se dostal do vězení. Můj dotaz je, jestli soud konal správně, když mu k novému trestu připočítal ukončenou podmínku. Děkuji Ilona

ODPOVĚĎ:
Jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná.
Pokud došlo ke spáchání dalšího trestného činu ve zkušební době, nedošlo ke splnění podmínky „vedení řádného života“. Pokud došlo ke spáchání dalšího trestného činu po uplynutí zkušební doby, nemělo by být přihlíženo k předchozí podmínce, jelikož platí: Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu způsobenou družstevním bytem - vytopení vodou
- Kdo platí škodu z družstevního bytu - vytopení vodou

Vlastním byt v bytovém domě, kde jsou i byty družstevní. 1.8.2017 došlo k mému opětovnému vytopení bytem nade mnou. Majitel je družstevník a říká, že to není jeho chyba, že od něj voda netekla. Družstvo říká, že žádnou závadu nenašlo. Mě jako majiteli bytu vznikla škoda a zajímalo by mě, kdo za to nese zodpovědnost a jak tuto situaci mám řešit. Děkuji Gábina.

ODPOVĚĎ:
Je otázkou, z jakého důvodu k vytopení došlo. Jestli jde o vytopení např. ze stupaček nebo o vytopení např. díky pračce. Pokud se každý odpovědnosti zříká, bylo by namístě oslovit stavaře, který by byl schopen zjistit, co je původce vytopení. Pokud se jedná o pochybení majitele bytu nad Vámi, pak je odpovědný on, pokud se jedná o vytopení např. díky špatným stupačkám, mělo by opravu Vašeho bytu hradit družstvo. Doporučuji tedy napřed napsat doporučený dopis na družstvo, družstvo se tím musí zabývat. Pokud se zřekne odpovědnosti, pak stejný postup vůči majiteli bytu nad Vámi. Pokud i ten bude reagovat negativně, oslovte stavaře a pak se případně obraťte na soud s žalobou o náhradu škody proti viníkovi.

___

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení - pomluva, křivé obvidnění

Chtěla jsem se zeptat jak a kam podat trestní oznámení za křivé obvinění za pomluvu? Má dcera z prvního manželství mne obvinila z krádeže a že mě vyšetřuje policie, což není pravda a oznámila to mému druhému bývalému manželovi a ten to používá u soudu při rozhodování o svěření děti do péče. Děkuji, Šárka.

ODPOVĚĎ:
Způsoby podání trestního oznámení a místa kde je možné podat trestní oznamení vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/to/

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Pracovní doba v jednosměnném provozu
- Jak dosáhnout změny pracovní doby - práce denně až do večera
- Práce zaměstnance denně až do večera - jak dosáhnout změny pracovní doby?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Odebrání docházkového bonusu pokud jde zaměstnanec k lékaři - je to v pořádku?

Pracuji ve firmě jako kmenový zaměstnanec už téměř 8 let a s příchodem nového zákazníka nám začali zlé časy. Alespoň pro zaměstnance. Naši pracovní doba je od 9:30 hod a další týden od 10:00 hod. Firma tomu říká jednosměnný provoz. Takže domů chodíme pořád až večer. Nakolik pracujeme 8 a půl hodiny. Ovšem pokud máme přesčas-předčas co firma od nás vyžaduje téměř vždy to je těch 8 hodin do týdne tak jsme v práci i víc. Nic se nedá stihnout. Nemáme čas na vyřizování na lékaře, třídní schůzky a hlavně na naše rodiny a děti. Chci se zeptat zda je v pořádku a můžou nám nařizovat takovou pracovní dobu a ještě ji nazývat jednosměnným provozem.
Nepomohlo ani to že jsme požádali naše odbory o pomoc, také je vedení firmy sfouklo s tím že zákazník je tak spokojený a nic se měnit nebude. Co můžeme dělat a je vůbec nějaká možnost? Vedení pořád jen opakuje že pokud to někomu nevyhovuje může si dotyční osoba podat výpověď. Ale to není vůbec fér po těch letech abych si sama dala výpověď a tím se připravila o odstupné. V neposlední řadě je důležité zdůraznit že pokud musíme k lékaři, nebo na úřad tak nám nezbývá nic jiného jenom si vzít dovolenou. Což není správné, nakolik dovolená má sloužit na odpočinek a ne vyřizování a běhání po úřadech které jindy při té pracovní době není možné stihnout.
Já vím že k lékaři můžeme i na propustku teda paragraf ale tou už u nás přicházíme automaticky o docházkový bonus teda 1500 Kč/měs. o které si většina zaměstnanců nemůže dovolit přijít. Děkuji. Vlasta

ODPOVĚĎ:
Podle § 81 odst. 1 zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. Rozvržení pracovní doby je výhradní právo a odpovědnost zaměstnavatele. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, zda pracovní doba bude rozvržena rovnoměrně či nerovnoměrně, jak dlouhý bude pracovní týden, jaký bude pracovní režim, kdy bude stanoven počátek a konec pracovních směn, jaký bude nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu atd.
Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, musí zaměstnavatel ve smyslu § 99 o rozvržení pracovní doby rozhodnout po projednání s příslušným odborovým orgánem. Zaměstnavatel, u kterého odborová organizace nepůsobí, rozhoduje o rozvržení týdenní pracovní doby samostatně.
Toto však neplatí, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem na rozvržení pracovní doby, popřípadě na stanovené týdenní pracovní době či jiných podmínkách, dohodne v pracovní či jiné smlouvě. Podmínky o pracovní době sjednané mezi stranami v pracovní smlouvě nelze měnit jednostranně, a to ani s ohledem na ustanovení zákoníku práce - takováto změna je možná pouze na základě dohody účastníků o změně sjednaných pracovních podmínek.
Ošetření u lékaře patří mezi zákonem uznané překážky na straně zaměstnance, na které má zaměstnanec nárok. Pokud zaměstnavatel takovou návštěvu lékaře umožní, jsou další podmínky v jeho kompetenci (nevyplacení docházkového bonusu), pokud stanovené podmínky uplatňuje rovnoměrně na všechny zaměstnance a nedochází tak k diskriminaci.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Mateřská pro otce dítěte - podmínky
- PPM pro otce dítěte - podmínky
- Peněžitá podporav v mateřství pro otce dítěte - podmínky
FINANCE-DANĚ
- Daně, zdanění PPM
- Daně, zdanění mateřské
- Daně, zdanění peněžité podpory v mateřstí

Mám termín porodu únor 2018, jako nezaměstnaná nemám nárok na mateřskou, už nejsem ani v ochranné lhůtě, ale manžel by nárok měl. Víme, že mu ale musí zaměstnavatel vystavit ještě jinou smlouvu - novou pracovní pozici, na kterou by mohl dále pracovat. Jak to pak bude po ukončení pobírání peněžité podpory v mateřství PPM, kdy bude mít vlastně u zaměstnavatele dvě smlouvy? Která se zruší?
A jak se pak PPM u manžela uvádí do daňového přiznání? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte jako matka nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), může o ni od počátku 7. týdne po narození dítěte žádat otec dítěte. V takovém případě je zapotřebí dostavit se společně na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště, kde uzavřete dohodu o tom, že Váš manžel přebírá péči o dítě. Aby nárok na PPM vznikl, musí tato péče trvat alespoň 7 kalendářních dní po sobě jdoucích. Během této doby Váš manžel nesmí pro zaměstnavatele vykonávat stejnou práci, ze které mu plyne nárok na PPM. Pokud by chtěl pro zaměstnavatele pracovat a současně pobírat PPM, musel by na dobu pobírání PPM uzavřít se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP), ve které bude uveden jiný druh práce než v manželově pracovní smlouvě. Pokud zaměstnavatel bude ochoten s Vaším manželem takovou dohodu uzavřít, pak bude Váš manžel moci současně pracovat a pobírat PPM. Dobu platnosti takové dohody je možné sjednat na dobu určitou – například tak, že dohoda se uzavírá na dobu, kdy bude Váš manžel pobírat PPM. Po vyčerpání PPM sjednaná doba uplyne a Váš manžel bude mít nadále platnou pracovní smlouvu.
Co se týče případného danění peněžité pomoci v mateřství, PPM patří mezi příjmy, které jsou od daně z příjmu osvobozeny, takže se nemusí uvádět v daňovém přiznání.

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vypořádání majetku SJM při rozvodu - manželka nikdy nepracovala
- Výživné při účelovém studiu - potomek se přihlásil na VŠ jen kvůli alimentům

Bratr se rozvedl 07/2015, teď se čeká na soud ohledně majetku/bytu. Švagrová celou dobu trvání manželství (24let) nikde nepracovala, do manželství nepřispívala. Je zdravá. Ani nechtěla být na pracáku, zdravotní a sociální pojištění ji platil bratr. Teď se bojí, že o byt přijde. Může soud přiřknout byt švagrové, aby bratra vyplatila? Ona stejně nemá z čeho.
Mají 2 syny, mladší studuje, bratr mu platí výživné. Starší maturoval 05/2014 a od té doby taky nikde nepracoval, je zdravý. Dostal od bratra k 18. narozeninám našetřenou pojistku, z té doteď žil. Peníze už nemá, tak se přihlásil na VŠ a bratra dal k soudu ohledně placení výživného. Má na to nárok, když nejde o nepřetržité pokračující studium? Navíc vztahy mezi nimi nejsou vůbec dobré, s bratrem nemluví, ani nepozdraví. Zatím žijí všichni v jedné domácnosti. Děkuji a přeji pěkný den, Vilma.

ODPOVĚĎ:
Pokud je byt součástí SJM, může jej soud přikázat do vlastnictví kteréhokoliv z manželů, a to po výsledku provedeného dokazování. Zvažuje různé okolnosti, mimo jiné i možnosti bývalých manželů na vyplacení druhého. Proto se nelze nyní zodpovědně vyjádřit k tomu, komu soud byt do vlastnictví přikáže.
Pokud jde o výživné, pak zákon i v tomto případě umožňuje, aby bylo o výživné požádáno, nicméně také provádí rozsáhlé dokazování, tedy zkoumá důvody, proč nebylo studium navazující (zdravotní stav, nedostatek financí na studium, . apod...). Pokud je to skutečně tak, že syn tři roky nepracoval, pak má na určení výživného soudem velmi malou šanci a spíše se kloním k tomu, že jeho návrh bude zamítnut.

___

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výše příspěvku na živobytí - výpočet
- Podle čeho se počítá příspěvek na živobytí od ÚP

ÚP ČR, tedy úřad práce České republiky mi chce snížit příspěvek na živobytí na existenční minimum, protože nevykonávám veřejnou službu ze zdravotních důvodů. Doložil jsem však emailovou korespondenci s potenciálními zaměstnavateli dle par. 12 zák. 111/2006 Sb. Mám za to, že mám nárok na zvýšení částky na živobytí dle par. 25 zák. 111/2006. S ÚP aktivní komunikuji a projevuji součinnost. Poraďte mi prosím. Děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
Výše příspěvku na živobytí se odvíjí od částky živobytí. Podle § 24, odst. 1, písm. f) zákona o pomoci v hmotné nouzi činí částka živobytí u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, částku existenčního minima. Zvýšení částky živobytí podle § 25 – 28 této osobě nenáleží. Toto ustanovení se nevztahuje na osobu, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (§ 11, odst. 3), osobu s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobu prokazatelně se účastnící na projektech organizovaných krajskou pobočkou úřadu práce, osobu, která je výdělečně činná, osobu, která je invalidní ve druhém stupni, a osobu, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně.
Jestliže nepatříte mezi osoby, na které se výše uvedené ustanovení nevztahuje, zákon o pomoci v hmotné nouzi vyžaduje výkon veřejné služby v uvedeném rozsahu, jinak dojde ke snížení částky živobytí na částku existenčního minima. Vámi projevená snaha o zvýšení příjmu vlastní prací dle § 12 téhož zákona, na kterou se ve svém dotazu odvoláváte, k zachování částky živobytí ve výši životními minima bohužel nestačí.

___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Útulek pro zvířata s transparentním účtem - podmínky
FINANCE-DANĚ
- Dary pro útulek a EET - je nutná EET pokladna?

S kamarádkou amatérsky pomáháme v našem městě opuštěným a toulavým kočkám, které jsou hladové a nemocné. Ale den ode dne zjišťujeme, že situace je mnohem horší a počet tvorů, kterým je potřeba pomoci je větší než jsme myslely a samy to už nezvládáme. Proto jsme se rozhodly, založit nějakou organizaci, abychom o pomoc mohli požádat i jiné občany. Chtěla jsem se zeptat, jakou organizaci by jste nám doporučili založit? Když chceme zřídit transparentní účet, pořádat bazárky, vystoupení apod. kde výtěžek půjde na účet a bude použit na nákup potřebného.
A musíme k tomuto prodeji mít EET? Vím, že je nadační fond, obecně prospěšná činnost, občanské sdružení. Nevím, které je pro náš účel nejvhodnější.
Prosím vás, můžete mi poradit a případně poslat vzory tiskopisů k založení? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Pro Vámi popsaný účel doporučuji založit spolek dle ust. § 214 a následující občanského zákoníku. K jeho založení je třeba nejméně 3 osob. Založení dle stažených vzorů nedoporučuji a zhotovení potřebných dokumentů svěřte odborníkovi, nejlépe advokátovi. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
Ohledně EET je třeba uvést, že bude rozhodovat konkrétní charakter příjmů. Příjmy z hlavní činnosti (nevýdělečné) nebudou podléhat evidenci, neboť se nebude jednat o podnikání. Pokud budete pravidelně pořádat bazary či vystoupení, pak se bude jednat již o vedlejší podnikatelskou činnost. V tomto případě by bylo nutné zejm. příjmy evidovat.
Na druhou stranu platí, že EET nepodléhají příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků, Dle aktuální metodiky finanční správy se jedná o příjmy do 300.000,- Kč z celkových příjmů za rok.
Více informací k evidování tržeb neziskovými subjekty můžete také nalézt na oficiálních stránkách EET:
http://www.etrzby.cz/cs/neziskove-subjekty
__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Hromadná dovolená ve veřejně prospěšném spolku a §220 Zákoníku práce
- Hromadná dovolená - kolik dnů, týdnů maximálně?

Hromadná dovolená - v zákoníku práce § 220 jsou přesně definovány možnosti čerpání hromadné dovolené, které zní: „Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů; hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny. “
V našem veřejně prospěšném spolku - v redakci online deníku invArena - zaměstnáváme celkem 3 zaměstnance, všichni zdravotně postižení. Všichni si přáli dovolenou po celý květen a červen 2017. V dubnu si to všichni tři zaměstnanci napsali do plánu dovolených a o dovolenou zažádali. Zaměstnavatel jim vyhověl, tedy já jako statutární zástupce spolku. Na ty dva měsíce, kdy si všichni tři zaměstnanci vzali dovolenou, jsem si zajistil na dohodu o pracovní činnosti na 1 hodinu denně zdravého člověka, jenž by zajišťoval nezbytný základní chod redakce, a odváděl jsem na jeho příjem 15% daň jak za květen, tak i za červen.
Prosím o odpověď, zda tento postup není v rozporu s ustanovením zákoníku práce § 220, jenž se týká hromadné dovolené? Rád bych měl personální agendu v pořádku, aby při případné kontrole třeba inspekce práce nebyl
tento postup prohlášen za protizákonný a nemuseli jsme platit pokutu či nedostali jinou sankci. Je tedy hromadná dovolená skutečně ve všech případech limitovaná na
maximálně 2 týdny či zda tento paragraf se nevztahuje na případy, kdy zaměstnanci sami chtějí hromadnou dovolenou více týdnů než 2 týdny? Odvrátí případně ten 1 člověk zaměstnaný na dohodu o pracovní činnosti
po dobu dovolené všech tří kmenových zaměstnanců riziko, že by mohla inspekce jejich dovolenou považovat za hromadnou s tím, že trvala nezákonně více než dva týdny? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nejedná o hromadnou dovolenou ve smyslu § 220 zákoníku práce. Hromadnou dovolenou nařizuje zaměstnavatel, jestliže je to nezbytné z provozních důvodů. Omezení takové dovolené na 2 týdny bylo provedeno proto, že při nařízení dovolené nelze přihlížet k individuálním potřebám zaměstnanců.
Vy jste dovolenou nenařídil, naopak jste vyšel vstříc potřebám Vašich zaměstnanců. Ustanovení § 220 se na Vás proto nevztahuje.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Okamžitá výpověď nájmu nájemcem - plíseň v bytě
- Oprávněnost výpovědi nájemní smlouvy - plíseň, plísně v bytě

Pronajímám byt jehož nájemník mi dnes (12.10.2017) poslal výpověď nájmu z následujících důvodů:
"Bohužel jsme nuceni z hygienických a ze zdravotních důvodů ukončit nájem v bytě. V této bytové jednotce se i přes veškerou snahu o větrání atd. vytváří rozsáhlá plíseň na zdech, nábytku, oblečení, odpadávají kusy zdí, malby a vlhkost se vysráží i na podlaze zadních místností tak, že některé dny
když přejedete dlaní po podlaze, máte dlaň mokrou jako po umytí, atd.
U mě už se začali projevovat dýchací i jiné zdravotní problémy a přišel jsem díky rozsáhlé plísní o značné množství oděvů a části nábytku - viz foto v příloze. Chtěl bych Vás tedy požádat o ukončení nájemní smlouvy již teď k 30 dni měsíce září 2017. Nevím, jak se to řeší s vratnou kaucí. Ve smlouvě sice stojí, že ukončení se musí nahlásit 3 měsíce předem, ale v tomto případě je být opravdu neobyvatelný a zdraví velmi závadný. "
Nájemník se nastěhoval 2013, byt byl po celkové rekonstrukci včetně sanace zdiva. V polovině roku 2013 mi poslal mail, že v bytě je vlhkost a děkuje za případnou pomoc. Od té doby se neozval - až nyní po 4 letech, takže jsem vycházela z toho, že je vše v pořádku. Zjistila jsem také, že záruka za provedené sanační práce uběhla před krátkou dobou, tj. 21.8.2017.
Jak mohu nyní prosím postupovat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Podle § 2287 OZ "Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval." To je v podstatě jediné ustanovení, které řeší ukončení nájmu výpovědí ze strany nájemce. Je rozhodné, jakou máte výpovědní lhůtu stanovenou ve smlouvě, pokud ji nemáte, pak zde platí tříměsíční výpovědní lhůta. Pokud chce nájemce nájem ukončit dříve, záleží pouze na Vaší vůli, zda s tím budete souhlasit. Jistotu máte právo vrátit ve lhůtě, která byla smlouvou stanovena. Pokud se byt stává neobyvatelným, měla byste z pozice pronajímatelky nájemci poskytnout slevu na nájmu. Bohužel jako majitelka bytu jste za jeho stav odpovědná a pokud by byly podmínky pro reklamaci prací (sanace, ...), nemůžete argumentovat tím, že jste o tom nevěděla. Slovy zákona - Jako pronajímatelka jste měla možnost kdykoliv byt kontrolovat.

___

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď s odstupným bez proplacení dovolené - vymáhání proplacení dovolené
- Neproplacení dovolené při výpovědi s odstupným - vymáhání proplacení dovolené

Zaměstnavatel se mnou i ostatními zaměstnanci ukončil pracovní poměr a vyplatil nám tříměsíční odstupné. Po dobu trvání pracovního poměru jsem nevyčerpal 31 dnů dovolené a zaměstnavatel mi je ani neproplatil. Mám ještě nějakou možnost proplacení této dovolené, když pracovní poměr byl již ukončen? Mohu se například obrátit na soud nebo nějakou instituci zabývající se těmito věcmi?
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Při ukončení pracovního poměru měla být nevyčerpaná dovolená "proplacena." Pokud k tomu nedošlo, jedná se o nevyplacení části mzdy, tedy o jednání v rozporu se zákonem. V takové situaci je možné obrátit se na soud, pokud ještě neproběhla 3letá promlčecí doba.

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Závadná voda ve studně - skrytá vada nemovitosti
- Zdravotně závadná voda ve studni u koupeného domu - skrytá vada nemovitosti
- Skrytá vada koupené nemovitosti - špinavá voda ve studni, vrtu

V letošním roce (2017) jsme koupili dům. Po nastěhování jsme si nechali udělat rozbor vody z vrtu. Výsledky rozboru: voda nejenže není pitná, ale navíc obsahuje určité látky v takových hodnotách, které bez speciálního filtru znemožňují její užívání pro běžný chod domácnosti (sprchování, vaření, praní, provoz myčky ad.). Cena speciálního filtru je řádově v desítkách tisících korun (počáteční investice) a další pravidelné náklady jsou spojené s výměnou filtrů a údržbou filtračního zařízení. Zjistili jsme, že prodávající o tomto problému s vodou zcela jistě věděla (informaci měla od stavební firmy), avšak nás na něj neupozornila. Jedná se o skrytou vadu nemovitosti? Jakou máme možnost obrany? Jak doporučujete tuto situaci řešit? Pokud bychom o tomto problému, který znemožňuje běžné užívání nemovitosti, věděli, nemovitost bychom nekoupili. Předem Vám velmi děkuji za odpověď. Děkuji, Hana.

ODPOVĚĎ:
Podobný případ řešil Nejvyšší soud v řízení pod sp. zn. 33 Cdo 670/2012, rozhodnutí k dispozici je zde:
http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/F68CB0820E29D6E7C1257BB80040464E?openDocument& Highlight=0,

Z tohoto rozhodnutí vyplývají pro Vás dva závěry.
1)
Okolnost, zda je rodinný dům připojen k vodovodu pro veřejnou potřebu, je okolností, kterou lze zjistit při obvyklé pozornosti při prohlídce domu. V případě, že dům takovou vodovodní přípojkou nedisponuje, je výrazem běžné opatrnosti kupujícího, že si - za předpokladu, že se z jeho strany jedná o požadovanou vlastnost nemovitosti, o jejíž existenci (a to je podstatné v souzené věci) nebyl ze strany prodávajícího ujištěn - jakost vody ověří, případně, že si napojení domu na zdroj pitné vody vymíní. Neučiní-li tak, nelze takový nedostatek považovat za vadu.
Z tohoto vyplývá, že jste si jakost vody měli ověřit před uzavřením kupní smlouvy, pokud jste o ní nebyly prodávající ujištěni.

2)
Pokud prodávající kupující před uzavřením kupní smlouvy ujistil, že voda z vlastního zdroje je pitná (resp. ve vašem případě vhodná pro chod domácnosti) a vyšlo-li následně najevo, že toto ujištění prodávajícího je nesprávné, nastupuje odpovědnost prodávajícího za vady.
Vůči prodávající je tak možné uplatňovat nároky za vadné plnění pouze v případě, že vás ujistila o kvalitě vody (pitná, pro chod domácnosti). Pak by bylo možné požadovat slevu z kupní ceny i v řádech statisíců v závislosti na výši kupní ceny.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Investice do rekonstrukce bytu partnera a rozchod vztahu
- Investice do rekonstrukce bytu partnerky a rozchod vztahu
- Vymáhání investic do bytu, domu, nemovitosti partnera, partnerky, druha, družky

V dubnu 2017 jsem se rozešla s partnerem po 18letém vztahu, ze kterého máme dvě děti, 9 a 11 let. 2012 koupil partner byt, jehož je majitelem. Byt jsem zrekonstruovala za své náklady ve výši 300.000 Kč, v době, kdy platil úvěr (04/2012 až 10/2013) jsem platila nájem. V bytě mám trvalé bydliště. Během společného soužití bylo dohodnuto, že partner platí nájem a já hradím nákupy do domácnosti, dovolené a veškeré náklady na děti spojené se školou a jejich zájmy. Partner uvádí, že podal k soudu žádost o mé vystěhování, že žije v bytě s cizím člověkem, žádá doplacení nájmu za 18 let a vyhrožuje, že pokud si z bytu něco odnesu, dá to také k soudu.
Hledám si nové bydlení a navrhla jsem seznam věcí, které bych si ráda z bytu odnesla, se kterým nesouhlasí. Chtěla bych se zeptat, jestli soud rozhodne o mém vystěhování, když není zatím určeno přidělení dětí do péče a jestli má právo po mě požadovat finance a naopak, jestli mám nárok na náklady za rekonstrukci, a jak je to s vybavením bytu, pokud není možná dohoda, je každého jen to, co lze doložit doklady nebo převodem? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Z majetkového pohledu je nevýhodné, že jste nebyli manželé, nicméně Vaše situace není bezvýchodná. Nájem za 18 let zpětně přítel v žádném případě nemůže požadovat, a to s ohledem na promlčecí lhůtu, která je tříletá. Teoreticky by tedy mohl chtít nájem max. 3 roky zpětně, nicméně za situace, kdy jste v bytě žili jako rodina, by u soudu v žádném případě neuspěl, neboť každý jste hradili a uspokojovali potřeby rodiny, včetně společného hrazení bydlení. Pokud byste chtěla nějaké peníze zpět, neboť jste do bytu investovala, musela byste investice prokázat, nejlépe výpisy z účtu. Pokud jde o movité věci, pak v případě, že se nedohodnete, bude rozhodovat soud, ovšem u movitých věcí je to naprosto zbytečné, abyste se soudili. Věci již nebudou mít žádnou hodnotu a prosoudíte více peněz, než byste uhradili za nové věci. V podstatě bych Vám doporučila, abyste si i bez jeho svolení vzala, co chcete. Určitě se kvůli tomu soudit nebude a i kdyby žalobu podal, než bude nařízeno první jednání ve věci, je reálné, že některé ty věci už ani nebudou funkční.
Pokud jde o vystěhování, dokud tam máte trvalé bydliště a nezletilé děti, není reálné, že by soud rozhodl o Vašem vyklizení. Navíc opět v případě takové žaloby bude první jednání ve věci pravděpodobně později než za rok, a to už asi v bytě s dětmi ani nebudete.

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného a příjmy otce z pronájmu nemovitosti otce dítěte
- Zvýšení alimentů a příjmy otce z pronájmu nemovitosti otce dítěte
- Zvýšení výživného zpětně - vzor, formulace části textu o alimentech
- Zvýšení alimentů zpětně - vzor, formulace části textu o výživném

Chtěla jsem se zeptat, jak mám formulovat v žalobě o zvýšení alimentů skutečnost, aby se posoudila i situace za 3 roky zpětně (2014-2017). Aby se posoudily konkrétně veškeré skutečnosti vedoucí k vyhodnocení výše alimentů? Soudkyně mi při soudním stání před třemi lety tj. 7/2014 dala dotaz zda to chci i za dobu zpětně. V návrhu jsem to neměla, odpověděla jsem ano. Nyní bych to chtěla už napsat předem do žaloby o alimenty. Jsem matkou, žalující.
Další dotaz: Otec dítěte pronajímá byt, usvědčila jsem ho v minulém soudním státní, ale přinesl dodatečně daňové přiznání, když jsme byli odročeni, že na bytě nevydělává ani korunu. Daňové přiznání výsledek 0. Může soud uložit na můj návrh prozkoumání situace, jelikož bývalý muž stále pronajímá byt.
Oficiálně mi dalo potvrzení bytové družstvo, on to přiznal, ale nepřiznává příjmy, a to je už doba 10 let (od roku 2007). Musel by skutečně někomu prokázat náklady a výdaje, což by šlo asi jen přes kontrolu. Děkuji za info. Hana.

ODPOVĚĎ:
Podle § 922, odst. 1 nového občanského zákoníku lze výživné pro děti přiznat nejdéle za dobu tří let ode dne zahájení soudního řízení. Požadavek na stanovení výživného zpětně můžete klidně formulovat až v té části, kdy navrhujete, jaký má soud vynést rozsudek. Může to být formulováno například takto: „Navrhuji, aby soud vydal tento rozsudek: Výživné stanovené otci na nezl. ………. rozsudkem Okresního soudu v ………………. ze dne …………. č. j. ………… (předchozí rozsudek) částkou ………. Kč měsíčně se počínaje dnem ………. (doplňte datum, od kdy má být výživné zpětně zvýšeno) zvyšuje na částku ………. Kč měsíčně, kterou je otec povinen platit k rukám (na účet) matky vždy do …. dne v měsíci předem. “

Pokud se domníváte, že otec dítěte (dětí) má příjmy z pronájmu bytu, určitě tuto skutečnost do návrhu na zvýšení výživného uveďte. Můžete také navrhnout, aby soud kromě daňového přiznání, které otec předložil už v předchozím soudním řízení, prozkoumal také výdaje související s pronájmem. Bude však záležet na posouzení soudu, zda Vašemu návrhu vyhoví nebo se spokojí s předložením daňového přiznání.

___

OBČAN-NÁJMY
- Pronájem objektu - může pronajímatel vstupovat bez svolení nájemníka, nájemce?
- Pronájem haly - může pronajímatel vstupovat bez vědomí, svolení nájemníka, nájemce?
- Právo pronajímatele vstupovat do pronajatého objektu bez vědomí nájemce, nájemníka
- Okamžitá výpověď nájemní smlouvy - pronajímatel vstupuje bez vědomí, souhlasu nájemníka, nájemce do pronajatých prostor

Jsem pachtýřem obchodního závodu LPG čerpací stanice, dotaz se týká toho jestli propachtovatel (majitel) může neoprávněně bez mého souhlasu a mé přítomnosti vstupovat do objektu? Pokud nemůže, bere se to jako hrubé porušení nájemní smlouvy a může se nájemní smlouva ukončit ihned bez 3 měsíční výpovědní lhůty. Majitel totiž přijde a vždycky nás napadne, že je to jeho firma a může si dělat co chce a kdy chce, přitom je majitelem pozemku a nemovitost nám pronajal a s naší firmou nemá nic společného, je jenom garantem na živnostenském listu. Dále se to týká dotazu ohledně pronajmutých věcí, např. sklad, který je součástí nájmu a platíme za to, ale majitel nám zakázal do této místnosti cokoliv si uložit, takže platíme za místnost, kterou užívat nesmíme a majitel si tam ukládá jen svoje věci. Děkuji, Barbora.

ODPOVĚĎ:
Otázka vstupu pronajímatele do objektu je více méně otázkou slušné domluvy. To, jakým způsobem to pronajímatel činí ve vašem případě lze nazvat šikanou. Jako hrubé porušení nájemní smlouvy to ale nazvat nelze a mám za to, že z tohoto důvodu by výpovědní doba měla být tříměsíční, nikoliv okamžitá. Pokud vám pronajímatel neumožňuje využívat sklad, za který řádně nájem platíte, je to protiprávní a nájemné by tedy mělo být sníženo, když nemáte možnost využívat všechny prostory, za které je nájem hrazen. Vzneste tedy požadavek na slevu z nájmu, a to i zpětně za období, kdy jste sklad využívat nemohli.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Příbuzenské vztahy ve vedení bytového družstva
- Musí bytové družstvo vyhlásit výběrové řízení na nového zaměstnance?

Příbuzenské vztahy na pracovišti: pracuji v bytovém družstvu, kde bylo v jednom případě při odchodu pracovnice do důchodu vyhlášeno výběrové řízení na její místo, a na základě výběrového řízení bylo toto místo obsazeno. Na další místa pak na ekonomickém úseku při odchodu dalších dvou pracovnic do důchodu, již žádné výběrové řízení nebylo vyhlašováno, nýbrž na tato volná místa byly přijaty dcery stávajících zaměstnanců.
V jednom případě byla přijata dcera, jejíž matka zastává funkci vedoucí účetní a mezd a její dcera je jí přímo podřízená.
V druhém případě byla přijata dcera jejíž matka zastává funkci vedoucí celého ekonomického úseku a její dcera je jí rovněž přímo podřízená.
Chtěla bych se zeptat, zda je jednání ředitele družstva správné, za jsou možné příbuzenské vztahy na pracovišti a zda si může sám rozhodnout
jak koho přijme, zda na základě výběrového řízení, nebo jen tak bez výběrového řízení rodinné příslušníky svých zaměstnanců.
Děkuji. Renata

ODPOVĚĎ:
Bytové družstvo je soukromým subjektem, jehož činnost je sice upravena právními předpisy, ale tyto právní předpisy neupravují personální otázky. Je tedy na úvaze vedení družstva, jak bude tuto oblast řešit.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nutné práce v den nepřetržitého odpočinku zaměstnance - druhy prací
- Práce přesčas - podmínky
- Kdy může zaměstnavatel nařídit práci přesčas - Zákoník práce
- Kdy může zaměstnavatel nařídit přesčasovou práci - Zákoník práce
- Kdy může zaměstnavatel nařídit práci ve státní svátek - Zákoník práce
- Přikázání práce o státním svátku zaměstnavatelem a Zákoník práce

Měl bych dotaz ohledně přesčasu (víkendu) opakovaně každou sobotu. Agentura nám dala papír kde je jasně napsané: "Pracovní soboty. Povinná účast na pracovních sobotách po celozávodce až do konce roku 2017, " to máme teď každý měsíc. Tento měsíc (září 2017) dokonce 2 soboty a 1 svátek. Jak je to teda? Pokud vím mohou nařídit přesčasy výjimečně nikoliv opakovaně a ještě povinně a ještě na dny pracovního klidu. Děkuji Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen ze vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený výše pouze na základě dohody se zaměstnancem.
Dále je nutné dodržet ustanovení o odpočinku zaměstnance.

V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:
a) naléhavé opravné práce,
b) nakládací a vykládací práce,
c) inventurní a závěrkové práce,
d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
g) práce v dopravě,
h) krmení a ošetřování zvířat.

Ve státní svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.
Výše uvedené je však nutné aplikovat na konkrétní podmínky pracovního poměru a provozu zaměstnavatele, tedy s ohledem na to, zda se jedná o nepřetržitý provoz, na to, jak jsou obvykle rozvrhovány směny atd.

___

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Svatba potomka v zahraničí a nárok na volno - svatba v zahraničí
- Volno v práci z důvodu svatby potomka, dítěte v zahraničí
- Dovolená z důvodu svatby potomka - online sledování svatby z domu (svatba v zahraničí)

Prosím, mám nárok na volno ze zaměstnání jako matka, když se dcera vdává v zahraničí, obřad je v pracovní den a budeme ho sledovat online? Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Podle vyhlášky č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, ve znění pozdějších předpisů, pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte. Podstatná je část textu, která říká "k účasti".
Žádný právní předpis ani judikatura nedefinuje, co se rozumí "účastí" na svatbě. Je možné, že se dostanete do sporu se zaměstnavatelem, který online sledování nemusí považovat za účast. Tento případný spor by mohl rozhodnout pouze soud.

___

OBČAN-ZÁSTAVA
- Plastnost zástavy podepsané před koupí nemovitosti - je to právní vada?
- Zástava nemovitosti před koupí - jde o právní vadu?

Je nějaké pravidlo pro zápis zástavní listiny do katastru nemovitosti? Dotaz se týká zápisu v katastru níže uvedeného. Je právní vadou, že zástavní listina byla zapsána do katastru s datem dřívějším, než byla podepsána kupní smlouva?
Katastr zapsal datum, kdy byla vytvořena smlouva v hypoteční bance tj. právě 15.6.17, nikoliv datum, kdy byla podepsána klientkou 23.6.2017. Nyní banka nechce klientce vyplatit půjčku, katastr se brání, že je zápis v pořádku:
"Smlouva o zřízení zástavního práva podle obč. z. č. 6300/613270-01/17/01-002/00/R ze dne 15.6.2017
Právní účinka zápisu ke dni 27.6.2017.
Zápis proveden dne 20.7.2017."
Děkuji Zita

ODPOVĚĎ:
V daném případě to žádná právní vada není. Naopak je dosti časté, že zástavní smlouva je do katastru nemovitostí vložena ještě před podpisem kupní smlouvy. Je ale nutné pročíst, jak je v kupní smlouvě ošetřena výplata peněz, zda tedy skutečnost, která nastala, není v rozporu s ustanovením kupní smlouvy o výplatě peněžních prostředků. To by pak problém byl a musela by se celá transakce uskutečnit znovu a správně.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zařazení do nesprávné mzdové třídy a doplacení mzdy zaměstnavatelem
- Doplacení mzdy - zařazení do nesprávné mzdové třídy

Pracuji ve zdravotnických potřebách (prodávám zboží, obsluhuji, manipuluji s penězi, vybaluji, uskladňuji, objednávám zboží, zadávám faktury do počítače). Ve smlouvě mám napsané obchodní referentka. Moje mzda činí 12.000 Kč hrubého. Majitel zjistil, že bych měla být ve mzdové třídě 3, což je hrubá měsíční mzda 13.400 Kč, platná od 1.1.2017. Majitel teď přišel s tím, že mi od 1.9.2017 snížil úvazek na 37,5 h (měla jsem 40 h) týdně a přidal mi na 13.000 Kč. Mám právo po něm požadovat doplatek mzdy (od 1.1.2017 - 1.8.2017), kterou jsem měla mít 13.400 Kč, ale měla jsem 12.000 Kč (což je měs. 1.400 Kč hrubého)? Jestli ano, tak prosím, jak a na koho se obrátit, když majitel se nebude chtít o tom se mnou bavit. Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke špatnému zařazení do nižší skupiny a následkem toho k vyplácení nižší mzdy, než by Vám náleželo, došlo k nevyplacení části mzdy. Můžete požadovat doplatek mzdy za celé období, neboť promlčecí lhůta je 3letá. V případě, že zaměstnavatel nebude komunikovat, je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce nebo na soud.

___

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Pracovní úraz a doplatek platu - vliv předchozího příjmu
- Vliv předchozího platu na doplatek platu po pracovním úrazu
- Pracovní úraz a náhrada za ztrátu na výdělku - vliv předchozího příjmu
- Vliv platu na náhradu za ztrátu výdělku po pracovním úrazu

Jsem zaměstnancem armády ČR. 11.1.2017 se mi stal pracovní úraz. Smlouvu mám od 1.1.2017 v hodnosti svobodník, pozice střelec. Dočetl jsem se, že doplatek platu při pracovním úrazu se vypočítá z příjmů předešlého čtvrtletí, ovšem před nástupem na útvar jsem byl zaměstnán u AČR tři měsíce jako vojín čekatel, jelikož jsem absolvoval tříměsíční výcvik ve Vyškově. Tuto dobu jsem pobíral plat cca 9.000 Kč. Zajímá mě jestli se doplatek platu bude vypočítávat z tohoto průměru nebo z pravděpodobného ušlého výdělku. Předem mockrát děkuji, Aleš.

ODPOVĚĎ:
Výše náhrady za ztrátu výdělku se vypočítává z hrubé mzdy poskytované zaměstnanci před úrazem a plné výše nemocenské. Jde vlastně o rozdíl mezi oběma veličinami. Velmi zásadní roli zde hraje průměrný výdělek zaměstnance v rozhodném období. Rozhodným obdobím je poslední ukončené čtvrtletí před pracovním úrazem zaměstnance, případně předchozí kalendářní rok. Pokud by došlo k situaci, že zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období 21 pracovních dnů, jako průměrný výdělek se bude brát pravděpodobný výdělek.
Pokud jste tedy v předchozím kalendářním čtvrtletí odpracoval minimálně 21 dnů, bude se doplatek vypočítávat z platu cca 9000, - Kč.

___

RODINA-SJM
- Kolaudace před svatbou, zápis do KN po svatbě - patří nemovitost do SJM?
- Patří nemovitost do SJM? Zápis do KN po svatbě, kolaudace před svatbou
- Vliv příjmů každého z manželů na vypořádání SJM

Patří do SJM dům - novostavba, zkolaudovaná asi měsíc před svatbou, ale zapsaná do katastru nemovitostí 3 týdny po svatbě. Jako vlastník nemovitosti v katastru je zapsán pouze manžel, taktéž pozemku patřícího k nemovitosti a to 2 roky před svatbou. Předtím pár bydlel asi 5 let nesezdán ve vlastním bytě nyní manželky a společně vychovávali 2 letou dceru. 7 měsíců po nastěhování do novostavby se narodil syn. Rodina společně žije v domě 7. rokem (od 2010).
Dům byl postaven převážně z finančních prostředků rodičů manžela. Rozhodnutí o stavbě bylo jejich společné. Před 1 rokem stavby domu (2009) tehdy ještě ne manžel ztratil zaměstnání a tak mu družka postoupila rodičovskou dovolenou a nastoupila do zaměstnání o rok dříve.
Podle čeho se posuzuje společné jmění manželů? Děkuji za odpověď, Jiřina.

ODPOVĚĎ:
Při vypořádání společného jmění manželů SJM není zvažováno nic jiného, než majetek. Z finančního pohledu není rozhodné, kdo více finančně přispíval do chodu rodiny, není tedy rozhodné, kdo byl na rodičovské dovolené a kdo chodil do zaměstnání. Pokud byla nemovitost do evidence katastru nemovitostí zapsána až po svatbě, spadá do společného jmění manželů SJM, i když je zapsána pouze na manžela. Manžel má ale právo započítávat vnosy, tj. že nemovitost byla financována z převážné většiny jeho rodiči, neboť oni budou určitě tvrdit, že to byl dar synovi. Pokud byste řešili vypořádání SJM, doporučila bych alespoň jednu schůzku s advokátem - seznam www.advokatikomora.cz - neboť jde o problematiku značně složitou.

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte je student a má brigády - určení výživného, alimentů
- Alimenty, výživné - otec dítěte je student s přívýdělkem brigád

Mám syna narozeného 23.01.2013, jeho otec od jeho 8 měsíců platí výživné 1.000 Kč. Je stále student, ale má pravidelný přivýdělek. On sám má drahé koníčky. Synovi nikdy nic nepořídil, kromě zaslání výživného. Syn chodí do MŠ a výživné nepokryje ani náklady na MŠ. Od synových 8. měsíců se jeho nároky zvýšily, v lednu 2018 mu bude 5 let. Chtěla jsem se zeptat, zda je možné požádat o zvýšení výživného jen na základě jeho brigády. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Podle § 913, odst. 1 nového občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Změna výše výživného je odůvodněná zejména tehdy, pokud od posledního určení výživného došlo ke změně majetkových poměrů (zhoršení nebo zlepšení finanční situace jednoho nebo obou rodičů) nebo ke zvýšení odůvodněných potřeb povinného. Typickou situací, ve které narůstá finanční náročnost péče o dítě, je nástup dítěte do školy.

To, zda má Vaše žádost o zvýšení výživného šanci na úspěch, záleží tedy do značné míry na tom, jak vysoké jsou příjmy otce dítěte a jaké jsou jeho životní náklady. I otci dítěte totiž musí zůstat dostatečná částka na úhradu jeho životních nákladů. Pokud ale otec dítěte tvrdí, že má malé nebo téměř žádné příjmy a přitom se věnuje finančně náročným koníčkům, jezdí na drahé zahraniční dovolené apod. , mohlo by to znamenat, že má ve skutečnosti vyšší příjmy, než jaké přiznává. Jestliže se rozhodnete návrh na zvýšení výživného podat, můžete do něj uvedené skutečnosti (drahé koníčky apod.) uvést. Pokud ale soud shledá, že otec dítěte nemá dostatečný příjem, je možné, že Vašemu návrhu nevyhoví, i když výživné, které Vám otec dítěte hradí, je poměrně nízké.

___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Neudělení studijního volna zaměstnavatelem - VŠ není potřebná pro výkon povolání
- Zákaz studijního volna od zaměstnavatele - VŠ není zapotřebí pro práci
- Studijní volno v práci, zaměstnání - nárok zaměstnance
- Právo zaměstnance na studijní volno v práci, zaměstnání

Pracuji jako sociální pracovnice ve výchovném ústavu, zřizovatel MŠMT. 09/2016 mi ředitel umožnil pokračovat v navazujícím studiu Mgr. a umožnil mi brát si studijní volno. Nyní mi řekl, že mi neumožní pokračovat ve studiu a nebude mi umožněno studijní volno. Důvod: ke své pracovní pozici nepotřebuji Mgr. vzdělání, podle něj plně postačuje Bc. a DiS. Písemnou dohodu sepsanou nemáme. Po celou dobu studia řádně dokládám potvrzení o studiu, studijní index. Je postup ředitele správný? Můžu se nějak bránit? Můžu se na něco odvolat - např. zákoník práce, zákon o pedagog. pracovnících, zákon o sociál. službách, školský zákon apod. ? Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Na práva poskytovaná zaměstnanci podle § 232 zákoníku práce má zaměstnanec nárok tehdy, pokud zaměstnavatel rozhodl, že studium zaměstnance ke zvýšení kvalifikace, kterým se rozumí i její získání, je v souladu s jeho potřebou. Zákoník práce přitom nevyžaduje uzavření dohody či smlouvy o zvýšení kvalifikace, pouze podle § 234 umožňuje zaměstnavateli se zaměstnancem uzavřít v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu. Ke vzniku nároků přiznávaných zaměstnanci podle § 232 však stačí pouhé jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele, že studium ke zvyšování kvalifikace je v souladu s jeho potřebou. Průkazným dokladem takového rozhodnutí zaměstnavatele je pak i to, že v souladu s tímto rozhodnutím jsou zaměstnavatelem zaměstnanci přiznána a začnou být poskytována práva podle § 232. Pokud tedy zaměstnavatel rozhodl, že studium zaměstnance ke zvýšení kvalifikace, kterým se rozumí i její získání, je v souladu s jeho potřebou a takto s ním vyslovil souhlas, je povinen zaměstnanci poskytovat volno podle § 232 zákoníku práce.
Zaměstnavatel je oprávněn sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance; poskytování pracovních úlev může zastavit, jen jestliže
a) zaměstnanec se stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci,
b) zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.
Poskytování pracovního volna je tedy možné zastavit pouze z výše uvedených důvodů, které u Vás nenastaly.

___

OBČAN-DLUHY
- Smlouva o půjčce - musí být ověřené podpisy?
- Je podmínka ověření podpisů u smlouvy o půjčce?

2012 jsem bývalému příteli půjčila 250.000 Kč. Mám sepsanou smlouvu o dluhu, kde je i splatnost do konce roku 2016. Žili jsme ve společné domácnosti v jeho domě. Rozešli jsme se, vrátil mi jen 75.000 Kč. Smlouva je podepsána mnou i bývalým přítelem, ale nejsou ověřené podpisy. Mám šanci dostat své peníze zpět? A jak postupovat? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Peníze máte možnost dostat zpět poměrně jednoduše. Není rozhodné, že podpisy nejsou ověřené, ze souhrnu důkazů bude jistě zřejmé, že dluh vznikl (mimo jiné i ze skutečnosti, že nějaká část byla uhrazena). Pošlete mu doporučenou poštou předžalobní výzvu k úhradě dluhu spolu s upozorněním, že v případě, že nebude uhrazeno, obrátíte se na soud.
Pokud i přesto neuhradí, sepište žalobu, ve které popište situaci a uveďte, co navrhujete.
Soudu se platí soudní poplatek 5% z žalované částky, což Vám v případě Vašeho úspěchu ve sporu bude muset neúspěšná protistrana vrátit.
Pokud byste měla se sepisem žaloby problém, obraťte se na advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz.
Detailní postup vymáhání dluhů je uveden zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vymahani-dluhu-smenky.html

___

OBČAN-DLUHY
- Převod dluhů na hlavního dlužníka
- Zadlužení věřitele kvůli dluhu dlužníka - převod dluhu věřitele na dlužníka

Jsem věřitelem bývalého známého, který se mnou v pohodě komunikuje, ale neplatí. Jeho dluh je k 10/2016, 1.000.000 Kč, po splatnosti = mám uznání dluhu. Nedal mi ani korunu. Bohužel je situace taková, že jsem já díky jeho nesplatnosti této částky (byť alespoň částečné) postupně dostával do finanční tísně. A nyní mám již na krku 2 exekuce (cca 400.000 Kč). Je možné tyto dluhy "přepsat" na tohoto dlužníka? Velice děkuji za odpověď, Pavel.

ODPOVĚĎ:
Bohužel tyto dluhy na Vašeho dlužníka nijak "přepsat" nelze, i když je zřejmé, že k Vaší současné situaci svým postojem zásadně přispěl. Za situace, kdy máte více exekucí doporučuji zvážit podání návrhu na oddlužení. A ve vztahu k Vašemu dlužníkovi doporučuji co nejdříve podat k soudu žalobu o zaplacení dlužné částky.

___

PRÁCE-PRACOVNÍ ŘÁD, KÁZEŇ
- Směrnice zakazující pomluvy zaměstnavatele - je možné zakázat zaměstnanci o firmě?
- Směrnice zakazující sdělování negativních informací o zaměstnavateli - může firma zakázat mluvit zaměstnanci?
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Výpověď kvůli pomluvě zaměstnavatele, firmy zaměstnávající zaměstnance
- Výpověď kvůli šíření negativních informací o zaměstnavateli, firmě

11.9.2017 v našem koncernu vyšla směrnice která mimo jiné říká: Zaměstnanec dále nesmí za žádných okolností:
- zrazovat kohokoliv od práce, nebo šířit negativní informace o jiné společnosti patřící do skupiny XXXXX, a to ať jde o zaměstnance některé ze společností skupiny XXXXX nebo kandidáta o zaměstnání v některé ze společností skupiny XXXXX.
Zaměstnavatel zaměstnance tímto upozorňuje, že porušení kterékoliv povinnosti uvedené v této směrnici může být závažným porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, a to dle příslušných ustanovení zákoníku práce.
Je takový postup v pořádku a pro zaměstnavatele závazný? Subjektivně mi přijde v nepořádku, pokud nemohu například říci kamarádovi "No nepracuje se mi dobře v XXXX, co bych ti povídal.", případně "Já bych si tu přihlášku na pracovní pozici raději rozmyslel, myslím že by se ti tam nelíbilo." a to obzvlášť pokud se mě na to někdo přímo zeptá. Co o tom soudíte? Předem děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Závažné porušení právních povinností není zákoníkem práce, ani jiným právním předpisem nijak definováno. Toto ustanovení zákoníku práce patří k tzv. právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou. Jinak řečeno, zaměstnavatel ve vnitřních předpisem může jako závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vymezit jakékoli jednání, nicméně při vyvození důsledků směrem k zaměstnanci (např. výpověď), je to pouze soud, kdo rozhoduje o tom, zda zaměstnavatelem označené jednání je skutečně závažným porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů.
Při nerespektování Vámi uvedené směrnice proto musíte počítat s případnými následky, které pak můžete napadnout soudně.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Úraz špatným technickým stavem kempu - náhrada škody, bolestné, ušlý zisk
- Úraz v ubytovacím zařízení - náhrada škody, bolestné, ušlý zisk
- Náhrada škody, bolestné, ušlý zisk - úraz v ubytovacím zařízení, penzionu, kempu

Dne 29.7.2017 jsem otvíral okno v kempu, bylo zajíždějící a špatně zajištěné proti prudkému pádu. Toto okno mi způsobilo tříštivou zlomeninu malíčku. Nyní jsem po operaci. Mám nárok požadovat bolestné a ušlou mzdu? Děkuji, Dominik

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je podstatné, zda provozovatel kempu (ubytovatel) za škodu na Vašem zdraví odpovídá. Ke vzniku odpovědnosti za škodu je v zásadě zapotřebí splnění tří předpokladů: a/ vznik škody (zde tedy zlomenina malíčku, ušlá mzda či případné další škody), b/ protiprávnost (tedy stav, kdy provozovatel kempu porušil některou svou právní povinnost) a c/ vztah příčinné souvislosti mezi a/ a b/.
Co se týče otázky, zda provozovatel kempu porušil některou svou právní povinnost, lze poukázat především na § 2328 občanského zákoníku, dle něhož je ubytovatel povinen odevzdat ubytovanému ubytovací prostor ve stavu způsobilém pro řádné užívání. Pakliže byl technický stav předmětného okna z bezpečnostního hlediska nevyhovující (přičemž bylo pravděpodobné, že při běžném užívání ubytovacích prostor budete s oknem manipulovat), nelze jistě hovořit o tom, že Vám provozovatel kempu odevzdal ubytovací prostor ve stavu způsobilém pro řádné užívání. Odpovědnost provozovatele kempu by pak bylo možné (v obecnější rovině) dovodit rovněž z § 2900 a (především) § 2901 občanského zákoníku, které zakotvují tzv. generální prevenční povinnost (tedy povinnost každého chovat se tak, aby nevznikaly nedůvodné škody, resp. povinnost každého zakročit v případě, kdy může škodu snadno odvrátit).
Na provozovatele kempu se proto můžete obrátit s písemnou výzvou k náhradě Vám vzniklé škody (kterou je zapotřebí vyčíslit a její výši doložit).
Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví je škůdce povinen odčinit újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Po provozovateli kempu tak můžete požadovat především náhradu za bolest (tzv. bolestné), náhrada za ztížení společenského uplatnění přichází v úvahu pouze tehdy, přinese-li Vám zlomenina malíku nějaké trvalé následky (což není příliš pravděpodobné).
Pokud jste byl v důsledku zranění malíku dočasně práce neschopen, máte samozřejmě právo rovněž na náhradu za ztrátu na výdělku, a to jak po dobu pracovní neschopnosti (§ 2962/1 občanského zákoníku), tak případně i po jejím skončení (§ 2963 občanského zákoníku).
V návaznosti na výše uvedené připomínám, že pokud Vám v souvislosti s léčbou vznikly nějaké náklady (úhrada léků, doprava k lékaři apod.), máte samozřejmě rovněž právo na jejich náhradu (§ 2960 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Dovolání k Nejvyššímu soudu - poplatek, soudní poplatek
- Odvolání k Nejvyššímu soudu - poplatek, soudní poplatek

Dcera podávala v jedné věci dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, tedy NS ČR. Bude opět platit stejný poplatek 10 000, - stejně jako u krajského? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ano, u dovolání se hradí soudní poplatek 10.000 Kč.

___

FINANCE-DANĚ
- Zdanění brigády z DPP, DPČ
- Více brigád - u kterého zaměstnavatele nechat podepsat daňové přiznání
- Zdanění brigády a daně, daňové přiznání

Jsme student vysoké školy a podnikám na základě živnostenského listu. Současně mám uzavřenou s jedním zaměstnavatelem DPP a s dalším DPČ. U kterého z nich bych měl mít podepsaný "růžový papír", pokud u nějakého vůbec a jakým způsobem vyřešit zdanění těchto brigád.
Někde jsem se dočetl, že bych si měl zařídit, aby mi výdělek nedanil ani jeden ze zaměstnavatelů a měl bych si jej zdanit sám ve svém daňovém přiznání příští rok, a to na základě "přehledu příjmů", který bych si od nich měl příští rok vyžádat.
Mohli byste mi prosím vysvětlit, jako to je v případě podnikání při studiu a zároveň brigádě na DPP a DPČ? Respektive se zdaněním výnosů z nich. Mnohokrát děkuji, Jirka.

ODPOVĚĎ:
Prohlášení poplatníka daně z příjmů (růžový formulář) můžete podepsat buď u jednoho zaměstnavatele, anebo ho nemusíte mít podepsané u žádného zaměstnavatele. Příjmy z DPČ i z DPP musí Váš zaměstnavatel zdanit. DPČ je zdaněna zálohovou daní z příjmů, a to bez ohledu na to, zda máte podepsané prohlášení poplatníka. DPP je zdaněna, v případě podepsaného prohlášení, zálohovou daní. V případě nepodepsaného prohlášení a výdělkem do 10 000 Kč měsíčně je zdaněna srážkovou daní.

Od zaměstnavatelů si po skončení roku vyžádáte potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, kde uvedou Vaši hrubou mzdu, základ daně a výši sražené zálohy na daň. Tyto příjmy jste povinen uvést do přiznání k dani z příjmů a zaplacenou zálohu na daň si odečtete od celkové výše daně vypočtené ze všech druhů příjmů (tj. ze zaměstnání, z podnikání atd.). Pokud by DPP byla zdaněna srážkovou daní, nemusíte tyto příjmy v daňovém přiznání uvádět, ale pokud by to pro Vás bylo výhodné, tak můžete, a sraženou daň si také můžete odečíst od celkové výše daně.

DPČ tedy musíte v přiznání k dani z příjmů uvést vždy, DPP musíte uvést v případě, že budete mít podepsané prohlášení poplatníka. Pokud u DPP nebudete mít podepsané prohlášení poplatníka, nemusíte DPP do daňového přiznání uvádět, ale můžete.

___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Kdo může podat návrh na zrušení a. s. , obchodní společnosti?
- Zrušení a. s. , obchodní společnosti - kdo může podat návrh k soudu?

Má právo nezúčastněná osoba požádat krajský soud veřejný rejstřík, aby zrušil obchodní společnost (a. s.) a může soud této žádosti vyhovět?
Pokud byla a. s 7 let v konkurzu, během této doby uhradila všechny pohledávky a konkurz byl ukončen a následně již přes tři roky tato společnost
nemá žádný majetek, žádnou činnost, žádný bankovní účet, žádné účetnictví. Existuje pouze v obchodním rejstříku.
Může podat návrh k soudu na ukončení činnosti zcela nezúčastněná osoba? Nebo může soud rozhodnout i bez návrhu o ukončení činnosti této společnosti, jak je tomu např. v Německu?
Z níže uvdeného článku jsem to totiž nepochopila. http://www.ksb.cz/cs/novinky-publikace/clanky/3348_vrchni-soud-kdy-je-mozne-zruseni-obchodni-korporace-pro-jeji-necinnost
Děkuji Uršula.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 93 zákona o obchodních korporacích platí, že soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel.
Při podání návrhu na zrušení a. s. pro nevyvíjení činnosti je nutné osvědčit právní zájem, zcela nezúčastněná osoba by tedy návrh podat nemohla. Navrhovatel musí prokázat právní zájem na zrušení společnosti.
Dále by v úvahu mohla připadat možnost zrušení a. s. podle ust. § 172 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se. Pokud bude splněna tato podmínka, je soud povinen zrušit právnickou osobu i bez návrhu. Podnět ke zrušení tak může podat kdokoli.

___

RODINA-SOCIÁLNÍ
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků a nárok na podporu v nezaměstnanosti
- Podpora v nezaměstnanosti při výpovědi pro neuspokojivé pracovní výsledky

Dostala jsem od vedení zaměstnavatele výzvu k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků dle §52 písm. f).
Předpokládám že je to jen zástěrka k výpovědi, a tak bych se chtěla zeptat zda v případě rozvázání pracovního poměru dle výše uvedeného paragrafu mám nárok na podporu, případně v jaké výši a zda se tento skutek bude uvádět v zápočtovém listě. Popřípadě zda těchto výzev musím dostat několik nebo stačí pouze jedna. Děkuji, Pavla.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do tří částí:
1. Výpověď podle § 52, písm. f) zákoníku práce
Podle § 52, písm. f) zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce. Spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.
Písemná výzva k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků je hmotněprávním předpokladem platnosti výpovědi. Náležitostí této výzvy je stanovení lhůty, ve které má zaměstnanec neuspokojivé pracovní výsledky odstranit. Délka této lhůty není zákonem blíže specifikována, zákon její délku neurčuje – délka lhůty ale musí být přiměřená vytýkaným nedostatkům v práci zaměstnance. Je-li lhůta nepřiměřená nebo není-li stanovena vůbec, bude případná výpověď z pracovního poměru již z tohoto důvodu neplatná. Důvodem výpovědi pak mohou být pouze takové nedostatky v plnění pracovních povinností (neuspokojivé pracovní výsledky), které nejsou ojedinělé, ale které se projevují delší dobu, případně se opakují. Zaměstnavateli postačí, pokud Vás k nápravě neuspokojivých pracovních výsledků vyzve jednou, nemusí Vás tedy k odstranění nedostatků vyzývat opakovaně.

2. Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list)
Co se týče potvrzní o zaměstnání (zápočtového listu), z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že (bývalý) zaměstnavatel je povinen uvádět v potvrzení o zaměstnání pouze skutečnosti stanovené právním předpisem. Informace, které je zaměstnavatel povinen v potvrzení o zaměstnání uvést, jsou vymezeny v § 313, odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o následující údaje: údaje o zaměstnání – zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti (DPČ) či dohodu o provedení práce (DPP), druh konaných prací, dosaženou kvalifikaci, odpracovanou dobu, zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka a výše dosud provedených srážek.
Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, DPP či DPČ byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povine uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že informace o tom, jakým způsobem a z jakého důvodu Váš pracovní poměr skončil, není součástí potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu). Pokud by Váš zaměstnavatel tyto skutečnosti (například včetně hodnocení Vaší práce) do zápočtového listu uvedl, dopustil by se porušení zákona. V takovém případě byste se podle § 315 zákoníku práce mohla do tří měsíců ode dne, kdy jste se o obsahu potvrzení dozvěděla, domáhat u soudu, aby zaměstnavatel obsah potvrzení přiměřeně upravil.

3. Nárok na podporu v nezaměstnanosti
I v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele podle § 52, písm. f) zákoníku práce se můžete po skončení pracovního poměru zaevidovat na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání. Pokud jste během posledních dvou let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získala zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, vznikne Vám nárok na podporu v nezaměstnanosti. Při splnění výše uvedené podmínky budete mít nárok na podporu ve standardní výši – první dva měsíce 65%, další dva měsíce 50% a zbývající část podpůrčí doby 45% Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku. Na podporu byste neměla nárok v případě, že by s Vámi zaměstnavatel ukončil pracovní poměr z důvodu porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem - § 52, písm. g) a § 55, odst. 1, písm. b) zákoníku práce.

___

OBČAN-DLUHY
- Posunutí splatnosti půjčky - postup, návod, dodatek ke smlouvě o půjčce
- Dohoda o pozdějším splacení půjčky uzavřená mezi dlužníkem a věřitelem

Pro účely dědického řízení po smrti manžela mám se svým otcem sepsanou smlouvu o půjčce (půjčka proběhla před rokem 2014). Já jsem dlužník. Splatnost půjčky je stanovena na 30.9.2017. K tomuto datu ovšem nejsem schopná půjčku splatit, jelikož se momentálně nacházím v režimu péče o nezletilé děti a nemám zaměstnání. Jakým dodatkem je třeba Smlouvu o půjčce opatřit, aby bylo zřejmé, že jsem svému závazku nedostála v termínu a můj závazek nadále trvá?
Děkuji za odpověď. Soňa

ODPOVĚĎ:
Máte možnost buď uzavřít dodatek ke smlouvě o půjčce, kde si sjednáte prodloužení lhůty splatnosti půjčky nebo můžete sepsat uznání dluhu, kde jako dlužník dluh co do důvodu i výše uznáte a promlčecí doba k vymožení dluhu se tak prodlouží na deset let. Dodatek ke smlouvě musí uzavřít a podepsat obě smluvní strany, uznání dluhu je jednostranné právní jednání a stačí pouze váš podpis.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odpovědnost za m–platby dítěte umožněné mobilním operátorem O2
- m–platby dítěte přes mobil a O2 - rodič o platbách nevěděl

2013 jsem podepsala u operátora O2 smlouvu pro svoji nezletilou dceru nar. 11/2002. Smlouva byla vystavena na moji dceru po předložení rodného listu a já jsem smlouvu podepsala. 08/2017 byla moje dcera zneužita přes FB messenger. Falešný profil kamarádky ji začal posílat různé kódy na otevření údajně zablokování FB. Kódy začaly chodit na telefon mojí dcery a ona posílala kódy zpátky na falešný profil. V dobré víře kamarádce pomoci. Vznikla škoda 3x 1.380 Kč (m-platby, na které mě nikdo neupozornil u uzavření smlouvy u O2). Vše jsem oznámila na Policii a ta případ prošetřuje.
U O2 jsem podala reklamaci. Je možné, aby nezletilé dítě mělo automaticky nastavené m–platby (úvěrové služby). O2 trvá na tom, že jsem tyto platby měla zakázat při podpisu smlouvy, ale opravdu mě nikdo neupozornil, že vůbec tato služba je možná. Prosím poradíte mi, jak mám dále postupovat. Děkuji za odpověď. Simona.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčové znění smlouvy a všeobecných (popř. i jiných) obchodních podmínek, které jsou její součástí. Pokud jste podpisem smlouvy odsouhlasila, že Vaše dcera může využívat předmětné služby, převzala jste de facto (jako její zákonná zástupkyně) odpovědnost za to, jakým způsobem bude případně Vaše dcera tyto služby využívat. Žádný právní předpis totiž nezakazuje, aby nezletilí využívali tyto či obdobné služby.
S tímto dotazem se můžete obrátit na Český telekomunikační úřad:
http://www.ctu.cz/
který je orgánem státního dohledu (mimo jiné) nad poskytováním služeb mobilních operátorů. Nelze vyloučit, že jeho náhled na věc bude odlišný (a přísnější).
Svou reklamaci můžete u O2 podpořit tvrzením, že Vaše dcera nebyla k využití předmětných služeb svéprávná, tzn. že stupeň jejího rozumového a volního vývoje nebyl takový, aby mohla předmětné služby dostatečně posoudit. V takovém případě by se dalo uvažovat o neplatnosti využití předmětných služeb a nutnosti vrátit uhrazenou částku (jedná se však o konstrukci poněkud nejistou).
ebude-li možné se s O2 dohodnout, můžete zkusit navrhnout mimosoudní řešení nastalého sporu, a to před Českým telekomunikačním úřadem (jak vyplývá z § 20e písm. b) zákona o ochraně spotřebitele). Nebude-li O2 ochoten řešit spor mimosoudně, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud (v takovém případě Vám však doporučuji dobře zvážit, zda výše částky, kterou jste uhradila, stojí vůbec za zahajování soudního sporu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/ 

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyvlastnění pozemku kvůli stavbě dálnice a odhadní cena 15 Kč/m2
- Ocenění pozemku pro stavbu dálnice - 15 Kč/m2
- Jak zvýšit cenu pozemku pro stavbu dálnice - vlastní odhad, znalecký posudek ceny pozemku

Vlastním 1/2 zemědělského pozemku v katastrálním území Polešovice okr. Uherské Hradiště, přes který asi v r. 2024 má začít výstavba trasy D55 5508 Staré Město - Moravský Písek. Od jisté projektové kanceláře pro dopravní a inženýrské stavby jsem obdržel již vypracovanou smlouvu i se znaleckým posudkem a cenou 15 Kč za m2. Pokud tuto smlouvu nepodepíši a neodešlu do 90 dnů, použijí zákon č. 184/2006 Sb o vyvlastnění v návaznosti se zákonem č. 416/2009 Sb § 3 b ods. 1 a tím údajně ztratím nárok na navýšení o příslušný koeficient a dostanu jen odhadní cenu 15 Kč za m2. Postupuje tato firma správně? Který právní předpis tohle ukládá? Cena 15 Kč za m2 se nám zdá nízká. Jak došel odhadce k této částce, nebo se pozemky pod dálnice určují jednotnou cenou 15 Kč za m2 ve všech lokalitách stejně? Můžu si najít svého odhadce? Děkuji, Miroslav.

ODPOVĚĎ:
Informace, které jste obdržel od projekční firmy, jsou v zásadě správné a odpovídají platné právní úpravě.
Tato problematika je řešena v první řadě v zákoně č. 416/2009 Sb. , který upravuje postup v souvislosti s urychlením výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (a samozřejmě v dalších souvisejících právních předpisech, zejména v zákoně o vyvlastnění).
Dle § 5/1 zákona o vyvlastnění platí, že vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy vyvlastňovanému.
Vyvlastnitel má tedy primárně povinnost pokusit se získat příslušná práva k pozemkům či stavbám "po dobrém", tedy pomocí smlouvy (nejčastěji smlouvy kupní, směnné či smlouvy o zřízení věcného břemene). Není-li tento pokus ve lhůtě 90 dnů (od doručení návrhu smlouvy vlastníkovi pozemku či stavby) úspěšný, je možné zahájit vyvlastňovací řízení (prakticky totéž vyplývá z § 3 zákona č. 416/2009 Sb.).

Co se týče způsobu, kterým je určována odhadní cena pozemků, je nutné vycházet z § 3b zákona č. 416/2009 Sb. , z něhož vyplývá, že:
- pokud je vlastníkovi pozemku předkládán návrh kupní smlouvy, musí být kupní cena sjednána ve výši:
a/ ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 8 v případě pozemku (s výjimkou stavebního pozemku),
b/ ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 1,15 v případě stavebního pozemku;
- znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku, včetně všech jeho součástí a příslušenství (žádná jednotná cena tedy uplatňována není) ;
- ocenění se provede podle oceňovacího předpisu (zákon o oceňování majetku) účinného ke dni odeslání návrhu kupní smlouvy;
- cena pozemku se ve znaleckém posudku určí vždy podle jeho skutečného stavu a účelu užití k tomuto dni (přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury).

V každém případě platí, že předloženým návrhem kupní smlouvy, resp. znaleckým posudkem nejste vázán a můžete si opatřit vlastní znalecký posudek, který se může stát podkladem pro Vaše jednání s projekční firmou (rovněž Vámi zvolený znalec bude nicméně povinen postupovat dle shora uvedených pravidel oceňování pozemků).

Pokud se rozhodnete kupní smlouvu neuzavřít a absolvovat raději vyvlastňovací řízení, je vhodné vědět, jakým způsobem je vyvlastňovaný majetek oceňován dle zákona o vyvlastnění. V této souvislosti je nutné vycházet z § 10 zákona o vyvlastnění, dle něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši obvyklé ceny pozemku včetně jeho příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k tomuto pozemku (v tomto případě se tedy odhadní cena nenásobí stanoveným koeficientem) ;
- vyvlastňovanému náleží též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním;
- náhrady podle předchozích odrážek se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění;
- v případě, že obvyklá cena pozemku by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jeho skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v § 3/5 a v § 3a zákona č. 416/2009 Sb. jsou uvedeny některé nepovinné a povinné náležitosti návrhu kupní smlouvy (můžete si proto ověřit, zda Vám doručený návrh kupní smlouvy tyto náležitosti obsahuje). Dle těchto ustanovení konkrétně platí, že:
- návrh smlouvy může obsahovat požadavek, aby tento pozemek nebyl zatížen právy, která zanikají vyvlastněním;
- návrh smlouvy musí založit též právo osoby, která touto smlouvou převádí potřebná práva k pozemku, na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření smlouvy.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 416/2009 Sb. , o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací
zákon č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/ 

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Požadavek pokácení stromu na hranici pozemků kvůli sousedovi kvůli zanášení okapu ad.
- Ořezání větví stromu sousedem - větve přesahující přes hranici pozemku
- Odstranění kořenů stromu sousedem - kořeny přesahující přes hranici pozemku
- Strom na hranici pozemků - může soused odstranit větve a kořeny přesahující hranici pozemků?

Mám spor se sousedem ohledně stromu, který je blízko společné hranice. Jsem vlastník stromu v chatové oblasti, který je bohužel 1,5 m od společné hranice. Jednotlivé pozemky zde nejsou oploceny. Borovice je zasazena před 40 lety. Dnes (12.10.2017) je asi 10 m vysoký strom, který je do 5 m bez větví, protože soused ořezával větve podle hranice jeho pozemku. Vyhověl jsem námitce, že spodní patro větví bouchá při větru do střechy jeho chaty, vzdálené od společné hranice téměř 2 m a i tyto větve jsem odstranil. Snažil jsem se nepopouzet, ale přes veškerou snahu chce po mě soused strom pokácet. Strom nám dělá stín a zapadá do rázu mého pozemku. Soused argumentuje zanášením okapu jehličím a šiškami, tvorbou mechu na jeho střeše, narušováním základů chaty a septiku (nic takového ale není zjevné) a strachem z pádu stromu při větru na jeho chatu. Mé snahy o to, aby strom co nejméně vadil, se míjí účinkem. Soused mi vyhrožuje soudem, případně ořezáním větví nebo navrtáním stromu. Obchází sousedy, aby získal podporu. Stav stromu posuzoval odborník - je v dobrém stavu. Co mohu dělat nebo naopak co očekávat v dané situaci? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Váš soused může své požadavky opřít v zásadě o dvě ustanovení občanského zákoníku:
1/ Dle § 1016/2 občanského zákoníku platí, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Je nutné upozornit na to, že soused není oprávněn k odstranění přesahujících větví či podrůstajících kořenů pouze na základě vlastního rozhodnutí, nýbrž jeho právo se váže na:
- neprovedení těchto prací vlastníkem stromu v přiměřené době po obdržení žádosti souseda,
- působení škody nebo jiných obtíží převyšujících zájem na nedotčeném zachování stromu,
přičemž obě shora vymezené podmínky musí být splněny současně.
V tomto ohledu je otázkou, zda je např. zanášení okapu jehličím skutečně takovou obtíží, která by odůvodňovala odstranění přesahujících větví.

2/ Dle § 1017 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Shora uvedené se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.
Na tomto místě je nutné upozornit, že "rozumný důvod", který je podmínkou pro oprávněný požadavek na odstranění stromu ze sousedního pozemku, musí být rozumným z objektivního hlediska. Nepostačí tedy např. subjektivní a ničím nepodložená obava z pádu stromu při vichřici, nýbrž tato obava musí mít nějaký objektivně rozumný základ (např. špatný stav stromu).
V současné chvíli Vám lze doporučit vyčkat, zda Váš soused učiní nějaký z právních kroků, kterými Vám hrozí. Podá-li Váš soused skutečně k soudu žalobu na odstranění stromu, bude možné, abyste se bránil vyvrácením jeho argumentů. Nelze vyloučit, že Váš soused použije v žalobě rovněž § 1013/1 občanského zákoníku a bude tvrdit, že blízkost stromu ruší jeho vlastnické právo (např. nadměrným stíněním apod.).
Pokud by se Váš soused chystal k odstranění či poškození stromu svépomocí či se o to pokusil, můžete přivolat Policii ČR (to se samozřejmě netýká situace, kdy Váš soused případně odstraní ty větve, které přesahují nad jeho pozemek, budou-li pro to splněny zákonné předpoklady).
V případném protiprávním odstranění přerůstajících větví je možné sousedovi zabránit rovněž získáním tzv. předběžného opatření (které vydává soud).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Smazání fotografií z fotopatracka.cz
- Smazání fotografií z fotoparta.cz
- Vymáhání smazání fotek, fotografií - fotopatracka.cz, fotoparta.cz
- Jak donutit správce serveru ke smazání fotek, fotografií mé osoby?
- Jak donutit majitele webu ke smazání fotek, fotografií mé osoby?
- Odpovědnost provozovatele za obsah webu, internetových stránek
- Jak smazat stránku z google.cz, google.com výsledků vyhledávání

V mladické nerozvážnosti jsem si 2012 na server fotopatracka.cz (fotoparta.cz) nahrála ke svému profilu fotografie svých uměleckých aktů. Nyní bych je chtěla smazat. Bohužel jsem ale přišla o přístup k účtu i k emailu, na který by se dalo poslat nové heslo. Na stránkách správci nikterak nereagují na zaslané dotazy, nahlášení fotografií ani celého profilu a vypadá to, že o server se již dlouhodobě nikdo nestará.
Hledáním na internetu jsem zjistila, že portál patří firmě Greenfield Nominees a. s. se zastupující osobou David Drahokoupil a mobilní telefonní číslo 608666999. Pokoušela jsem se jej kontaktovat, avšak řekl mi, že s tím nemá již nic společného a hovor byl bezvýsledný.
Na portálu je uvedeno, že profil nelze smazat, avšak po roce a půl bude automaticky deaktivován. Na mém je uvedeno poslední přihlášení 3.1.2014, což už je více jak 2,5 roku, ale profil stále existuje. Vzhledem k tomu, že odkaz na něj lze najít hned pod prvním linkem po hledání mého celého jména na google a zobrazí se i s nahými fotografiemi, ráda bych se jej co nejdříve zbavila. Poradíte mi, zda lze najít nějaké řešení? Děkuji, Tamara.

ODPOVĚĎ:
Pro řešení Vaší situace se v zásadě nabízí dvě cesty, které vedou ke znemožnění nalézt předmětné internetové stránky běžným způsobem (varianta ad 1/) a k úplnému vymazání předmětných fotografií z internetových stránek fotopatracka.cz či fotoparta.cz (varianta ad 2/).

1/ Využití práva „být zapomenut“:
Na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2014 jsou rovněž provozovatelé internetových vyhledávačů považováni za správce osobních údajů, na které se tudíž vztahují právní předpisy o ochraně osobních údajů (v českém právním prostředí tvoří základ této problematiky § 20 a § 21 zákona o ochraně osobních údajů).

Na tomto podkladě vzniklo právo požadovat po provozovateli internetového vyhledávače, aby znemožnil vyhledat na internetu určité informace (mající charakter osobních údajů). Tomuto právu se přezdívá „právo být zapomenut“ (the right to be forgotten).

Podrobnější informace k tomuto právu a ke způsobu, jak ho využít, naleznete zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-se-dari-pravu-byt-zapomenut-104710.html 
https://www.patria.cz/pravo/2906800/pravo-byt-zapomenut-jiz-rok-plati-i-v-cesku.html 

Jelikož v dotazu zmiňujete internetový vyhledávač Google, můžete uplatnit své právo „být zapomenuta“ vůči tomuto vyhledávači, a to vyplněním tohoto formuláře:
https://www.google.com/webmasters/tools/legal-removal-request?complaint_type=rtbf& visit_id=0-636403709584642633-4058184881& rd=1 

Kontrolu naplňování práva být zapomenut ze strany provozovatelů jednotlivých internetových vyhledávačů provádí Úřad pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/ 

Pokud by Vám tedy provozovatel internetového vyhledávače Google nevyhověl, můžete se obrátit právě na tento úřad.
V této souvislosti připomínám, že úspěšným uplatněním práva být zapomenut nedojde k odstranění předmětných fotografií z internetových stránek, bude ovšem znemožněno tyto internetové stránky běžným způsobem vyhledat (po zadání Vašeho jména ve vyhledávači Google by proto tyto internetové stránky již neměly být zobrazovány). Nadále však bude možné Vaše fotografie shlédnout v případě, kdy se uživatel internetu na předmětné internetové stránky dostane jiným (způsobem (např. zadáním přímé adresy, popř. za využití nějakého netypického slovního spojení, které se na předmětných internetových stránkách vyskytuje).

2/ Odpovědnost provozovatele internetových stránek za jejich obsah:
Pokud máte zájem o úplné odstranění předmětných fotografií z internetových stránek, nabízí se využití § 5/1 písm. b) zákona o některých službách informační společnosti. Dle tohoto ustanovení odpovídá poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, za obsah informací uložených na žádost uživatele, dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
Je zjevné, že shora uvedené ustanovení zákona o některých službách informační společnosti je primárně cíleno na situace odlišné od té Vaší (tedy především na případy, kdy je o někom na internetu jinou osobou zveřejněna poškozující informace bez jeho souhlasu), nic však nebrání tomu, abyste se pokusila využít tohoto ustanovení rovněž Vy.
V tomto případě je nutné, abyste písemně kontaktovala provozovatele předmětných internetových stránek, sdělila mu, že si nadále nepřejete zveřejňovat Vaše fotografie (přičemž sama nemáte možnost tyto fotografie z internetových stránek odstranit) a vyjádřila se v tom smyslu, že nadále považujete zveřejňování Vašich fotografií za protiprávní a poškozující Vaše osobnostní práva. S odkazem na shora zmíněné ustanovení zákona o některých službách informační společnosti pak provozovatele internetových stránek vyzvěte k okamžitému odstranění Vašich fotografií z internetových stránek.
Tuto výzvu je vhodné vypracovat v listinné podobě. Scan této výzvy zašlete provozovateli internetových stránek e-mailem a pokud možno zároveň (v listinné podobě) i poštou (a to doporučeně s dodejkou).
Pokud nebude provozovatel internetových stránek na Vaší výzvu reagovat dle Vašich představ, resp. pokud nebude reagovat vůbec či se Vám nepodaří mu výzvu doručit, obraťte se v této věci na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Třetí variantou řešení Vaší situace zůstává podání žaloby na provozovatele internetových stránek. K tomuto kroku Vám však doporučuji se uchýlit až v okamžiku, kdy všechny předchozí pokusy o odstranění fotografií selžou.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
zákon č. 480/2004 Sb. , o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/ 

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení obecního pozemku dlouhodobým užíváním (60 let)
- Vydržení pozemku - podmínky
- Vydržení obecního, městského pozemku - podmínky
- Podmínky pro vydržení pozemku

Máme zahradu u rodinného domu ukončenou plotem, za plotem je cca 2,5 m široká obecní cesta o délce cca 20 m a hned vedle cesty má barák soused. Plot kolem zahrady je ve stejných místech více než 60 let. Nyní, když otec udělal nový plot ve stejných místech, přišel z obce dopis, že plot se musí posunout, protože zasahuje do obecní cesty a soused je omezen v péči o svůj majetek, což je viditelný nesmysl. Místy je to 20 cm, někde až metr šíře. Chtěli jsme tento kousek pozemku odkoupit, jelikož máme hned za plotem vzrostlé jabloně a vytvořit nový plot bylo také dost pracné, avšak obec odmítá. Je možné se nějak bránit? Doteď jsme nevěděli, že tyto kousky pozemku z naší zahrady patří k obecní cestě. Děkuji za odpověď. Děkuji, Zlata.

ODPOVĚĎ:
Je-li Vaše zahrada plotem vymezena cca 60 let, bylo by možné uvažovat o tom, že předmětnou část obecního pozemku jste vydrželi (tzn. že jste se stali na základě vydržení vlastníky této části obecního pozemku).
Pro vydržení pozemku (či jeho části) je zapotřebí, aby byl tento pozemek (či jeho část) po stanovenou dobu držen v dobré víře o tom, že držitel je vlastníkem tohoto pozemku (či jeho části). Vzhledem k tomu, že při užívání části obecního pozemku jste vycházeli z původního oplocení Vaší zahrady, mohli jste být skutečně v dobré víře o tom, že předmětná část obecního pozemku náleží Vám.
V tomto ohledu je však podstatné, zda umístění plotu odpovídalo vymezení hranice pozemků tak, jak je zakresleno v katastru nemovitostí. Je-li náhledem do katastrální mapy zřejmé, že plot byl veden nesprávně, tzn. že oplocena byla rovněž část obecního pozemku, bude prokázání Vaší dobré víry dosti problematické.
Dle § 1089/1 občanského zákoníku platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091/2 občanského zákoníku).
Poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává (zde vlastnické právo). Nepoctivě drží naopak ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží (§ 992/1 občanského zákoníku).
Dle § 1090/1 občanského zákoníku se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.
O pravou držbu (resp. pravost držby) se jedná tehdy, neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 občanského zákoníku).
Pokud jste měli po celou dobu, kdy zahradu vlastníte (a jedná-li se o dobu delší než 10 let), za to, že předmětná část obecního pozemku Vám náleží (jako část Vaší zahrady), přičemž jste vycházeli z původního oplocení zahrady a pokud na Vaší straně po celou tuto dobu nevyvstala pochybnost o oprávněnosti držby části obecního pozemku (tzn. pokud jste např. nebyli někým upozorněni na chybnost vedení původního oplocení), bylo by skutečně možné uvažovat o tom, že po uplynutí prvních 10 let jste předmětnou část obecního pozemku vydrželi (a je tedy Vaším vlastnictvím).
Obdobné podmínky pro vydržení pozemku (či jeho části) byly nastaveny rovněž starým Občanským zákoníkem (účinným do 31. 12. 2013). Konkrétně platilo, že:
- je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným (§ 130/1 Občanského zákoníku) ;
- oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134/1 Občanského zákoníku).

V současné chvíli se proto můžete s obcí dohodnout na tom, že plot posunete dle jejího požadavku, resp. plot odstraníte (neboť neexistuje právní nástroj, kterým by bylo možné donutit obec k prodeji příslušné části obecního pozemku), anebo můžete obci sdělit, že dle Vašeho názoru jste předmětnou část obecního pozemku vydrželi a jedná se tudíž o Vaše vlastnictví. Pokud zvolíte variantu vydržení a v této věci nedojde mezi Vámi a obcí k dohodě, bude nutné obrátit se na místně příslušný okresní soud s tzv. určovací žalobou (soud následně rozhodne o tom, zda k vydržení části obecního pozemku došlo či nikoli).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/ 

____

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vedení elektřiny bez věcného břemene a přeložka hrazená majitelem vedení
- Vedení plynovodu bez věcného břemene a přeložka hrazená majitelem vedení
- Vedení teplovodu bez věcného břemene a přeložka hrazená majitelem vedení
- Vedení elektřiny bez služebnosti a přeložka hrazená majitelem vedení
- Vedení plynovodu bez služebnosti a přeložka hrazená majitelem vedení
- Vedení teplovodu bez služebnosti a přeložka hrazená majitelem vedení

Před rokem 2004 vybudováno vedení bez vědomí vlastníka (do 2015 maminky, nyní nás sourozenců). Věcné břemeno nezřízeno, kam podat žádost o přeložení, kdo hradí? Je nutno vybudovat plot s podezdívkou (spád terénu, obrana před zaplavováním), který dráhu přetíná. Děkuji, Hanka.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jaké vedení se na předmětném pozemku nachází. Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že se jedná o vedení spadající do některého z energetických odvětví, tedy buď elektroenergetika, plynárenství nebo teplárenství. Odpověď na Váš dotaz rozdělím do tří částí:

1/ Věcné břemeno:
Provozovatelé předmětných vedení jsou v zásadě povinni zřídit věcná břemena ke všem pozemkům, které jsou (či v minulosti byly) vedením zasaženy. Tato povinnost je konkrétně zakotvena:
- v § 24/4 energetického zákona, a to pro provozovatele přenosové soustavy (v elektroenergetice),
- v § 25/4 energetického zákona, a to pro provozovatele distribuční soustavy (v elektroenergetice),
- v § 57/2 energetického zákona, a to pro výrobce plynu,
- v § 58/2 energetického zákona, a to pro provozovatele přepravní soustavy (v plynárenství),
- v § 59/2 energetického zákona, a to pro provozovatele distribuční soustavy (v plynárenství),
- v § 60/2 energetického zákona, a to pro provozovatele zásobníku plynu,
- v § 76/7 energetického zákona, a to pro držitele licence na rozvod tepelné energie.

Není možné vycházet pouze z údajů v katastru nemovitostí, tzn. že skutečnost, že věcné břemeno není v katastru nemovitostí zaneseno, ještě neznamená, že (ve vztahu ke konkrétnímu pozemku) neexistuje. Není totiž vyloučeno, že věcné břemeno bylo zřízeno v minulosti a do katastru nemovitostí dosud nebylo zapsáno.
V tomto ohledu Vám proto doporučuji kontaktovat provozovatele příslušného vedení a informovat se u něj, zda věcné břemeno k Vašemu pozemku bylo zřízeno či nikoli. Pakliže nikoli, můžete provozovatele předmětného vedení vyzvat k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene.

2/ Přeložka vedení:
V zásadě platí, že přeložku vedení hradí ten, kdo její realizaci vyvolal. Konkrétně je toto pravidlo zakotveno:

- v § 47/2 energetického zákona, a to ve vztahu k provozovatelům přenosových soustav a provozovatelům zařízení distribučních soustav (v elektroenergetice),
- v § 70/2 energetického zákona, a to ve vztahu k vlastníkům plynárenských zařízení,
- v § 86/2 energetického zákona, a to ve vztahu k vlastníkům rozvodných tepelných zařízení.

Budete-li tedy mít zájem o přeložku vedení tak, aby nezasahovala na Váš pozemek, bude nutné, abyste stavební realizaci této přeložky uhradila (nedohodnete-li se s příslušným provozovatelem jinak).

3/ Stavba oplocení:
Pokud je předmětné vedení umístěno na Vašem pozemku, zasahuje do Vašeho pozemku rovněž ochranné pásmo tohoto vedení. V ochranném pásmu je stavební činnost (např. vybudování plotu) přípustná, ovšem pouze v případě, že s tím předem vysloví souhlas provozovatel předmětného vedení. Toto pravidlo je konkrétně uvedeno:

- v § 46 energetického zákona, a to ve vztahu k zařízením elektrizační soustavy,
- v § 68 energetického zákona, a to ve vztahu k plynárenským zařízením,
- v § 87 energetického zákona, a to ve vztahu k zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyúčtování geodeta - počet kolíků (udělal 1, vyúčtoval 6)

4/2017 jsem po odjezdu geodeta zjistil, že vytyčil pouze 1 ks kolíku hranici pozemku, s odkazem, že zbývající body hranice pozemku jsou asi u stávajících kun na sousedově pozemku, ale vyúčtoval si vytyčení 6ti kolíky. Byl již podvečer a spěchal. Po kontaktu e-mailem odmítl práci dokončit s tím, že jsem podepsal převzetí a přijel by pouze na novou zakázku. Jelikož chtěl zaplatit fakturu hned hotově a já přes účet, pozměnil data a chtěl to podepsat. A nyní tvrdí, že jsem podepsal ne opravu formy platby, ale celkové převzetí. Je možné vytyčení pozemku pouze jedním kolíkem a ústní formou, ale účtovat vytyčení 6-ti kolíky? Jak mám postupovat? Živnostenský úřad ani ČOI odpověděli, že nemají kompetenci zasáhnout. Děkuji. S pozdravem Jiří.

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že živnostenský úřad ani Česká obchodní inspekce Vám pomoci nemohou, neboť se jedná o orgány veřejné moci, zatímco Vámi popisovaný problém je ryze soukromoprávním sporem (de facto se jedná o reklamaci provedených geodetických prací).
Ze znění dotazu dovozuji, že provedené práce jste geodetovi dosud neuhradil, což představuje jednoznačnou výhodu na Vaší straně (tyto práce nehraďte do okamžiku, kdy budou provedeny řádně).
Z dotazu nevyplývá, za jakým účelem jste si nechal hranice pozemku vymezit (zda pro potřeby řízení před stavebním úřadem, katastrálním úřadem či pro jiné potřeby), nicméně z tohoto účelu měl geodet při vymezování hranic pozemku vycházet (hranice pozemku měl tedy vymezit tak, aby pro Vás bylo takové vymezení použitelné).
V současné chvíli Vám doporučuji oslovit místně příslušný katastrální úřad s dotazem, jakým způsobem by mělo být provedeno řádné vymezení hranic pozemku (pro daný účel).
Dotyčného geodeta můžete následně oslovit s tím, že jím provedené práce jste ochoten uhradit až poté, kdy budou dokončeny (resp. provedeny řádně), přičemž tento svůj požadavek můžete opřít právě o názor katastrálního úřadu (ideálně písemný).
Další řešení Vašeho případu pak bude záviset na geodetovi, který a/ řádně dokončí vymezení hranic Vašeho pozemku, b/ nechá věc „plavat“ (tzn. že práci nedokončí a její úhrady se nebude domáhat), nebo c/ se bude úhrady provedených prací domáhat soudní cestou (v tom případě by musel prokázat, že práce provedl řádně, pro tento případ můžete pořídit fotodokumentaci vytyčení, které geodet provedl).

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Maximální velikost vedlejších staveb
- Maximální velikost vedlejší stavby
- Stavební povolení - je možné postavit nejdříve vedlejší stavby?
- Rozdělení pozemku se stavebním povolením na postavení domu, stavby, nemovitosti
- Rozdělení pozemku ještě před postavením domu, stavby, nemovitosti

Řeším níže uvedenou problematiku k pozemku: pozemek na katastrálním úřadu ČR, tedy KÚ vedený jako ovocný sad. Obec nemá územní plán, jen vymezené zastavěné území, nachází se mimo tzv. intravilán, splňuje podmínku společné hranice s více než jedním pozemkem v zastavěném území. Vydáno platné stavební povolení pro stavbu rodinného domu z roku cca 2012, průběžně platně stavební povolení prodlužováno.
1.) Lze na pozemku jako první postavit a zkolaudovat "vedlejší stavby" typu - chata, bazén, kůlna a následně třeba za dva roky rodinný dům? Jaké velikosti mohou být "vedlejší stavby"?
2.) Ráda bych tento pozemek katastrálně rozdělila ještě než cokoliv postavím a zkolauduji. Řekněme na pozemek A - rodinný dům, pozemek B - "vedlejší stavby", vlastník zůstává stejný. Přístupová cesta by vedla přes pozemek
A. S tím, že pozemek A, by dal věcné břemeno chůze a jízdy pro pozemek
B. Existují nějaká úskalí pro stavbu "vedlejších staveb" a rodinného domu, bylo by to možné? K bodu 1.) mi bylo stav. úř. sděleno, že to není možné -zdůvodnění se zde nevejde. Prosím o objasnění. O jaké zákony se mohu opřít, kde je uvedena problematika k bodu 1.) Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vybudování vedlejších staveb:
Vybudování vedlejších staveb před výstavbou rodinného domu je samozřejmě možné, v tomto ohledu není pořadí realizovaných staveb rozhodující (samozřejmě za předpokladu, že není pořadí realizace jednotlivých staveb dáno ze stavebně-technických důvodů).
Jedním dechem je však nutné dodat, že k vybudování některých vedlejších staveb je zapotřebí získat předchozí přivolení stavebního úřadu. Pokud Vám stavební úřad povolil vystavět pouze rodinný dům, bude zapotřebí získat další přivolení k realizaci vedlejších staveb (typ tohoto přivolení pak bude odvislý od rozměrů a umístění jednotlivých vedlejších staveb).
Pro Vaší představu uvádím níže stručný přehled vedlejších staveb, které je možné realizovat ve „volném režimu“ (tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu) a vedlejších staveb, které určitý typ přivolení stavebního úřadu vyžadují:

a/ Volný režim:
Do této kategorie lze zařadit:
- skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,
- stavbu do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci (může se jednat např. o zahradní domek či kůlnu),
- bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku
(jak vyplývá z § 79/2 písm. n), o) a p) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).

b/ Územní souhlas:
Získání územního souhlasu je pak zapotřebí k vybudování např. těchto vedlejších staveb:
- stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderné zařízení,
- oplocení
(jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) body 1. a 14. stavebního zákona).

2/ Rozdělení pozemku:
Rovněž rozdělení pozemku je možné. K tomuto kroku bude zapotřebí získat od stavebního úřadu územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (§ 82 stavebního zákona).
Rozdělení pozemku však může mít zcela zásadní vliv na platnost povolení k výstavbě rodinného domu, které jste již získala. Je totiž nutné si uvědomit, že povolení k výstavbě rodinného domu je vázáno na konkrétní pozemek (označený parcelním číslem), přičemž předcházejícího stavebního řízení se účastnili, jak předpokládám, vlastníci sousedních pozemků. Rozdělením Vašeho pozemku by došlo ke změně skladby vlastníků sousedních pozemků. Dále by mohlo mít rozdělení pozemku vliv na celkové umístění rodinného domu na pozemku, neboť při povolování výstavby rodinného domu bylo vycházeno z velikosti a rozměrů konkrétního pozemku (rozdělením pozemků by mohlo dojít k ovlivnění povinných odstupových vzdáleností stavby od hranic pozemků). Z tohoto důvodu Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde, jaké dopady na platnost povolení k výstavbě rodinného domu by mělo případné rozdělení Vašeho pozemku.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Kročejový hluk od sousedů - soud, soudní spor, soudní řízení
- Soud - kročejový hluk, hluk od sousedů, obtěžující zvuky

Měl bych dotaz ohledně vzduchové/kročejové neprůzvučnosti, tedy k rušení hlukem, pronikající hlučnou mluvou, dupáním dětí, údery do podlahy hrajících si dětí. Můj dotaz zní: řešili jste už někdy tento problém (a nebo víte o případech řešení) soudní cestou a pokud ano, s jakým výsledkem? Má vůbec smysl jít touto cestou? Ptal jsem se jednoho nejmenovaného právníka a ten hned řekl, že je to „neprůstřelné“ (zvlášť pokud jde o děti). Mám dojem, že se do toho nikomu nechce, že není pořádně „o co se opřít“, jakoby dětem bylo dovoleno vše. Hlukové limity…. ano, to existuje. Ale netuším, kolik dB vydá takové bouchnutí, klepnutí. Ale po měsících s jistotou vím, že pokud to prostě slyšíte (bez ohledu na hladinu dB), jste tomu vystaveni den co den, je to obtěžující, stává se to omezujícím a bydlení v tomto prostředí je čím dál nesnesitelnější. Právě tou urputnou pravidelností, nekonečností. Děkuji, Jaromír.

ODPOVĚĎ:
Dotazy obdobné tomu Vašemu byly Bezplatnou právní poradnou zodpovídány opakovaně. Lze předpokládat, že sousedské spory tohoto typu (tedy zkráceně řečeno „spor: hlučné děti“) již některým soudem řešeny byly. Potíž tkví v těchto případech v tom, že takové spory se nedostanou k vyšším soudním instancím (vrchní soudy, Nejvyšší soud), tzn. že databáze judikatury o soudních řešeních obdobných sporů neví (jelikož v těchto databázích nejsou zachycována rozhodnutí okresních soudů, z rozhodnutí krajských soudů pak jen některá).
V tomto ohledu je nutné rozlišovat soukromoprávní a veřejnoprávní rozměr problematiky hlučných sousedů.
Co se týče soukromoprávního rozměru, spočívá právní úprava na § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je vlastník povinen se zdržet všeho, co působí, že (mimo jiné) hluk a otřesy vnikají na pozemek (lze samozřejmě vztáhnout rovněž na byt) jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
K úspěšné aplikaci shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku je zapotřebí, aby byly současně splněny všechny tam uvedené podmínky, tzn. že a/ hluk (resp. otřesy) musí ze sousedního bytu pronikat v míře nepřiměřené místním poměrům a b/ musí podstatně omezovat obvyklé užívání Vašeho bytu. Je pravdou, že u běžně hlučných dětí je prakticky nemožné prokázat, že shora vymezené podmínky jsou splněny (v tomto ohledu lze tedy souhlasit s názorem Vámi osloveného právníka).
Co se týče veřejnoprávního rozměru této problematiky, hrají v tomto ohledu roli stanovené hlukové limity, které mohou být měřeny pracovníky krajských hygienických stanic, přičemž následně je možné uvažovat o udělení pokuty např. za přestupek rušení nočního klidu. Opět však opakuji, že u běžně hlučných dětí si nelze představit, že by jimi produkovaný hluk vůbec mohl přesáhnout stanovené hygienické limity.
K tomuto tématu Vás lze odkázat např. na tento článek:
https://www.epravo.cz/top/clanky/decibely-lasky-aneb-kdyz-vas-soused-neprimerene-hluci-104369.html
Nelze vyloučit, že zvýšená hlučnost je způsobena nedostatečným odhlučněním Vašeho stropu/podlahy sousedního bytu. V tomto ohledu proto můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad s dotazem, jakým způsobem měl být Vámi obývaný bytový dům v tomto ohledu stavebně-technicky řešen, popř. můžete iniciovat provedení místního šetření. Vyjde-li tímto způsobem najevo, že Vámi obývaný bytový dům není skutečně dostatečně odhlučněn, bude možné se obrátit na jeho vlastníka (pronajímatele apod.) s výzvou ke zjednání nápravy.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kontrola práce neschopných OSVČ v pracovní neschopnosti způsobené fyzickým napadením útočníkem
- Kontrola OSVČ na neschopence - kdo kontroluje?

Dne 26.8.2017 kolem 4. hodiny ráno jsem byl opakovaně fyzicky napaden osobou (já osobně jsem byl v podnapilém stavu). Skončilo to pobytem v nemocnici s otřesem mozku a drobnými vnějšími a vnitřními poraněními. Fyzický konflikt jsem nijak neinicioval. Vše chci ohlásit na Policii ČR. Nadále mi přetrvávají bolesti hlavy a zubů. Před nahlášením na Policii ČR půjdu na kontrolu k lékaři a zubaři. Zajímá mne, když mi lékař napíše, že jsem pracovně neschopný a já budu posléze požadovat po pachateli náhradu škody - ušlý zisk, bolestné ad. , zda-li mne bude někdo při pracovní neschopnosti kontrolovat? Jsem OSVČ a neplatím si nemocenské pojištění. Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Lékař, u kterého se podrobíte vyšetření, Vám zajisté nevydá potvrzení o pracovní neschopnosti, jelikož se jedná o institut spadající do oblasti pracovního práva (která se Vás, jako OSVČ, netýká). Lze si představit, že lékař Vám vydá určité dobrozdání/lékařskou zprávu, v němž potvrdí, že Váš zdravotní stav vylučuje výkon samostatné výdělečné činnosti, resp. takové konkrétní činnosti, která je předmětem Vašeho podnikání. Platnost tohoto dobrozdání/lékařské zprávy by měl lékař časově omezit (buď do konkrétního data nebo např. do příští ambulantní kontroly, kde Vám případně vystaví dobrozdání nové).
Jelikož nejste zaměstnán a nejste účasten systému nemocenského pojištění, nebudete při své pracovní neschopnosti kontrolován ani zaměstnavatelem, ani orgánem nemocenského pojištění. Vzhledem k tomu, že v průběhu Vaší pracovní neschopnosti nebudete pobírat tzv. nemocenskou (ani jinou obdobnou dávku), neexistuje prakticky orgán/úřad, který by Vás mohl při Vaší pracovní neschopnosti kontrolovat.

__

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Lhůta na uplatnění skrytých vad u soudu
- Promlčení skrytých vad bytu, domu
- Lhůta na reklamaci skryté vady bytu, domu, stavby, nemovitosti

Prodal jsem nemovitost v 08/2016. V 01/2017 mi kupující zaslal výzvu k odstranění skrytých vad (foukání okny, vadná elektroinstalace aj.). Odpověděl jsem, že k elektru dostal čerstvou revizi bez závad a foukání nehodlám řešit neboť je běžné a okna i dveře prohlížel. Dosud mi nepřišlo od soudu, že by byla podána např. žaloba. Co mi tedy může hrozit, pokud ještě něco, když se od ledna 2017 dosud nic neděje? Může s podáním žaloby na skryté vady otálet celých 5 let, když výzvu mi poslal do půl roku? Může k původním "údajným" vadám pak připojit další už bez výzvy aniž by mě písemně prokazatelně vyzval - upozornil? Další dopis jsem neobdržel, poštu vyzvedávám. Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Podle § 2112 odst. 1 OZ "Neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci." Teoreticky by tedy kupující měl skrytou vadu oznámit nejpozději do dvou let po odevzdání věci a následně by věc mohl řešit soudně v tříleté promlčecí lhůtě, která započne běžet po marném uplynutí uplatnění nároku - tedy oznámení skryté vady a návrhu řešení (sleva z ceny, odstoupení od smlouvy, ...). Pokud by chtěl uplatňovat další vady, musí Vás na ně upozornit, ovšem jak zákon říká, okamžitě poté, co by je měl zjistit. Pokud už nějaké zjistil před půlrokem, není reálné, že by s dalšími vadami, které by oznámil např. až nyní, uspěl, jelikož už dávno měl možnost tyto vady zjistit. Žalobu ale teoreticky stále podat může, a to až do tří let po oznámení vady.

___

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení v zahraničí - trestný čin spáchaný na Ukrajině
- Trestný čin spáchaný zahraničním pachatelem - prodej přes eBay
- Podvod spáchaný přes Internet v zahraničí - kde podat trestní oznámení?
- V jakém jazyce se podává trestní oznámení v zahraničí
- Trestní oznámení v zahraničí - je možné podat v Češtině, v českém jazyce?

Přítel byl podveden jedním prodejcem na eBay, zaplatil 40.000 Kč, ale zboží nedostal. Platba bohužel nešla přes PayPal, ale přes bankovní účty. Veškerá komunikace ale šla přes rozhraní eBay, takže máme osobní informace o prodejci, včetně adresy a vše je dohledatelné. Prodejce dokonce poslal zprávu, že platbu dostal, a pak se odmlčel. eBay nám zatím neporadil, jak postupovat. Jako nejlepší řešení se nám jeví podat trestní oznámení. Skutek se stal před 3 týdny (08/2017).
Otázka zní: Prodejce je registrován na eBay na Ukrajině, přítel je registrován na eBay v Německu, přes německého strýčka. Kde máme podat trestní oznámení? Lze to i tady v ČR, nebo na Ukrajině (už je připraven i zajet do Lvova). Trestní oznámení se podává v jazyce země, ve které jej člověk podává? Děkuji, Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Je možné podat trestní oznámení na Ukrajině, v Německu. Teoreticky je možné uvažovat i o podání trestního oznámení v ČR, zde ovšem záleží na posouzení konkrétních okolností – zda by bylo možné postihnout i u nás.
Dále trestní oznámení se podává v jazyce země, ve které je oznámení podáváno, resp. můžete využít tlumočníka.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Výměna kotle bez souhlasu spoluvlastníka - lze to nebo ne?
- Výměna kotle bez souhlasu spolumajitele - lze to nebo ne?
- Spolumajitel nesouhlasí s výměnou kotle - co teď?
- Spoluvlastník nesouhlasí s výměnou kotle - co teď?

Jsem majitelkou ideální poloviny rodinného domu, druhou vlastnil bývalý manžel. Pro dluhy byla jeho ideální polovina dražena a vydražena až minulý rok (2016), jeho vlastním bratrem. Přestože od chvíle - již několik let co vím, že se bývalý manžel zadlužoval, jsem se snažila věc řešit, dostala jsem se do situace, kdy jsem se nemohla svoji polovinu prodat ani nikterak výrazně opravovat. Protože mezi novým vlastníkem a bývalým manželem jsou spory, nový spoluvlastník nespolupracuje, na žádnou domluvu nereaguje, jsem v bezvýchodné situaci. Sice již minulý rok (2016) jsem požádala u soudu o vypořádání a nový spoluvlastník souhlasí, aby se stal vlastníkem celé nemovitosti. U soudu se však dožadoval práva, že na vyplacení peníze musí mít peníze. Soud tedy nařídil vyhotovit znalecký posudek. Toto usnesení bylo doručeno v polovině března 2017. Bohužel nevím, kdy ho dostala určená znalkyně, nicméně jsem ji sama kontaktovala a požádala o uspíšení, protože v domě je potřeba vyměnit kotel a velmi jsem stála o názor, zda by dům nešel rozdělit na dvě bytové jednotky - dům má v přízemí 3 + 1 a v patře domu také 3 +1 s vlastními vchody. Bohužel ač mi znalkyně slíbila, že o prázdninách by to mohlo být, neděje se nic, ani není určen den kdy by bylo případné ohledání. K soudu jsem již sama tedy poslala stížnost.
Nový spoluvlastník nereaguje na žádné opravy, 2016 mi v nemovitosti zakázal topit. Nebydlí tady, ale dům se nachází v blízkosti hospody, kterou vlastní spoluvlastník a je mi jasné, že o nemovitost stojí. V domě bydlím se synem - 13 let, který je již sám psychicky na dně, protože do dnešního dne nevíme, co s námi bude. Ráda bych kotel vyměnila, ale bez souhlasu nového spoluvlastníka to prý není možné? Můžete mi prosím poradit? Skutečně potřebuji souhlas? Děkuji, Vlasta.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste dva spoluvlastníci se stejnou velikostí podílů, pak bohužel souhlas spoluvlastníka potřebujete. Na druhou stranu pokud byste výměnu kotle zařídila a zaplatila, těžko se spoluvlastník bude domáhat opětovné výměny za starý kotel, neboť výměnou kotle jste nemovitost zhodnotila. Soudní řízení ve věcech vypořádání spoluvlastnictví bývají velmi zdlouhavá a samotné vypracování znaleckého posudku řízení zdrží i o rok, jelikož soudní znalci bývají zahlceni. Takže moje rada zní poněkud neprávně. Pokud je v domě nezletilé dítě a hrozí, že v zimě budete mrznout, vyměňte kotel i bez souhlasu spoluvlastníka, neboť jste povinna dbát na zájmy nezletilého, bohužel ale počítejte s tím, že výměnu budete muset zcela uhradit. Byla by samozřejmě možnost domáhat se souhlasu spoluvlastníka k výměně kotle soudně, ovšem toto řízení by trvalo déle, než řízení o vypořádání spoluvlastnictví, které je již v běhu.

___

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Užívání pozemku bez souhlasu majitele a vymáhání bezdůvodného obohacení
- Vymáhání bezdůvodného obohacení - užívání pozemku bez souhlasu majitele

Dcera aktuálně (září 2017) vlastní pozemky, které již od roku 2003 užívá protiprávně bez smlouvy cizí osoba. Jsou to vinohrady. Dosud jí nic neplatil. Platil pouze daň z pozemku. Protože od 2015 jsou tyto pozemky digitalizované, musí za ně platit daň z pozemku sama. 2012 požádala pana osobu, která užívá pozemky bez právního důvodu o uzavření smlouvy. Žádnou smlouvu s ní neuzavřel. Teď (2017) se na něj dcera obrátila s žádostí o zpětnou úhradu nájmu od roku 2012 + 3 roky zpětně. tj. za 8 roků celkem 8.000 Kč. Prosím, o sdělení, zda je možné požádat od doby požádání tj. 2012 + 3 roky zpětně a jak postupovat v případě, že to nebude ochoten daný člověk akceptovat. Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
Promlčecí doba bezdůvodného obohacení činí 3 roky, proto dcera může požadovat nájem pouze tři roky zpětně, a to od data podání žaloby k soudu. Tj. Pokud by chtěla nyní žalovat bezdůvodné obohacení, pak by mohla žalovat od září 2014. Dále může žalovat o vyklizení nemovitosti, v případě úspěchu žaloby o vyklizení by byl daný pán povinen pozemky vyklidit a pokud by tak neučinil, učinil by tak na návrh exekutor.

____

OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání nájmu, dlužného nájemného pronajímatelem - postup, návod
- Postup vymáhání nájmu, nájemného po neplatičích

09/2014 jsem pronajala byt. 04/2017 jsem dala nájemníkům výpověď z nájemní smlouvy. Dluží mi 53.474 Kč, ke splácení ani zaplacení se nemají, co mohu dělat abych peníze dostala? Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Zašlete jim doporučeně předžalobní upomínku, ve které je upozorněte na vznik dluhu a Vaše odhodlání obrátit se na soud, pokud neuhradí dobrovolně. V upomínce jim stanovte lhůtu k zaplacení. Pokud neuhradí, obraťte se na soud s žalobou o zaplacení, kde popište, za jakých podmínek dluh vznikl. Soudu budete hradit soudní poplatek 5% žalované částky, ovšem v případě úspěchu ve sporu bude žalované straně uložena povinnost Vám poplatek vrátit. Nebo se můžete obrátit na advokáta, který Vám se sepisem žaloby pomůže. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba vydražená v exekuci bez přístupové cesty - jak se tam dostat? (pozemek v pronájmu města)
OBČAN-EXEKUCE
- Vydražení nemovitosti v exekuci občanem EU
- Může občan EU koupit nemovitost v exekuci, exekuční dražbě?

V exekuci mám zájem získat chatku, LV, tedy list vlastnictví je na jména exekuovaných 100%, leč přístup a okolní zahrádka jsou v pronájmu od města, které si dalo při pronájmu podmínku neprodávat nehnutelnost po dobu nájmu, čili hrozí, že se vydražitel nedostane k majetku? Nebo mu musí město danou zahrádku cca 20x20 m pronajmout? Jak postupovat dál? Může dát město stavbu zbourat? Je takový majetek možné exekuovat? A ještě dotaz. Můžu se zúčastnit vydražení exekuce, pokud mám přechodný pobyt v ČR ale stále jsem občanem SR resp. EU? Jsou k tomu speciální podmínky? Děkuji za info. S pozdravem Vlastimil.

ODPOVĚĎ:
V dané situaci jistě nehrozí, že byste se k majetku nedostal. Město Vám buď pozemek pronajme nebo zřídí služebnost stezky a cesty. Pokud tak neučiní dobrovolně, musel byste se obrátit na soud. Pokud vydražíte, bude se jednat o Váš majetek a nikdo Vás nemůže nutit chatku zbourat jen z důvodu, že je k ní přístup jen přes pozemek města. Pokud jde o podmínky dražby, pak od roku 2011 neplatí pro občany Evropské unie žádná omezení v nabývání majetku v jakékoliv zemi EU. Ve vašem případě by tedy nemělo nic bránit tomu, abyste se dražby účastnil a chatku vydražil.

___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel se ptá zda rodinní příslušníci uplatňují slevu na dani - má právo na tuto informaci?
- Má zaměstnavatel právo znát kdo uplatňuje slevu na dani?

V dotazníku do nového zaměstnání mám vyplnit, zda rodinní příslušníci uplatňují slevu na dani. Má zaměstnavatel na takovou informaci nárok? Případně, k čemu je dobré, že to tam uvedu, když nebydlíme ve společné domácnosti? Děkuji, Vilma.

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o slevu na dani týkající se dítěte, má zaměstnavatel na tuto informaci nárok. Sleva nesmí být uplatňována oběma rodiči zároveň. To platí i v případě, kdy rodiče nesdílí společnou domácnost.

___

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Příplatek za přesčasy
- Příplatek za náhradní volno
- Maximální počet práce přesčas

Vždy jsem pracoval jako zaměstnanec a přesčasy se proplácely když byly využité (průměr + příplatek). Nyní měním zaměstnavatele a ten má v pracovní smlouvě následující.
3. Zaměstnavatel a zaměstnanec se tímto zároveň dohodli, že zaměstnanec v případě nutných provozních důvodů na straně zaměstnavatele odpracuje v kalendářním roce 150 hodin práce přesčas. Práce přesčas do výše 150 hodin je zahrnuta v základní mzdě.
4. Zaměstnanec a zaměstnavatel se tímto dohodli, že zaměstnavatel bude zaměstnanci za práci přesčas přednostně poskytovat náhradní volno
v rozsahu vykonané práce přesčas. Zaměstnanec je povinen si toto náhradní volno vyčerpat nejpozději do 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas. Zaměstnanec a zaměstnavatel se dále dohodli, že zaměstnanec bude oprávněn v individuálních případech požádat přímého nadřízeného o poskytnutí příplatku za práci přesčas namísto náhradního volna.
Znamená to, že budu případně pracovat 150 hodin zadarmo, nebo si pokaždé můžu vybrat za odpracované hodiny náhradní volno? Děkuji, Josef.

ODPOVĚĎ:
Podle § 114 odst. 3 zákoníku práce dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok.
Zadarmo byste tedy pracovat neměl, neboť by přesčasové hodiny měly být zohledněny již v základní mzdě.
Náhradní volno by z výše uvedených důvodů mělo být poskytováno pouze u přesčasových hodin přesahujících 150 hodin.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozdělení pozemku se stavbou soudně - postup, informace
- Užívání celého pozemku a nárok na nájemné od spoluvlastníka, spolumajitele
- Užívání celé stavby a nárok na nájemné od spoluvlastníka, spolumajitele

Od r. 2006 vlastníme chatu se zahradou o rozloze 400 m2. Problém je, že 200 m2 vlastníme s cizí osobou jako ideální polovinu, každý 100 m2. Toto jsme zjistili až 2 roky po koupi (2008). Chtěli jsme těch 100 m2 odkoupit, byla požadována vysoká cena, takže to utichlo a my zahradu běžně celou užíváme. Potřebuji vědět, jak postupovat při prodeji celé zahrady, která je oplocená dohromady a je nedílnou součástí pozemku s chatou vlastně od 60 let. Ještě chci vědět, zda může tento spoluvlastník vznést nějaké požadavky za to, že tento pozemek užíváme. Děkuji, Jan.

ODPOVĚĎ:
V evidenci nemovitostí je vždy uvedeno, kdo je vlastníkem nemovitostí, takže tato skutečnost z katastru vyplývala již v době, kdy jste pozemek koupili, akorát vám to asi bylo zatajeno a vy jste se do evidence nepodívali nebo vám to někdo špatně vysvětlil.
Situace se má tak, že spoluvlastník po vás může chtít nájem za užívání jeho spoluvlastnického podílu, jiný nárok prakticky vznést nemůže. Pokud by se věc stala problematickou, můžete k soudu podat žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví a chtít podíl souseda. Soud by zadal znalecký posudek a určil by adekvátní cenu za tento podíl. Lepší by samozřejmě bylo, kdybyste se domluvili na nějaké rozumné ceně, za kterou byste podíl odkoupili, doporučuji nechat si vypracovat znalecký posudek i bez soudního řízení, abyste měli představu o skutečné tržní ceně.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vystěhování osoby neoprávněně užívající byt, dům, nemovitost - postup, informace
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - užívání nemovitosti bez svolení majitele
- Vymáhání bezdůvodného obohacení - nájemné za užívání nemovitosti bez souhlasu majitele

Vlastníme se sestrou dům, který jsme dostaly darem před babiččinou smrtí od ní. Po jejím úmrtí naše teta napadla smlouvu, proběhl soud, znalecký posudek potvrdil oprávněnost darovací smlouvy, teta žalobu stáhla, ale odvolala se na výši soudních poplatků, které nechce hradit. Na výsledek odvolacího soudu čekáme (již tři měsíce - od 05/2017), celý spor se táhne tři roky - od 2014). Po celou dobu, kdy soud probíhá, bydlí v našem domě, odmítá nás pustit do domu (nemáme ani klíče, platíme jen daně a pojištění, ale do domu nemůžeme). Neplatí žádný nájem, nájemní smlouvu odmítla podepsat, prostě užívá náš majetek bez našeho souhlasu a bez finančních náhrad. V domě žije se svým synem, má tam trvalé bydliště. V domě žije i její otec, který tam má věcné břemeno. Jak máme dál postupovat, aby se odstěhovala, zrušila věcné břemeno a uhradila nám zpětně finanční kompenzaci za užívání domu? Vůbec s námi nechce komunikovat, jen přes právníky, ale to je drahé, jsme studentky a nemáme finanční prostředky na drahé soudy. Už takhle jsem se zadlužily kvůli sporu. Děkuji, Dita

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o Vaši tetu, nemá žádný právní titul k tomu, aby užívala předmětnou nemovitost. Podejte co možná nejdříve žalobu na vyklizení nemovitosti.
Současně máte právo domáhat se žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Vaše teta se bezdůvodně obohacuje tím, že užívá dům bez náhrady, tedy nehradí žádný nájem. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá běžnému nájemnému. Toto,, nájemné" můžete požadovat 3 roky zpětně.
jiný případ je u věcného břemene. Vůči osobě oprávněné z věcného břemene se musíte domáhat žalobou zrušení věcného břemene (služebnosti) pro hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby.
Můžete se tak bránit 3 žalobami:
1/ Žalobou na vydání bezdůvodného obohacení (pro dlužné nájemné)
2/ Žalobou na vyklizení
3/ Žalobou na zrušení služebnosti (věcného břemene).

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Pokuta za pozdní vystavení vyúčtování nájmu
- Lhůta na vyúčtování služeb nájmu a pokuta od nájemníka, nájemce

Je možno účtovat náklady za službu spojenou s užíváním bytu zpětně za 3 roky (jedná se o náklady na komín) nájemci, který službu využíval, ale bývalý správce jí nájemci z nějakého nepochopitelného důvodu 3 roky neúčtoval, rozpočítával ji pouze ostatním nájemcům. Jedná se o roky 2013, 2014 a 2015. Za rok 2016 má náklad za komín vyúčtován. Děkuji, Taťána.

ODPOVĚĎ:
I vyúčtování s takovým zpožděním je platné a je třeba ho uhradit. Nájemce má v tomto případě ovšem právo podle § 13 zákona č. 67/2013 požadovat 50 Kč za každý započatý den prodlení s vyúčtováním. Toto prodlení nastává v okamžiku, když vyúčtování není předloženo do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období. Pokud by tedy zúčtovací období končilo v prosinci, musí pronajímatel vyúčtování předložit do 30. dubna. Pokud vyúčtování nedoložil po dobu tří let, tak za rok 2013 začíná prodlení 1.5.2014, za 2014 1.5.2015 a za 2015 začíná 1.5.2016.
Nejedná se o jednoduché spory, bude určitě vhodnější být právně zastoupen. Požádejte soud o přidělení bezplatného zastoupení. Žalovat budete u okresního (obvodního soudu) podle toho, kde se nachází dům. Před podáním žalob tak podejte žádost, která se nazývá Žádost o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce. V žádosti popište danou problematiku a doložte své majetkové poměry.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění peněz na účtu při smrti jednoho z manželů
- Dědictví peněz na účtu při úmrtí jednoho z manželů

Ráda bych věděla, jak je to s dědictvím peněz na bankovních účtech. Mám dceru z předchozího manželství a můj nynější manžel také 1 dceru. Máme 2 bankovní účty, jeden je pouze na mé jméno, tam chodí obě naše výplaty a druhý účet je pouze na manželovo jméno a tam přichází jeho starobní důchod. Kdysi nám notářka řekla, že v případě úmrtí jednoho z nás jdou vždy do dědického řízení oba (všechny) bankovní účty? Děkuji za odpověď. Děkuji, Ivana.

ODPOVĚĎ:
Na bankovní účty vás obou chodí finanční prostředky, které spadají do společného jmění manželů. V případě úmrtí jednoho z manželů, spadá do dědictví pouze část ze společného jmění manželů, která by náležela zemřelému manželovi.
V praxi to znamená, že oba bankovní účty by sice byly zahrnuty do dědictví, ale nejprve by došlo k vymezení části, která spadá do společného jmění manželů.
Pro lepší představu uvádím příklad. Na Vašem bankovním účtu bude částka 50.000,- Kč, na bankovním účtu manžela bude částka 70.000,- Kč. Celková částka 120.000,- Kč se rozdělí na 1/2, tedy 60.000,- Kč bude připadat do dědictví a rozdělí se mezi oprávněné dědice a 60.000,- Kč bude v rámci vypořádání společného jmění manželů vyplaceno pozůstalému manželovi/manželce.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Promlčení dluhu za služby nájmu bytu - kolik let zpět? (vodné)
- Po kolika letech se promlčuje dluh - služby nájmu a jejich vyúčtování (vodné)
- Promlčení dluhu za vodu, vodné - nájemní byt, byt v pronájmu

Chtěla bych se zeptat, jestli má majitel domu, ve kterém mám v nájmu byt, právo vyžadovat zaplacení vyúčtování vody pozpátku 8 let. Přiblížím situaci: Majitel domu bydlí někde na Moravě. Nájem chodila vybírat paní tomu pověřená. Od roku 2008 jsme nedostávali vyúčtování, a při dotazu proč, nám bylo řečeno, že mají novou účetní, a že to "nějak" neumí (máme to totiž trochu složitější, v domě jsou jedny stoupačky, takže se to musí nějak rozpočítávat). No a pak se nic nedělo a vyúčtování vody jsme začali dostávat až v roce 2014 až po dnes (10.10.2017). Jenže při letošním vyúčtování za rok 2016, přinesla majitelka rozpis vyúčtování od toho roku 2008-2013 a požaduje doplacení tohoto dluhu. Jedná se o tisícové částky. Já jsem samoživitelka a sousedka důchodkyně. Proto se ptám, zda má na to majitel právo. Děkuji, Radana.

ODPOVĚĎ:
Obecná promlčecí doba je tříletá, platby minimálně za rok 2008-2012 jsou zcela nepochybně promlčeny, na toto bych pronajímatele upozornila a ničeho nehradila.
Co se týče roku 2013, pak záleží, kdy pronajímatel dostal vyúčtování od příslušných vodáren a měl tak možnost vodné a stočné rozúčtovat a kdy přeúčtoval tuto částku Vám. Pokud od data vyúčtování směrem k pronajímateli a vyúčtování směrem k Vám, uplynuly více než 3 roky, použijte námitku promlčení i ve vztahu k vyúčtování za rok 2013.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Pokuta pronajímateli za nepředložení vyúčtování služeb nájmu
- Jak donutit pronajímatele aby vyúčtoval služby spojené s bytem?

Jsem nájemce v bytě, majitel mi už 4 roky nepředložil vyúčtování za energie. Jak v takovém případě jednat? Děkuji, Šarlota.

ODPOVĚĎ:
Dle občanského zákoníku a zákona č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty, máte právo, aby Vám pronajímatel předložil vyúčtování jednou ročně, a to nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Pokud Vám pronajímatel nepředložil vyúčtování dobrovolně, můžete se svého práva domáhat u soudu žalobou na vydání movité věci - vyúčtování.
Rovněž máte právo na zaplacení pokuty za prodlení, a to 50 Kč za každý započatý den prodlení. S ohledem na běh promlčecí doby, můžete tuto pokutu žádat za poslední 3 roky.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Přespávání nového partnera manželky v nájemním bytě manželů - jak tomu zabránit?
- Přespávání nové partnerky manžela v nájemním bytě manželů - jak tomu zabránit?

V červnu 2016 jsme se s manželkou rozvedli. Děti nám byly svěřeny do společné péče. Bydlíme v nájemním bytě 3+1; v evidenčním listu Domovní a bytové správy jsme oba uvedeni jako spolunájemci. Oba máme nahlášené trvalé bydliště v daném bytě. Každý z nás hradí každý měsíc půlku nájmu a záloh na služby a energie. V září 2016 si manželka našla nového partnera, který k nám začal v poslední době příležitostně docházet na návštěvy a občas v bytě i přespávat. Partner manželky má přitom vlastní byt v osobním vlastnictví, kde s ním bydlí jeho dvě nezletilé děti. Osobně vnímám toto chování jako určitý tlak na to, abych se z bytu dobrovolně odstěhoval a přenechal ho bývalé manželce a jejímu partnerovi. Přiznám se, že mi tyto „návštěvy“ dost vadí a že velmi výrazně zasahují do mých nájemních práv k bytu. Chci se tedy tímto zeptat, zda existuje nějaká možnost, jak se právně bránit tomuto jednání ze strany bývalé manželky a jejího partnera. Děkuji za odpověď. Karel.

ODPOVĚĎ:
Vaše situace je poměrně složitá. K bytu máte s Vaší bývalou manželkou shodná práva. Samozřejmě záleží v jakém rozsahu Vás bývalá manželka se svým novým partnerem omezuje ve Vašich nájemních právech. Pokud by šlo o významný zásah, můžete se podat tzv. zápůrčí žalobu, neboli žalobu na zdržení se protiprávního jednání, ale musí se jednat o závažné protiprávní jednání.
Dále si prostudujte nájemní smlouvu, může obsahovat ustanovení, že byt nesmí užívat více osob než je dáno nájemní smlouvou.
Doporučila bych Vám promluvit si s Vaší bývalou manželkou, jak si společné bydlení představuje do budoucna, nastavit si pravidla. V tomto směru by Vám mohl pomoci mediátor. Vaše situace samozřejmě zasahuje i do společného bydlení s dětmi, můžete se obrátit na orgán sociálně právní ochrany dětí, který Vám poradí vhodného mediátora.

___

RŮZNÉ-STAVBY
- Pasport projektu stavby domu - dokreslení oken
- Soused požaduje zazdění oken nezakreslených v projektu - co teď?
- Dodatečná legalizace černé stavby - garáže
- Legalizace černé stavby (garáže) - postup
- Dodatečná legalizace drobných staveb

1967 rodiče začali se stavbou domu. Dům byl zkolaudovaný v roce 1970. V projektu nejsou zakreslena 2 boční okna z obytných místností, která jsou vzdálena 5,8 metru od sousedního pozemku, na kterém není stavba, jsou tam vysázeny trvalé porosty - stromy. Pozemek souseda je široký 7,5 metru. Tato okna tam byla už při kolaudaci, v kolaudaci je uvedeno, že stavba byla provedena podle schváleného projektu. Tehdy pozemek užíval jiný soused až do roku 1992. 1998 jsme z půdy udělali podkroví - 2 místnosti a malou koupelnu, do střechy jsme zabudovali 3 střešní okna. Máme suterén, přízemí a 1NP. Chtěla jsem se zeptat, zda je možné formou pasportu zakreslit skutečný stav nemovitosti. Sousedka po nás chtěla okna zazdít, v roce 2014 jsme měli kontrolu ze stavebního úřadu, nebylo však zahájeno řízení a bylo jí řečeno, že dům byl zkolaudován podle projektu a že máme také čestné prohlášení maminky a pána, který stavěl náš dům, že se žádná okna po kolaudaci nedostavovala. Na stavebním úřadě mně o možnosti pasportu neřekli.
1970 se začalo se stavbou hospodářského stavení dle projektové dokumentace. Bylo zkolaudováno. V roce 1986 rodiče postavili zděnou stavbu o výměře 8,22 m2, která slouží jako sklad zahradní techniky a udírnu o výměře 2,29 m2. Všechny tyto stavby se přistavovaly ke zděnému plotu, který byl v projektové dokumentaci z roku 1967.
1998 jsme s manželem začali s opravou původního plotu, protože byl ve velmi špatném stavu a chtěli jsme si postavit garáž mimo náš dvůr a pozemek. Bohužel z důvodu vedení kanalizace nám to nebylo umožněno. Rozhodli jsme se přistavět k novému plotu stavbu o výměře 22 m2 a ta slouží jako garáž. Bohužel je opět na hranici pozemku. Vím, že jsme všechno provedli bez povolení, protože bychom žádné povolení se stavbou nedostali. Zatím sousedka tyto stavby neřešila, domluva s ní absolutně nemožná. Chci Vás poprosit na Váš názor, zda máme šanci tyto stavby zlegalizovat bez souhlasu souseda. Nyní sousedka na všechny sousedy začala podávat stížnosti nejen na stavebním úřad, ale i na životní prostředí. Jsme tedy v pořadí. Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Pasport stavby:
Ze znění dotazu si nejsem jist, zda si od pasportu stavby neslibujete více, než je reálně možné. V této souvislosti je nutné vycházet z § 125/1 a 3 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení (tedy běžnou projektovou dokumentaci, dle níž byla stavba povolena a také realizována) ;
- v případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby;
- pokud vlastník stavby nesplní svou povinnost dle předchozí odrážky (tedy pokud nepořídí dokumentaci skutečného provedení stavby v případech, kdy je k tomu povinen), může mu být pořízení dokumentace skutečného provedení stavby stavebním úřadem nařízeno;
- pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.

Pasport stavby tedy představuje zjednodušenou podobu dokumentace skutečného provedení stavby. Máte-li však k dispozici původní projektovou dokumentaci Vašeho domu, je pořizování dokumentace skutečného provedení stavby či pasportu stavby zbytečné.
Máte-li navíc za sebou již jednu kontrolu ze strany stavebního úřadu, přičemž tato kontrola pro Vás dopadla příznivě, není zřejmé, k čemu by Vám mohl být pasport stavby užitečný (svou roli by mohl sehrát nanejvýš v případě, kdy by stavební úřad neměl k dispozici původní projektovou dokumentaci a při eventuální budoucí kontrole tak musel vycházet z pasportu stavby, který by již obsahoval stavební úpravy podkroví, které jste po kolaudaci provedli).

2/ Legalizace drobných staveb:
Je pravdou, že dle § 25/5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území nesmí být vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu od společných hranic pozemků menší než 2 m. Zároveň je však pravdou, že toto pravidlo se vztahuje pouze na stavby, které vznikly za účinnosti této vyhlášky (tedy od 1. 1. 2007), přičemž předchozí pravidla mohla být odlišná. Zejména je však nutné si uvědomit, že stavební úřad může z tohoto požadavku slevit (a udělit žadateli výjimku), přičemž v § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území je výslovně uvedeno, že s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.
Chcete-li Vámi zmiňované drobné stavby tzv. legalizovat, představuje dodatečné povolení stavby dle § 129 stavebního zákona de facto jedinou variantu řešení. Vzhledem k tomu, že se jedná o stavby malé, postačilo by k jejich povolení (a tedy i k dodatečnému povolení) získat územní souhlas či souhlas s ohlášením stavby. Obě tato přivolení stavebního úřadu však předpokládají, že žadatel předloží písemné souhlasy všech sousedů (tuto podmínku je tedy nutné splnit rovněž v procesu dodatečného povolování stavby). Jste-li si jista tím, že souhlas Vaší sousedky nezískáte, bude nutné v rámci procesu dodatečného povolování postupovat tak, jako by bylo nutné získat přivolení "vyšší kategorie", tedy územní rozhodnutí (namísto územního souhlasu) a stavební povolení (namísto souhlasu s ohlášením stavby). Pro získání územního rozhodnutí a stavebního povolení již není zapotřebí dokládat písemné souhlasy sousedů (problematická podmínka by tedy odpadla).
V tomto ohledu Vám zejména doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde postup dodatečného povolení drobných staveb za situace, kdy se tyto stavby nacházejí na hranici pozemků, přičemž souhlas příslušného souseda nebude možné získat. Každý stavební úřad totiž vykládá stavební zákon v určitých aspektech odlišně, bude proto vhodné, abyste zjistila právní názor místně příslušného stavebního úřadu ještě dříve, než bude řízení o dodatečném povolení stavby zahájeno.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

OBČAN-VÝŽIVNÉ
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odvolání proti zvýšení výživného - náležitosti, vzor
- Odvolání proti zvýšení alimentů - náležitosti, vzor

Jaké náležitosti musí mít odvolání (jedná se o výživné na dítě) aby bylo uznáno? Otec dítěte si ho chce sepsat a podat sám, nemá protože prostředky na právníka. Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Do odvolání musíte uvést označení stran, specifikaci rozsudku, který napadáte, (označení soudu, data vydání, čísla jednacího), uvést, který výrok rozsudku napadáte, dále uvést tzv. odvolací důvod a odvolací návrh. V odvolacím důvodu je třeba uvést, v čem spatřujete nesprávnost rozhodnutí (odvolací důvody jsou vyjmenovány v § 205 odst. 2 Občanského soudního řádu) a popsat situaci a do odvolacího návrhu uvedete, jak má odvolací soud rozhodnout, tj. zda sám rozhodnout o jiné výši výživného nebo případně věc vrátit k dalšímu projednání k prvostupňovému soudu.

___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Návrat z výkonu odloučeného pracoviště do kmenového centra zaměstnavatele - jde o pracovní cestu s nárokem na plat, mzdu?
- Práce ve vzdáleném pracovišti zaměstnavatele - jde o pracovní cestu?

Chtěla bych se zeptat na placení přesčasů zaměstnavatelem. Moje pracovní doba je oficiálně od 7:00 do 15:30 na místě A (zde jsem zařazena dle pracovní smlouvy), ale jezdím párkrát v měsíci zastupovat na jiné pracoviště B (není místem výkonu mé práce dle pracovní smlouvy, k cestě využívám služební auto, které parkuje na místě A, toto auto si v 7:00 ráno vyzvednu a odjíždím na místo B), kde často končím až v oněch 15:30. Místo B je od pracoviště A vzdáleno cca 40 kilometrů, tudíž cesta z trvá cca hodinu.
Zaměstnavatel tvrdí, že dobu, kterou strávím na cestě z místa B do A v době, která je až po konci mé oficiální pracovní doby, nelze zaplatit jako přesčas, jelikož už nespadá do pracovního výkonu dle smlouvy. Tudíž tím pádem jezdím zadarmo.
Má na toto zaměstnavatel právo? A pokud by se mi stala cestou nějaká nehoda, bude to tedy pracovní úraz či nikoli? (do knihy jízd píšu příjezd 16:30 - tedy dle skutečnosti).
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Nejde tedy o práci přesčas, ale o pracovní cestu. Zaměstnanci v souvislosti s pracovní cestou náleží cestovní náhrady. Pracovní cesta má několik fází, neboť se skládá zejména z cesty na místo výkonu práce a cesty zpět a pak ze samotného výkonu práce, který je zpravidla cílem této pracovní cesty. V této souvislosti zákonná úprava rozlišuje mezi plněním pracovních úkolů na straně jedné a činnostmi jinými než plnění pracovních úkolů na straně druhé.
? Ve vztahu k tomuto rozlišování je nezbytné zmínit § 210 zákoníku práce, který stanoví, že doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Toto ustanovení zákona se vztahuje zejména na dobu, kterou zaměstnanec (neřidič) stráví na cestě do místa výkonu práce či zpět dopravou a nekoná práci, tj. slovy zákona neplní pracovní úkoly.
? Pokud tato doba strávená jinak než plněním pracovních úkolů nespadá do doby pracovní – tj. do doby rozvržené směny, nikterak se nezohlední ve vztahu k vykazování doby odpracované; nicméně vždy se započítává do doby trvání pracovní cesty pro účely přiznání cestovních náhrad.
Úraz v průběhu pracovní cesty je vždy úrazem pracovním.

___

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření dítěte do péče a účelové stěhování matky dítěte s dítětem
- Svěření dětí do péče a účelové stěhování matky dětí s dětmi

Prosím o doporučení jak postupovat u soudního jednání ohledně svěření dvou dětí do péče. Doteď v péči matky a styk s otcem dle domluvy. Domluvy však již nejsou možné, rodiče jsou ve sporu. Dětí chodí do nevyhovující školy, kde se platí školné, na které matka nemá peníze. Matka má nevyhovující zaměstnání. Jedno z dětí musí navštěvovat psychiatra a terapie (autismus). Dotaz zní: má matka u soudu sdělit, že má v úmyslu se odstěhovat do jiného vzdálenějšího města z důvodu zdravotní péče, lepší školy a zaměstnání, aby soud nenařídil střídavou péči, nebo toto raději neuvádět, aby to nevyznělo jako účelové stěhování? Děkuji moc
Vilma.

ODPOVĚĎ:
Rodiče mají vůči dítěti povinnosti a práva, která se souhrnně označují jako rodičovská odpovědnost. Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajištění jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění. Podle § 875 nového občanského zákoníku vykonávají rodičovskou odpovědnost rodiče v souladu se zájmy dítěte.
Při soudním jednání tedy můžete argumentovat tím, že stěhování je v zájmu dětí, protože v místě nového bydliště budou mít lepší vzdělání, zdravotní péči apod. Můžete samozřejmě zmínit i možnost lepšího zaměstnání, které Vám umožní lépe financovat potřeby Vašich dětí. Protistrana samozřejmě může argumentovat tím, že stěhování je ze strany matky účelovým krokem. Bude pak záležet na soudu, jak celou situaci posoudí a zda návrhu na střídavou péči vyhoví či nikoliv.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění vnoučaty - dědický příkaz prarodiče, prarodičů, budoucích zůstavitelů
- Příkaz v dědictví prarodiče - dědění po dědečkovi, babičce
- Příkaz v dědictví dědečka, babičky - dědění po prarodiči

Prarodiče, 4 vnoučata, řešení pouze nemovitosti samostatný dům s pozemkem bez jakéhokoliv závazku. (Dvě dcery prarodičů mrtvé, žijí pouze vnoučata prarodičů.)
Nemovitost dle Katastru vlastnictví rozdělené na půlku - dřívější dobrovlný, svéprávný zápis.
1/2 společné jmění manželů, druhá 1/2 jedna z vnuček.
Prarodiče chtějí, aby po jejich (obou) smrti se druhá 1/2 převedla na zbývající 3 vnoučata. (Čtvrté vnouče by nezískalo nic, poněvadž už 1/2 má.)
V případě, že by nebyla závěť, a při smrti jednoho, tak by zřejmě záleželo na ústní dohodě před notářem s notářským zápisem. Jeden prarodič, všechna vnoučata. Dělila by se 1/4 nemovitosti, patřící zemřelému prarodiči, a to na 5 dílů? I když se u vnoučat jedná o "třetí stupeň" v linii?
Při smrti i druhého prarodiče, v případě, že by nebyla závěť, tak by zřejmě záleželo na ústní dohodě před notářem s notářským zápisem. Mezi čtyřmi vnoučaty. Zbývající 1/4 by se dělila na 4 díly.
Prarodiče však chtějí mít jistotu, že v případě smrti obou, dojde ke stavu rozdělení jejich 1/2 nemovitosti pouze na ty 3 vnoučata.
Co je vhodnější?
Mě tam napadá, aby už si teď oba napsali závěť notářsky ověřenou, zapsanou do Centrálního registru závětí, s "modelovou situací".
"V případě mé smrti, zůstane-li druhý manžel, odkazuji tímto své spoluvlastnicí (1/4) k nemovitosti mému manželovi. V případě mé smrti, jako vdovci (spoluvlastníku nemovitosti z 1/2), odkazuji tímto své spoluvlastnicí k nemovitosti vnoučeti X, Y, Z."
Jde to?
Ono to asi vyznívá hnusně, ta situace ovdovění, že by v tu danou chvíli vnoučata nic nezdědila, ale byla by tam jistota významného vlastnictví. Nemohlo by dojít k nechtěné manipulaci s majetkovými právy.
Ale, nejsem právník...
Situace při smrti jednoho rovnou celou 1/2 přepsat na 3 vnoučata, pouze například s věcným břemenem pro ovdovělého, mi připadá riskantní.
Nebo myslíte, že je nějaké vhodné řešení, třeba nějak smluvně ošetřené? Darovací smlouva s přesně vymezenou specifikací. Helena

ODPOVĚĎ:
Pokud by se nemovitost rozdělovala v dědictví a dědilo by se tzv. ze zákona, rozdělí se 1 nemovitosti mezi jednoho z manželů (prarodiče) a všechny vnoučata.
Při smrti i druhého prarodiče se majetek rozdělí mezi všechna vnoučata.
Závětí můžete upravit, že se na dědický podíl započte to, co vnučka získala za života. Ustanovení § 1660 odst. 2 občanského zákoníku stanoví, že se na povinný díl započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu, potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek.
Pokud tedy vnučka získala bezplatně 1 nemovitosti bezplatně, můžete závětí stanovit, že se započte tento dar na dědický podíl a budou dědit pouze zbylé tři vnoučata a druhý z manželů. Pokud by i druhý z manželů nežil, pak se rozdělí nemovitost pouze mezi tři vnoučata.
Závěť doporučuji sepsat notářsky, notář Vám poradí se správnou formulací započtení a závěť vedená v Centrální evidenci závětí přináší vyšší jistotu.
Vnoučata jsou nepominutelní dědici, odkázat vše jen žijícímu manželovi je dosti problematické, neboť mají právo na 1 zákonné podílu.
Samozřejmě je možná i smluvní úprava, ale postačí úprava závětí, která je i větší jistotou.

___

OBČAN-ZÁSTAVA
- Ručení podílem nemovitosti bez vědomí ostatních spoluvlastníků, spolumajitelů - lze to?
- Ručení spoluvlastnictvím nemovitosti bez vědomí ostatních spoluvlastníků, spolumajitelů - lze to?
- Ručení podílem bytu, domu, pozemku bez vědomí ostatních spoluvlastníků, spolumajitelů - lze to?

V případě, že si chce vzít osoba úvěr, může ručit nemovitostí, u které je pouze částečným vlastníkem? Bez vědomí ostatních vlastníků? Částečný vlastník - podílník například 1/4 hodnoty.
Ručení nemovitostí (nejen vůči hypotéce, stačí jen běžný spotřebitelský úvěr) je zapsáno do Katastru nemovitostí (URL)? V "kolonce" "omezení vlastnického práva"?
V případě, že by chtěl částečný vlastník nemovitosti ručit touto nemovitostí, musí mít souhlas všech vlastníků nebo "většinových/více jak polovičních" vlastníků? Předpokládám zápis od právníka/notáře. Zapisuje/zakládá se tato skutečnost do Katastru nemovitostí?
V případě, že by tento spoluvlastník nebyl schopen splatit úvěr, a "půjčující subjekt" by tedy chtěl splátku vypořádat, zapisuje se tento půjčující subjekt do Katastru nemovitostí ČR jako nový spoluvlastník/podílník, 1/4 hodnoty?
V případě, že by došlo k prodeji nemovitosti (skutečnému nebo ve smyslu vypořádání), obdržel by 1/4 hodnoty nemovitosti (vyšší hodnoty: soudní odhad x skutečná prodejní cena)?
A tím pádem by přestal být spoluvlastníkem nemovitosti. Simona

ODPOVĚĎ:
Ke zřízení zástavního práva potřebujete souhlas všech spoluvlastníků, bez jejich souhlasu nelze zástavu zřídit. Zástavní právo je evidováno v katastru nemovitostí. Pokud by spoluvlastníci se zřízením zástavy souhlasili, pak by se v případě realizace zástavního práva stala vlastníkem 1/4 jiná osoba a to buď přímo půjčující subjekt nebo v případě prodeje zástavy i jakákoliv třetí osoba.

___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zaplacení zálohy za ubytování a nemoc, onemocnění ubytovaných
- Vrácení zálohy za ubytování a nemoc, onemocnění ubytovaných
- Storno poplatek u ubytování a jeho oprávněnost
- Nemoc objednatelů ubytování v penzionu a vliv na storno poplatek nebo vrácení zálohy, zálohové platby

Pronajímáme celou nemovitost - chalupu a nabízíme to přes internet. Vždy při rezervaci termínu vyžadujeme zálohu 50% zaplacenou na účet a doplatek taktéž, hotovost nepřijímáme kvůli EET.
Jeden zájemce si u nás zarezervoval prodloužený víkend pro 8 osob a zaplatil zálohu.
Protože pronajímáme v lukrativní oblasti Jižní Moravy, neustále máme na daný termín zájemce. Zájemce který nám složil zálohu za 8 osob, nás informoval že je přijede míň ze zdravotních důvodů.
Neustále máme poptávky na daný termín a chtěli jsme dát možnost se ubytovat více osobám, nebo s dosavadním zájemcem se domluvit ať zaplatí doplatek za tolik osob jak bylo dohodnuto. Telefonicky jsem ho informovala 21 dní před příjezdem.
Začala vyostřená komunikace se zájemcem, který mě osočoval, že si najde právníka a bude s námi komunikovat pouze přes právníka, jaké že naše jednání, vyžadoval vrácení zálohy i s úroky atd.
Chtěla jsem mu vrátit zálohu v plné výši a nějak se domluvit. Naše komunikace byla pouze přes telefon a internet a žádná písemná smlouva nebyla sepsána. Má na takové jednání ten člověk právo? je to naše nemovitost a může jej pronajmout komu chceme. Předem děkuji za vaši odpověď Jana.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, jakým způsobem chalupu pronajímáte, tedy zda ji pronajímáte jako podnikatelé, nebo jako soukromé osoby nepodnikající, zda se zájemci uzavíráte standardní nájemní smlouvu nebo smlouvu o ubytování. O smlouvu o ubytování by se především jednalo, pokud byla chalupa pro ubytování zkolaudována. Níže uvádím možnosti pro obě varianty, tedy jak pro smlouvu o nájmu, tak pro smlouvu o ubytování.
Rovněž by pro posouzení nároků bylo nutné znát přesněji, jaké podmínky jste si vzájemně domluvili, resp. jak zní text vaší inzerce. Smlouva nemusela být uzavřena písemně, dohodli jste se o podstatných náležitostech, proto smlouva platně vznikla. Zde pak platí základní zásada soukromého práva, že se uzavřené smlouvy mají dodržovat. Pokud si tedy zájemce zarezervoval chatu pro 8 lidí za určitou cenu, měl by být povinen uhradit sjednanou cenu, bez ohledu na to, že ji nakonec využilo méně lidí.
Pokud uzavíráte s nájemci smlouvu o ubytování, pak je nájemce oprávněn kdykoli smlouvu vypovědět bez uvedení důvodu. Z dotazu však mám za to, že smlouva nebyla vypovězena, neboť o ubytování měl nájemce zájem, byť v menším počtu lidí. I kdyby se jednalo o výpověď smlouvy, pak máte nárok požadovat ušlý zisk, který však musíte prokázat (např. tím, že jste měli zájemce na stejný termín, nicméně s ohledem na postup nájemce jste jej nemohli pronajmout). Doklady a poptávky od jiných zájemců na tento termín si uschovejte pro případný spor.
Pokud by byla uzavřena standardní nájemní smlouva, pak jí není možné vypovědět, a to z důvodu, že byla uzavřena na dobu určitou. Proto byste měla nárok na doplacení plné sjednané ceny.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v obou případech byste měla mít nárok na úhradu plné ceny, tj. sjednané ceny za ubytování 8 lidí s tím, že pro případ, že uzavíráte smlouvu o ubytování, byste musela prokázat ušlý zisk.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Stavba financovaná výlučně z peněz jednoho z manželů a dědění - jak vynechat z dědění potomky druhého z manželů?
- Jak vynechat z dědictví děti z prvního manželství - stavba investovaná jedním z manželů

Jsem podruhé vdaná mám 2 dcery z předešlého manželství a manžel 1 dceru taktéž z předešlého manželství. Máme 2 nemovitosti a každý vlastní jednu nemovitost. Chceme si postavit teď v manželství společnou nemovitost, ale já zřejmě budu prodávat moji nemovitost, takže financovat svatbu budu výlučné já z mích prostředků.
Prosím o radu jak si to máme ošetřit do budoucna, protože nechci aby z nové nemovitosti dědila manželova dcera, jen moje dcery, protože já budu vše financovat, mám to ošetřit závětí?
Bohužel pozemek je napůl s manželem. Předem děkuji Nina.

ODPOVĚĎ:
Po uzavření manželství nabytý majetek spadá do společného jmění manželů, pokud však nemovitost získáte výhradně z Vašich peněz, zůstává pouze ve Vašem vlastnictví. Chcete-li mít s manželem nemovitost tzv. napůl, resp. budete v katastru nemovitostí zapsáni oba, pak bych doporučovala upravit majetkové vztahy závětí. Váš majetek budou dědit pouze Vaše děti a manžel, proto je třeba, aby závěť sepsal především Váš budoucí manžel.
Nezapomínejte, že dcera Vašeho budoucího manžela musí získat alespoň 1 (či 3 pokud by byla nezletilá) svého zákonného podílu z dědictví, ale vzhledem k tomu, že součástí majetku zahrnutého do dědictví je i druhá nemovitost, neměl by to být problém.
Tedy, pokud koupě nemovitosti bude financována výhradně z Vašeho majetku, nespadá do společného jmění manželů, zůstává pouze Vašim majetkem. Pokud však chcete být oba zapsáni jako vlastníci do katastru nemovitostí, nemovitost bude tedy vedena jako součást společného jmění manželů, pak do budoucna majetek upravte závětí, kdy Váš budoucí manžel odkáže předmětnou nemovitost Vám a případně rozhodne o rozdělení i zbylého majetku.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZY
PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Náhrada škody za pracovní úraz - odškodnění za prodloužení studia
- Pracovní úraz a nutnost prodloužení studia, přerušení studia - odškodnění, odškodné
- Odškodné za pracovní úraz a přerušené studium, prodloužené studium

15.8.2017 jsem v práci utrpěl pracovní úraz kolene a kotníku, jsem v pracovní neschopnosti. Nicméně souběžně s prací dokončuji vysokou školu, ale bohužel z důvodu pracovní neschopnosti nemohu jít na zkoušku, kterou mám o víkendu a asi budu muset přerušit i studium (zbývá mi pouze 1 předmět a obhajoba diplomové práce). Tím pádem se mi ukončení studia protáhne o jeden semestr. Můžu na zaměstnavateli uplatnit nějakou náhradu škody, za prodloužení studia? Děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen z titulu odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnanci poskytnout:
a) Náhradu za ztrátu na výdělku.
b) Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění.
c) Náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením.
d) Náhradu za věcnou škodu.
Náhrada škody za prodloužení studia tedy nepatří mezi základní práva na odškodnění při pracovním úrazu.

___

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Pracovní smlouva na dobu určitou a těhotenství, otěhotnění - vliv na ukončení smlouvy
- Těhotenství, otěhotnění a vliv na ukončení pracovní smlouvy na dobu určitou

Měla jsem pracovní smlouvu na dobu určitou tj. do 31.7.2017. V únoru 2017 jsem otěhotněla, tudíž mi smlouvu neprodloužili. 26.7.2017 jsem začala mít dočasnou pracovní neschopnost DPN, tedy neschopenku a stále ji mám a budu až do porození dítěte (rizikové těhotenství). Jsem stále zaměstnanec firmy a nebo mi smlouva prostě zanikla toho 31.7.2017. Žádné ukončení jsem ještě nepodepsala. Děkuji, Halina

ODPOVĚĎ:
Končí-li smlouva uplynutím doby, jako je tomu u smlouvy na dobu určitou, není potřeba podepisovat ukončení smlouvy a zaměstnance ani nechrání tzv. ochranná doba. Smlouva skončila 31.7.2017.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Napadení darovací smlouvy rodiče - darování nemovitosti potomkovi za života (s vlivem na dědictví)
- Napadení darování nemovitosti rodičem jednomu z potomků
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nepřímé vydědění - darování nemovitosti rodičem jednomu z potomků, napadení darovací smlouvy rodiče

Otec koupil 1952 chatu (doklad na jeho jméno, zřejmě ale současná podoba SJM). Po smrti otce dědictví dcera 1/4 podílu, manželka 3/4 podílu. Manželka nový sňatek, přibyl 1 syn. Aktuálně manželka 83 let, 2017 zřejmě účelový dar synovi, aby nedošlo k dědictví a nadpoloviční většinu tak nezískala dcera. Lze tento dar napadnout? Jak se dostat ke znění darovací smlouvy? Pokud nelze dar napadnout, co obnáší podání žaloby na vypořádání podílového spoluvlastnictví - časově, finančně? Zřejmě nutnost zpracování znaleckého posudku - kdo určuje znalce? Lze říci, jaké argumenty bere soud při rozhodování v potaz? Společné užívání chaty dcery a syna není možné. Syn chatu neudržuje, zanechává ji zaplněnou svými věcmi a v nepořádku. Z tohoto důvodu nemůže dcera zvažovat, že by svůj podíl nabídla k prodeji či chatu k pronájmu. Co za této bezvých. situace pro dceru radíte provést s jejím podílem? Je nějaká cesta, jak si zachovat památku po svém pravém otci?
Doplň. nesouvis. dotaz pokud je v katastru záznam, že je na objekt exekuce, jak se dozvím o přes. termínu el. dražby? Děkuji, Hana.

ODPOVĚĎ:
Kopii darovací smlouvy Vám vydají na katastru nemovitostí na katastrálním pracovišti, pod které nemovitost spadá. Je to ale zpoplatněno dle počtu stran smlouvy. Darovací smlouvu jako třetí osoba prakticky nemáte jak napadnout. Řízení o žalobě o vypořádání podílového spoluvlastnictví může trvat několik let, první jednání ve věci může být nařízeno cca rok po podání žaloby a hradí se soudní poplatek dle nároků, které žalujete. Pokud se bude jednat pouze o chatu, soudní poplatek bude činit 3.000,-Kč. K tomu hradíte případné náklady na svého advokáta a pokud nebudete ve sporu úspěšná, pak i advokáta protistrany. Proto bych Vám doporučovala detailně věc probrat s advokátem ještě předtím, než se rozhodnete žalobu podat.
Seznam advokátů na www.advokatikomora.cz. Znalce si můžete zajistit sama ještě před podáním žaloby a takový znalecký posudek pak bude v řízení jeden z rozhodujících důkazů nebo jej zadá soud v průběhu řízení a strany ho budou hradit opět dle úspěchu ve sporu stejně jako další náklady. Soud při rozhodování hodnotí celou situaci, ale pokud druhý spoluvlastník chatu prokazatelně neužívá, bude to argument pro druhého spoluvlastníka a soud to rozhodně bere v úvahu při rozhodování, komu nemovitost do vlastnictví přikáže. Dcera má možnost pouze o chatu bojovat nebo svůj podíl prodat či za úplatu přenechat spoluvlastníkovi. Jiná varianta není. O termínu dražby se dozvíte na stránkách www.portaldrazeb.cz, který je spravován přímo exekutorskou komorou, případně doporučuji obrátit se přímo na exekutora, který má danou exekuci na starost a i na stránkách exekutorů bývají dostupné termíny dražeb.

___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Výpočet zkušební doby na začátku pracovního poměru
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené za práci ve zkušební době
- Zkušební doba a dovolená, výpočet dovolené

Podle pracovní smlouvy jsem byl zaměstnán od 25.5.2017 se zkušební dobou 3 měsíců. Dne 25.8.2017 jsem obdržel písemné zrušení pracovního poměru ve zkušební době ke dni 24.8.2017. Je toto zrušení platné, když jsem ho obdržel až 25.8.2017? Současně jsem obdržel potvrzení o délce zaměstnání v délce 92 dní. Podle mého názoru mám nárok na poměrnou část dovolené. Jak je možné to řešit. Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Podle § 66 odst. 2 zákoníku práce pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Pracovní poměr tedy nemohl skončit ke dni 24.8.2017. Skončil by tak nejdříve 25.8., což je již po ukončení zkušební doby.
Podle § 212 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Podle odst. 2 poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
Pokud pracovní poměr trval 92 dní, máte nárok na 3/12 dovolené za kalendářní rok. Pokud se dohodnete na skončení pracovního poměru a dovolenou nevyčerpáte, měla by Vám být "proplacena".

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedeného manžela - závažná nemoc, onemocnění, rakovina
- Rozvedený manžel, manželka a výživné pro sebe - závažná nemoc (rakovina)
- Výživné na rozvedeného manžela s rakovinou
- Výživné na rozvedenou manželku s rakovinou

Jsem rozvedená 10 let (2007-2017), můj bývalý manžel neplní vyživovací povinnost na nezletilého syna (12 let). Bývalý manžel je ve výkonu trestu (neplatil výživné a spoustu jiné kriminální aktivity), který mu, brzy skončí a vrátí se na svobodu. Dnes (09.10.2017) 15.9.2017jsem se dozvěděla, že vážně onemocněl (rakovina). Chci se zeptat, může po mně chtít vyživovací povinnost rozvedených manželů? Má velké dluhy vůči státu (sociální a VZP) a mně také dluží peníze (majetkové vyrovnání, výživné na syna). Děkuji, Růžena.

ODPVOVĚĎ:
Právo samozřejmě takovou možnost zná, nicméně ve Vašem případě bych se rozhodně ničeho takového neobávala. Takové výživné by bylo v rozporu s dobrými mravy. Něco jiného by bylo, kdyby se jednalo o poctivého člověka, který celý život pracoval a díky nemoci se dostal do nouze a něco jiného je člověk s kriminální minulostí, který se vůči Vám i dítěti choval neseriózně. Takže odpověď zní, že právo možnost výživného mezi rozvedenými manžely samozřejmě zná, ale aplikuje ji vždy na konkrétní situace a ta Vaše rozhodně vylučuje, aby po Vás bývalý manžel výživné vysoudil.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt rodiče a dědění potomků z prvního, druhého manželství a jejich dětí

Manželé (rodiče) žijící ve společné domácnosti ve vlastním bytě, který vlastní oba dva. Manžel má dvě plnoleté děti z prvního manželství - obě žijící. Ze společného manželství mají dvě plnoleté děti, jeden žije, jeden nežije. Ten, co nežije má z prvního manželství jedno plnoleté dítě a zůstala po něm druhá manželka. V případě úmrtí manžela (rodiče), jak je to s vypořádáním majetku a dědictvím? Není závěť, není žádná smlouva. Jde o byt, kde žijí manželé (rodiče) společně. Bude dědit pouze manželka, když byt obývá a nebo bude muset vyplatit děti.
Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Pokud je byt, ve kterém rodiče žiji součástí společného jmění manželů, pak v případě úmrtí jednoho z nich se nejprve vypořádá SJM, tedy byt se rozdělí na 1/2 - polovina náleží přeživšímu manželovi/manželce, druhá polovina spadá do dědictví. V rámci dědictví pak se rozdělí rovným dílem mezi manžela/ku a děti. Pokud by zemřela manželka, pak dědí pouze manžel a děti společné, pokud by zemřel manžel, pak dědí manželka a všechny děti otce, resp. manžela. Po zemřelém potomku bude dědit pouze jeho potomek (nikoli druhá manželka). Dědit se bude v první dědické třídě.

___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Likvidace eternitové střechy s azbestem - musí likvidovat specializovaná firma?
- Eternit a azbest při bourání - musí likdivodvat specializovaná firma?

Chystáme rekonstrukci domu který má eternitovou střešní krytinu s obsahem azbestu, máme již stavební povolení a ve vyjádření je napsáno, že musíme zajistit aby při sundání bylo zajištěno, že pracovníci budou vybaveni ochrannými pomůckami atd. Není nikde psáno výslovně, že je nutné aby tuto krytinu odstranila specializovaná firma.
Můj dotaz zní, zda je nutné opravdu najímat drahou firmu, nebo zda mohu krytinu sundat sám při dodržení bezpečnostních podmínek s tím, že krytinu nechám ekologicky zlikvidovat na skládce tomu určené? Hrozí mi v tomto případě nějaká pokuta?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Eternitovou střechu můžete odstranit i svépomocí (za dodržení povinností stanovených stavebním povolením), ale odpovídáte za to, že stavba bude odborně odstraněna stavební dozorem, který má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby, nebo-li aby byl při manipulaci s azbestem přítomen stavbyvedoucí, který bude dohlížet na likvidaci (např. zajistí „kontrolované pásmo“, bude dohlížet na to, aby se eternit při manipulaci nijak nezlomil či jinak nepoškodil, opatrně se sundá a vloží do neprodyšných utěsněných obalů apod.).

V případě, že byste nedodržel požadavky na odstranění takové střechy, dopouštíte se přestupku, za který Vám může být uložena pokuta.

___

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Regulační poplatek v nemocnici v době ústavní pohotovosti - od kolika hodin se platí?
- Pohotovostní regulační poplatek v době pohotovosti v pracovní dny - od kolika hodin se platí?

Na konci srpna 2017 jsem byl RZS s podezřením na infarkt myokardu /mám diagnostikovanou anginu pectoris) odvezen do FnHK. Při loučení mi byla předána složenka na úhradu RP ve výši 90, - Kč.
Když pominu dost podstatné nesrovnalost ve zprávě, kde je např. uvedeno, že obtíže začaly v 16:10 hod. , ačkoli RZS byla dle mého podrobného rozúčtování volána v 15:42 hod. nebo že mi lékař odmítl objednat odvoz, ačkoli věděl, že mám na DK bércový vřed a těžkou neuropatii, kvůli čemuž se mi opravdu hodně špatně chodí, že mne odvezli jen s doklady a bez koruny v kapse, přičemž domů to mám z FN cca 3 km a neměl mne kdo odvézt a navíc mi do zprávy sám napsal "doporučuji šetřící režim", 90, - Kč RP jsem hradil pokaždé, když jsem na pohotovost sám dojel; když mne vezla RZS, nikdy.
Na můj dotaz mi bylo odpovězeno, že jsem byl přivezen po 16. hod a že to automaticky chtějí hradit po každém (což samozřejmě chápu, proč to nezkusit, že? ).
Chci se zeptat, zda je platba RP 90, - Kč při "využití" RZS oprávněná a ev. kde jsou nárokovatelné platby jednoznačně uvedené.
Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Ano, platba, kterou po Vás nemocnice požaduje, je oprávněná.
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 16a/1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle něhož je pojištěnec (zde Vy) povinen hradit poskytovateli zdravotních služeb (zde nemocnice) regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství.
Zákon o veřejném zdravotním pojištění tedy nerozlišuje, jakým způsobem se pojištěnec k poskytovateli zdravotních služeb dopraví (zda „po vlastní ose“ či za využití RZS) ; úhrada regulačního poplatku je vázána toliko na poskytnutí lékařské pohotovostní služby.
K Vaší poznámce o tom, že v minulosti jste za využití lékařské pohotovostní služby při příjezdu s RZS regulační poplatek nikdy neplatil, není možné se vyjádřit. V tomto ohledu je totiž podstatné, kdy se tak stalo (neboť právní úprava regulačních poplatků byla od počátku dosti dynamická), přičemž je zároveň důležité, zda jste nebyl bezprostředně po poskytnutí lékařské pohotovostní služby hospitalizován (pakliže totiž na lékařskou pohotovostní službu navazuje hospitalizace, není pojištěnec povinen regulační poplatek hradit).
Z dotazu nelze dovodit, zda nespadáte do některé ze skupin pojištěnců, kteří jsou od platby regulačního poplatku osvobozeni (dle § 16a/2 zákona o veřejném zdravotním pojištění).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že poskytovatel zdravotních služeb je k vybrání regulačního poplatku za využití lékařské pohotovostní služby povinen (jak vyplývá z § 16a/5 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Ve Vámi popsaném případě se tedy nejedná o libovůli nemocnice, nýbrž o plnění její zákonné povinnosti.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

OBČAN-DLUHY
- Promlčení vymáhání dluhu po dědicích zemřelého dlužníka
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výhrada soupisu dědictví - nevýhody
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Prodej zemědělského pozemku - musí prodávající informovat kupujícího o platné nájemní smlouvě na pozemek?
OBČAN-NÁJMY (BYDLENÍ)
- Koupě zemědělského pozemku a nájemní smlouva na užívání pozemku - přechází povinnosti pronajímatele na nového majitele pozemku?
- Změna majitele pronajímaného zemědělského pozemku - musí pronajímatel informovat nájemce pozemku?

Pokud proběhne standardním způsobem, bez vystavení výhrady soupisu dědické řízení, je možné aby případný věřitel zemřelého mohl uplatňovat své nároku u dědiců kdykoliv, nebo je tato možnost časově omezena?
Výhody výhrady soupisu jsou mi známy. Jaké nevýhody však jeho případné pořízení přináší?
Zemřelý byl majitelem pozemku, který oficiálně pronajímal k obhospodařování zemědělské společnosti. V případě, že bych tento pozemek zdědil, přešla by na mně i povinnost dodržet podmínky nájemní smlouvy mezi zesnulým majitelem a zemědělskou společností?
Jsem majitelem pozemků, které pronajímám zemědělské společnosti.
a) Mohu tento pozemek prodat v době platné nájemní smlouvy?
b) Přecházejí podmínky nájemní smlouvy na nového majitele?
c) Musí být v kupní smlouvě uvedena pasáž o existující nájemní smlouvě?
d) Je mou povinností oznámit změnu majitele a požadovat ukončení smluvního vztahu nájemce se mnou?
e) Může stávající nájemce odmítnout změnu smlouvy (změnu vlastníka)?
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě Vám v dědickém řízení doporučuji výhradu soupisu užít, neboť je to nejúčinnější ochrana, jak se do budoucna vyhnout povinnosti k hrazení dluhů převyšujících hodnotu dědictví. Její neuplatnění nelze následně již nijak zhojit.
Nevýhodou výhradu soupisu je pouze náklad na pořízení soupisu, který se hradí z pozůstalosti a rozdělí se poměrně k tíži dědických podílů jednotlivých dědiců. Jedná se například o náklady na vypracování znaleckého posudku apod. Soud, resp. pověřený notář však může rozhodnout o nahrazení soupisu pozůstalosti seznamem pozůstalostního majetku vyhotoveným správcem pozůstalosti a potvrzený všemi dědici. Pak zde žádný náklad nevzniká.
K druhé části Vašeho dotazu:
Vzhledem k tomu, že se jedná o pozemky poskytované zemědělské společnosti, bude se v daném případě jednat o smlouvu pachtovní nikoli nájemní.
a) V době trvání pachtovní smlouvy můžete pozemek prodat.
b) Ano, práva a povinnosti z pachtu přechází na Vás jako nového vlastníka.
c) V kupní smlouvě být explicitně pachtovní vztah uveden nemusí. Doporučuji Vám však pachtovní smlouvu v kupní smlouvě specifikovat. Pokud by bylo v kupní smlouvě výslovně uvedeno, že pozemek není zatížen ani nájemním vztahem, resp. pachtem (častá klauzule), pak samozřejmě uvádíte nepravdivé prohlášení. Rovněž záleží, zda máte nájem, resp. pacht zapsaný v příslušném katastru nemovitostí, pak být ve smlouvě samozřejmě uveden musí.
d) Nájemní, resp. pachtovní vztah přechází na nového vlastníka, Vy smlouvu ukončovat nebudete. Smlouva přejde na nabyvatele jako celek, shodně jako v rámci dědictví nyní na Vás.
e) Stávající nájemce, resp. pachtýř nemůže odmítnout změnu smlouvy.

___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Penále za zrušení zájezdu, dovolené cestovní kanceláří
- Pokuta za zrušení zájezdu, dovolené cestovní kanceláří
- Náhrada za újmu za narušení dovolené
- Odškodnění za zkaženou dovolenou - CK zrušila dovolenou, zájezd do zahraničí

Byla nám zrušena dovolená do Bulharska tři dny před odletem ze strany cestovní kanceláře Blue Style a nabídnutá kompenzace z 5* hotelu do 4* hotelu daleko od moře se špatným hodnocením i polohou hotelu a v jiném místě. Vzhledem k tomu že máme výročí třicet let manželství a chtěli jsme to slavit s přáteli, kteří pobývají v této lokalitě, ale v jiném hotelu poblíž. Lze požadovat vrácení všech peněz plus kompenzaci plus zbytečně braná dovolená a přiměřené zadostiučinění za zkaženou dovolenou? Nemám zájem jet jinam. Pojištění storna bylo zaplacené. Dva dny před oznámením nám přišlo potvrzení o zájezdu. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ust. § 2535 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že zruší-li pořadatel zájezd ve lhůtě kratší než dvacet dnů před jeho zahájením, uhradí zákazníkovi penále ve výši 10% z ceny zájezdu. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno.
Primárně tedy máte nárok na vrácení ceny zájezdu spolu s 10% navýšením. Této povinnosti se pořadatel zájezdu zprostí, pokud zájezd byl zrušen v vzhledem k vyšší moci nebo souladu s § 2528 odst. 1 nebo pokud bylo uskutečnění zájezdu podmíněným dosažením určitého počtu zákazníků. Předpokládám, že se však nejedná o zrušení zájezdu z těchto důvodů.
Dále máte nárok na náhradu škody, tj. náhradu za uhrazené výdaje, které jste skutečně vynaložili (např. pojištění). Rovněž dle ust. 2543 občanského zákoníku můžete požadovat náhradu za újmu za narušení dovolené, a to především s ohledem na to, že se mělo jednat o oslavu výročí.
Nyní písemně doporučeným dopisem vyzvěte pořadatele zájezdu k náhradě s přiměřenou lhůtou k zaplacení požadované částky (nejméně 7 dní) s tím, že pokud částka uhrazena nebude, budete vymáhat dlužnou částku žalobou u příslušného soudu.
Pokud by dobrovolně částku pořadatel neuhradil, doporučuji se nejprve obrátit na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Více informací a online možnost podání návrhu naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud však ani toto nepomůže, bude nutné se obrátit se žalobou k soudu. V této fázi bych již doporučil využít služeb advokáta, kterého můžete vyhledat v seznamu např. zde:
www.advokatikomora.cz

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Dluh na nájmu - zadržení věcí nájemníka, nájemce
- Dluh na nájmu a výpověď nájemní smlouvy pronajímatelem - převzetí bytu bez přítomnosti nájemníka, nájemce
- Ukončení nájmu pronajímatelem - nájemník odmítá vyklidit, předat byt
- Ukončení nájemní smlouvy pro hrubé porušení - nájemník odmítá vyklidit, předat byt
- Zadržovací právo pronajímatele na věci nájemníka, nájemce
- Jak zajistit důkaz jaké věci byly v nájemním bytě který nájemce odmítá vyklidit?

Prosím o radu ohledně nájemce: hrubě porušuje své povinnosti, jsou s ním velké problémy, dne 23.6.2017 převzal výpověď z nájmu včetně výzvy k vyklizení a předání bytu. 24.8.2017 převzal výzvu k vyklizení a předání bytu s termínem předání bytu dne 30.9.2017 v 11:00 hod. = nejpozdější termín (v předchozím e-mailu detailnější info - viz níže).
Chci se zeptat:
1) jak postupovat, pokud 30.9.2017 mi odmítne byt předat popřípadě, pokud nebude doma a byt neotevře/mi nezpřístupní?
2) pokud mi dluží 3 měsíce nájemné, můžu mu jako zádržné zadržet jeho věci umístěné v mém bytě? Jakým způsobem provést?
3) mám právní nárok vyměnit zámek od bytu za přítomnosti notáře popřípadě policie?
4) mám právní nárok jeho zadržené věci z mého bytu odvézt a uschovat na jiném místě na jeho náklady (za přítomnosti notáře)?
Děkuji a přeji Vám příjemný den. S pozdravem Linda

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám nájemce odmítne byt předat, máte několik možností:
Podat žalobu o vyklizení nebo jednoduše vyměnit zámek. Jelikož se jedná o Váš byt, není nutné, aby u toho byla Policie či notář, doporučovala bych jakéhokoliv svědka a pořizovat si fotodokumentaci.
Uplatnit zadržovací právo vůči věcem v bytě můžete, ale upozorňuji na § 1397 odst. 2 Občanského zákoníku, který stanoví, že "Věřitel je povinen pečovat o zadrženou věc jako řádný hospodář a má proti dlužníku právo na náhradu nákladů jako řádný držitel." Z uvedeného ustanovení vyplývá, že musíte zajistit, aby zadržené věci nebyly znehodnoceny a máte právo na úhradu nákladů spojených s jejich uskladněním.
Pokud by se Vám nepodařilo nájemníka z bytu v rozumném čase vystěhovat, máte právo požadovat bezdůvodné obohacení spočívající v odpovídající částce nájmu za počet dnů, kdy se nájemce v bytě protiprávně zdržoval.

___

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zkrácená pracovní doba po mateřské dovolené - vliv na pracovní smlouvu na dobu neurčitou
- Zkrácená pracovní doba u matky dítěte - vliv na pracovní smlouvu, může zaměstnavatel dát smlouvu o zkráceném pracovním úvazku?

Dcera má nastoupit po mateřské dovolené do stávajícího zaměstnání, kde má smlouvu na dobu neurčitou. Zatím ústně požádala o zkrácenou pracovní dobu a bylo jí vyhověno.
Nyní se obává, aby jí zaměstnavatel nedal k podpisu smlouvu o zkráceném pracovním úvazku, který bude na dobu určitou. Může jí být toto na přítěž v tom, že by ztratila smlouvu na neurčito?
Jedná se o nástup od 4.9.2017. Děkuji za brzkou odpověď. Petra

ODPOVĚĎ:
Bude-li zkrácení pracovního úvazku provedeno dodatkem k původní smlouvě, který bude na dobu určitou, a v dodatku bude uvedeno, že se tím neruší původní smlouva, pracovní poměr na dobu neurčitou neskončí.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemní smlouva na byt - nejde o byt a nájemník nedostal příspěvek na bydlení
- Nepřiznání příspěvku na bydlení - byt není bytem na katastru nemovitostí
- Nezaplacení nájmu bytu - byt není bytem v katastru a nájemník nedostal příspěvek na bydlení
- Nepřiznání příspěvku na bydlení a nájemní smlouva na byt - byt není zkolaudován jako byt
- Byt není zkolaudován jako byt a nájemník nedostal příspěvek na bydlení - jak se bránit?
- Nájemník sepsal nájemní smlouvu na byt, ale prostor není zkolaudován jako byt - nárok na příspěvek na bydlení
- Přezkoumání výpovědi nájemní smlouvy od pronajímatele soudem - byt zkolaudován jako nebytový prostor
- Snížení nájemného, nájmu - byt není zkolaudován jako byt, je to nebytový prostor
- Hrubé porušení nájemní smlouvy nájemníkem, nájemcem - zaslání části nájmu, protože byt je zkolaudován jako nebytový prostor

10.12.2016 jsem podepsala nájemní smlouvu na byt a na ÚP jsem zjistila, když jsem předkládala náklady z předcházejícího bydliště z minulého čtvrtletí a novou smlouvu na novou adresu při žádosti na příspěvek na bydlení, že tento prostor není bytem, ale nebytovým prostorem, zkolaudován jako ateliér, tudíž nemám na příspěvek nárok a byl mi z tohoto důvodu odebrán.
Je takto uzavřena smlouva "Smlouva o nájmu bytu", kde je jen někde uveden v závorce ateliér, a nikde ani zmínka o nebytovém prostoru vůbec platná?
Majitelka dle písemné komunikace slíbila rekolaudaci, šlo by to jen v případě, že tento rodinný dům, dle kolaudace, kde se nachází 3 byty a jeden zmíněný ateliér byl zrekolaudován na bytový.
Po třech měsících mi bylo oznámeno, že už zbývá jen poslední krok a to schválení stavebním úřadem, do té doby jsem platila plný nájem, ale v dubnu 2017 mi oznámila, že to bylo zamítnuto, začala jsem platit o částku, která by mi byla státem přiznána jako příspěvek na bydlení méně.
7.7 jsem si převzala výpověď z bytu ze dne 23.6. z důvodu hrubého porušení OZ 2286 a 2288 za dva měsíce nezaplacené části nájemného a jeden měsíc celý nezaplacený, náklady byly zaplaceny všechny. Výpovědní doba 3 měsíce a uplyne dne 30.9.2017.
Je toto hrubé porušení? Majitelka mě uvedla v omyl, já jsem v dobré víře smlouvu podepsala a nebyla jsem upozorněna na skutečnost, že se jedná o nebytový prostor a tím mi způsobila škodu, kdy mi znemožnila, v mé situaci samoživitelky s nezaopatřeným synem a nízkým podnikatelským důchodem, pobírat příspěvek na bydlení, který je takovým lidem poskytován.
Otázka: měla bych dát návrh na přezkoumání soudem oprávněnost výpovědi a to do dvou měsíců od obdržení, tedy mám na to 8 dní a platnost takové smlouvy? Je to zpoplatněné? Já nemám žádné volné finanční prostředky, kam se obrátit? Když to neudělám, je výpověď platná?
Naléhavě prosím o odpověď. Děkuji předem. S přátelským pozdravem Milada.

ODPOVĚĎ:
Jednání majitelky je jistě nemorální, nicméně z evidence katastru nemovitostí jste mohla zjistit, že se jedná o nebytový prostor. Proto s případnou žalobou o neplatnost nájemní smlouvy byste úspěšná nebyla. Doporučila bych za pomoci např. realitního makléře zjistit, jak se pohybují ceny u obdobných nebytových prostor a rozdíl můžete požadovat po pronajímatelce zpět. Výpověď z důvodu hrubého porušení s tříměsíční výpovědní dobou z důvodu dluhu na nájmu dát lze a s žalobou byste neuspěla. Doporučuji navštívit občanskou poradnu, případně využít bezplatných konzultačních dnů, které poskytují advokáti, více informací na www.cak.cz.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění dětmi po rozvodu manželství

S manželem jsme uzavřeli smlouvu o zúžení rozsahu společného jmění manželů SJM, kde se ze společného jmění manželů SJM vylučuje byt, který jsme koupili v době trvání našeho manželství. Jak to bude s bytem a dědictvím v případě úmrtí manžela. Manžel má dceru z prvního manželství, spolu máme dva syny. Děkuji za odpověď. S pozdravem Adéla.

ODPOVĚĎ:
Pokud máte byt v podílovém spoluvlastnictví a vlastníte 1/2, tak ta daná polovina bude předmětem dědictví. V případě úmrtí Vašeho manžela, svědčí dědické právo Vám, dceři a Vaším synům. V případě Vašeho úmrtí se daná polovina rozdělí rovným dílem mezi manžela a Vaše dna syny.

___

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování podílu nemovitosti manželce - vyrovnání majetku při rozvodu manželství, zvýhodnění dárce
- Darování podílu bytu, domu manželce - vyrovnání majetku při rozvodu manželství, zvýhodnění dárce
- Darování podílu pozemku manželce - vyrovnání majetku při rozvodu manželství, zvýhodnění dárce
- Darování podílu nemovitosti manželovi - vyrovnání majetku při rozvodu manželství, zvýhodnění dárce
- Darování podílu bytu, domu manželovi - vyrovnání majetku při rozvodu manželství, zvýhodnění dárce
- Darování podílu pozemku manželovi - vyrovnání majetku při rozvodu manželství, zvýhodnění dárce

1989 nám zemřela matka, rodinný dům zdědil můj bratr a byl zapsán na katastrálním úřadu KÚ ČR jako vlastník nemovitosti. 1993 se bratr oženil a následně přepsal polovinu domu na svoji manželku. 2017 se bratr rozvedl a bude řešit SJM. Zajímá nás, zda do SJM patří celý dům a zda bývalí manželé mají stejný nárok na vyrovnání nebo bude bratr zvýhodněn, vzhledem k tomu, že dům byl původně bratrovo dědictví po matce. Děkuji, Vlasta.

ODPOVĚĎ:
V dané věci záleží, jak bratr,, přepsal polovinu domu na svoji manželku". Pokud společné jmění manželů rozšířil o předmětný dům, Pokud by bylo součástí SJM, je tedy třeba podat žalobu na vypořádání společného jmění manželů.
Zohlednění Vámi uváděných skutečností je sice na místě, ale ve své podstatě by vyrovnání mělo být shodné. Samozřejmě pokud by jeden z manželů investoval do nemovitosti prostředky ze svého výlučného majetku, má právo na vyšší vypořádací podíl.
Pokud však bratr daroval 1/2 domu manželce, dům není vůbec ve společném jmění manželů, vzniklo zde podílové spoluvlastnictví a to rozvodem nezaniká.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ nereaguje na emaily člena - jak postupovat?
- SVJ nekomunikuje se členem - jak postupovat?
- Vyúčtování od SVJ - emailem nebo klasickou poštou?
- Nevyúčtování služeb SVJ - pokuta za prodlení
- Pokuta za nevyúčtování služeb SVJ, SVBJ, společenství vlastníků bytových jednotek

Co dělat, když SVJ mi ani na 4 e-mailové výzvy zaslané na oficiální e-mail pro komunikaci, nedodá vyúčtování, ačkoliv jsem požádal, aby mi zaslali na mail nebo poštou? Ve stanovách není nic o tom, že bych musel osobně a v domě nebydlím. Děkuji, Jirka.

ODPOVĚĎ:
Vyúčtování Vám musí být předloženo 1 ročně, ale samozřejmě záleží, jak máte tuto problematiku upravenu ve Stanovách SVJ.
Dle zákonné úpravy má každý člen SVJ právo nahlížet do veškerých podkladů, které se SVJ, jehož je členem, týkají a činit si kopie. Zaslání vyúčtování emailem by mělo být upraveno ve Stanovách, pokud tomu tak není, pak je omezeno na Vaše právo nahlížet do dokumentů SVJ a činit si kopie.
Uvedenou problematiku upravuje občanský zákoník ve spojení se zákonem č. 67/2013, který stanovuje mimo jiné, že:
- zúčtovací období je maximálně dvanácti měsíční,
- skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období,
- na základě písemné žádosti musí být vyúčtování předloženo nejpozději do 5 měsíců od skončení zúčtovacího období, a to vč. způsobu stanovení výše záloh, provedení rozúčtování apod.
- do 30 dnů můžete podat proti vyúčtování námitky

Pro shrnutí: Právo na předložení vyúčtování máte 1x ročně do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období
Právo na předložení podkladů pro vyúčtování máte s tím, že uvedené dokumenty není povinností zasílat emailem.
Podstatná v dané věci je rovněž možnost požadovat zaplacení pokuty v případě, že vyúčtování není předloženo včas. Ustanovení § 13 zákona č. 67/2013 Sb. , hovoří o pokutě za prodlení s nepeněžitým plněním, tedy i pro případ opožděného předložení vyúčtování nebo nesplnění povinnosti spojené s právem nahlížet do pokladů k vyúčtování. Výše pokuty je pak stanovena částkou 50, - Kč za každý den prodlení, pokud nemáte sjednáno jinak.
Pokud Vám nebylo předloženo roční vyúčtování - máte právo se domáhat jeho předložení soudní cestou a požadovat i pokutu za prodlení.
Pokud Vám nebyly předloženy dokumenty k vyúčtování, zašlete písemnou žádost, že požadujete jejich předložení, resp. nahlédnutí do dokumentů, nebude-li Vám uvedené umožněno, lze podat žalobu na vydání movité věci i požadovat pokutu za prodlení.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po rodičích - potomek zemřel a má manžela, manželku s dítětem, dětmi
- Potomek zemřel - dědění po rodičích

Chtěl bych se zeptat. Kdo dědí ze zákona byt v osobním vlastnictví po zemřelých rodičích? Jsem jediný žijící syn a po mé zemřelé sestře se o dědictví hlásí také švagr a jeho dcery po zemřelé sestře. Děkuji za odpověď. Petr

ODPOVĚĎ:
V první dědické třídě dědí zůstavitelovy děti.
Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
Po rodičích budete dědit tedy primárně Vy, pokud Vaše sestra zemřela dříve než rodiče, přechází právo na děti sestry, nikoli však již na Vašeho švagra.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí zapojení sporáku v nájemním, pronajímaném bytě - pronajímatel nebo nájemce?
- Platí zapojení sporáku pronajímatel nebo nájemce nájemního bytu v pronájmu?

Pronajímatel koupil plynový sporák pro nájemce (na jeho žádost). Nájemce si nechce sporák připojit a chce, aby mu ho připojil k plynu pronajímatel. Kdo platí připojení sporáku? Podotýkám, že sporák výslovně nebyl součástí bytu při uzavření smlouvy jako součást bytu, a byl zakoupen na základě přání nájemce přes e-shop s tím, že si zajistí jeho vynesení apod. Plynař chce 1.500 Kč za připojení a smlouva o dodávce plynu je na nájemce. Kdo by měl nést náklady na připojení spotřebiče? Předpokládám, že nájemce, který chtěl sporák a bude věc užívat. Ze zákona připojení sporáku dle sdělení revizního technika nepodléhá žádné revizní správě a tedy si koupit hadici a připojit smí uživatel sám. Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva, resp. předávací protokol neobsahuje skutečnost, že by součástí bytu byl rovněž sporák a tento si zakoupil ze své vůle (ať již si ho hradil sám nebo bude částka vynaložená odečtena z nájemného) je to nájemce, kdo nese náklady na zapojení předmětného spotřebiče.

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Trvalý pobyt na ohlašovně, obecním úřadu a adresa v občanském průkazu, OP
- Trvalý pobyt na ohlašovně, městském úřadu a adresa v občanském průkazu, OP
- Změna zákona o evidenci obyvatel a adresa v občasnkém průkazu, OP

Letos (2017) v červenci došlo ke změně zákona o evidenci obyvatel ve smyslu trvalého pobytu na městském úřadě. Mám trvalý pobyt na městském úřadě, protože jinak jsem hlášen k pobytu v jiné zemi Evropské unie. Nově se má v občanských průkazech vyznačovat tento pobyt jako adresa ohlašovny. Vyplývá z této skutečnosti pro mě nějaká povinnost, například do určité doby si vyměnit občanský průkaz, nebo stačí jeho výměna až po uplynutí platnosti průkazu stávajícího? Děkuji, Luboš.

ODPOVĚĎ:
Na základě změny zákona bude, při vydání nového občanského průkazu, k Vaši adrese dopsán dovětek, adresa úřadu. Občanský průkaz však není potřeba měnit, údaj bude do průkazu doplněn při výměně po uplynutí doby platnosti či ztrátě.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Revize spotřebičů v nájemním, pronajímaném bytě - kdo platí, hradí?
- Má vliv na koho je napsaná elektřina, plyn při úhrady revize spotřebičů?
- Kdo platí revize spotřebičů elektřiny, plynu v pronajímaném nájemním bytě

V nájemní smlouvě je uvedena povinnost nájemce zajistit provádění revizí, prohlídek a kontrol elektrických a plynových spotřebičů a zařízení v zákonných lhůtách a na výzvu o tomto předložit doklad.
Jaké jsou zákonné lhůty a jak donutí pronajímatel nájemníka (tzn. uživatele), aby provedl a uhradil revize?
Má vliv, zda je smlouva na dodávky plynu a elektřiny vedena na pronajímatele a nebo nájemníka?
Pokud nájemník povinnost v bodu 1) nesplní a revizi neprovede a elektřina někoho zabije, kdo ponese zodpovědnost? Bude mít vliv viz bod 3)?
Konečně, jak to má pronajímatel udělat (ve smlouvě), aby odpovědnost byla na uživateli, tedy nájemci, pokud by nestačilo ujednání viz bod1.
Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
Revize plynových a elektrických zařízení záleží na jejich typu a dodávky.
Standardně probíhá kontrola plynových zařízení 1 x za rok, provozní revize 1x 3 roky. U elektrických zařízení rovněž záleží na typu.
Pokud by revize nebyly nájemci prováděny řádně a včas v souladu s ujednáním v nájemní smlouvě, mám za to, že by toto posouzeno jako důvod pro výpověď z nájmu.
Minimálně pro usnadnění situace přepis na nájemce, a to nejen s ohledem na revizi, ale i pro případné dluhy vzniklé za dodávky.
V případě porušení povinnosti sjednané v nájemní smlouvě, nese odpovědnost nájemník.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Omylem vyplacená celá mzda - může zaměstnavatel strhnout mateřskou nebo proplacení dovolené?
- Přeplatek mzdy zaměstnanci - jak má zaměstnavatel požádat o vrácení přeplatku?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Do kdy musí zaměstnavatel předat podklady k výpočtu dávky OSSZ?
- Lhůta na předání podkladů na OSSZ od zaměstnavatele

Jak dále máme postupovat a zda lze poškodit zaměstnavatele nějakým nahlášení na příslušné orgány. Situace: firma (nebudu zatím jmenovat označení A) předala veškeré své mzdové záležitosti agentuře do Slovenska, která nám nyní zpracovává mzdy. Moje přítelkyně odešla na rizikové těhotenství dne 3.7.2017 - klasická nemocenská. A stále čerpá nemocenskou.
Zaměstnavatel ji poslal za měsíc červenec chybně výplatu (v plné výši bez zohlednění nemocenské) Kdyby jsme si toho nevšimli - nevíme to taky. Psali jsme tedy na agenturu proč se tak stalo a jak se bude nyní postupovat? Bylo na sděleno ze vůbec neví jak tuto situaci budou řešit. Mě přítelkyni bude už vyplacena pouze mateřská a zbytek dovolené na kterou má nárok a nedočerpala ji. Je možné že finance strhnou z mateřské nebo dovolené? Zjišťovali jsme proč se tak stalo a firma A poslal pozdě podklady pro nemocenskou. Dnes (07.10.2017) nemáme stále vyplacené sociální dávky jelikož A poslalo informací na sociální úřad dne 3.7.2017 o tom ze je nemocná, ale podklady dodali až 22.8. takže výplata ze sociálky přijde až do 22.9. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel smí zaměstnanci srazit ze mzdy jen položky uvedené v § 147, odst. 1 zákoníku práce, další srážky pak smí provádět například na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo výkonu rozhodnutí (exekuce). Bez souhlasu Vaší přítelkyně (nebo bez dohody o srážkách ze mzdy) zaměstnavatel Vaší přítelkyni nemůže srazit omylem vyplacenou část mzdy ani z proplacené dovolené. Peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) pak nevyplácí zaměstnavatel, nýbrž okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), takže ani z tohoto příjmu omylem vyplacená část mzdy sražena nebude.
Zaměstnavatel by správně měl Vaší přítelkyni vysvětlit, že jí omylem vyplatil určitou částku, kterou by měl přesně vyčíslit, a požádat Vaši přítelkyni, aby mu tuto částku vrátila. Podle § 331 zákoníku práce může vrácení neprávem vyplacené částky zaměstnavatel na Vaší přítelkyni požadovat v případě, jestliže Vaše přítelkyně věděla nebo musela z okolností předpokládat, že jde o částku nesprávně určenou nebo omylem vyplacenou. Vrácení takto nesprávně určené nebo omylem vyplacené částky lze nárokovat ve lhůtě tří let od data její výplaty.
V dané situaci tedy doporučuji vyčkat, až zaměstnavatel stanoví neoprávněně vyplacenou částku, jejíž vrácení bude po Vaší přítelkyni požadovat. Případně může Vaše přítelkyně zaměstnavatele sama požádat, aby částku vyčíslil – nejlépe opravením (vyhotovením nového) výplatního lístku – a následně omylem vyplacenou částku zaměstnavateli vrátit.
Podle § 97, odst. 1 zákona o nemocenském pojištění je zaměstnavatel povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady stanovené pro nárok na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení OSSZ. Okresní správě sociálního zabezpečení je také povinen neprodleně oznamovat všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu těchto dávek. Okresní správa sociálního zabezpečení pak má na výplatu dávek lhůtu 30 dní ode dne, kdy obdržela od zaměstnavatele podklady k výplatě dávek. Pokud by Vaší přítelkyni vznikla zpožděním výplaty dávek nějaká škoda, mohla by náhradu této škody vymáhat po zaměstnavateli.

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Studium VŠ jen kvůli výživnému - lze požádat o zrušení výživného?
- Studium VŠ jen kvůli alimentům - lze požádat o zrušení alimentů?
- Výživné - přihlášení na VŠ s nulovou docházkou - návrh na zrušení placení
- Alimenty - přihlášení na VŠ s nulovou docházkou - návrh na zrušení placení

Platím výživné na zletilou dceru, která studovala VŠ 4 roky, z toho 3 roky 2. ročník, ale pokaždé jiný obor. Ani jeden 2. ročník nedokončila a byla vyloučena ze studia na VŠ. Zjistil jsem že jeden ročník měla 0% aktivitu a vůbec školu nenavštěvovala. Další 2 ročníky měla docházku minimální, jen aby se na škole udržela. Po ukončení studia mne neinformovala o změně. Jak bych měl postupovat? Děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Výživné však nelze přiznat, je-li to v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy potomek opakovaně bez vážného důvodu (například zdravotního) ukončuje studium a opět začíná studovat často i vzájemně nesouvisející obory. Dle Vašeho popisu tomu odpovídá i situace Vaší dcery.
Jestliže se domníváte, že další hrazení výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy, ale dohoda s dcerou ohledně ukončení Vaší vyživovací povinnosti nebude možná, doporučuji se obrátit na soud s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. Návrh na zrušení vyživovací povinnosti je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte, za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědědní družstevního bytu - nevlastní sourozenec, sourozenci

Otec měl v 1. manželství syna, manželka brzy zemřela, ve druhém manželství jsem se narodila já. S bratrem jsme vyrůstali v jedné rodině, jemu ale zůstala v rodném listě jeho biologická matka. Otec 2016 zemřel. Ve SJM měl s mojí matkou družstevní byt, který automaticky přešel na moji matku. Moje matka ještě měla chalupu, která nebyla součástí SJM (zdědila ji po svých rodičích). Chalupu prodala před otcovou smrtí a peníze má na účtě.
1. Kdo bude po smrti mojí matky dědit členská práva k družstevnímu bytu a peníze za prodanou chalupu?
2. Pokud bych to byla pouze já, nemůže bratr takové rozhodnutí soudně napadnout? Protože v případě, že by matka zemřela jako první a otec až po ní, družstevní byt bychom s bratrem dědili napůl a z peněz za chalupu by měl 1/4 z původní částky.
3. Pokud by bratr neměl na dědictví opravdu žádný nárok a já bych se rozhodla ho dobrovolně z bytu vyplatit, mohu vycházet z odhadu, který vznikne během dědického řízení, nebo by mohl bratr požadovat vlastního znalce, pokud by se mu odhadnutá částka zdála malá? Děkuji, Milena.

ODPOVĚĎ:
Pokud byl družstevní byt skutečně součástí SJM, tedy Vaši rodiče byli společnými členy družstva a společnými nájemci družstevního bytu, přešel členský podíl na Vaši matku, které měla být rámci dědického řízení uložena povinnost vyplatit Vás a Vašeho bratra celkem v hodnotě poloviny členského podílu v družstvu. Není tedy možné, aby v rámci dědického řízení zůstal byt matce, aniž by se s ostatními dědici vyrovnala.
K ot. 1) Členská práva k družstevnímu bytu po smrti Vaší matky budete dědit Vy (pokud tedy Vaše matka Vašeho bratra neosvojila pouze tzv. zrušitelně, kdy v RL zůstávají zapsání původní rodiče – v takovém případě by dědil i bratr)
K ot. 2) Bratr by nic soudně napadnout nemohl, jednak měl být Vaší matkou již vyplacen pokud jde o družstevní byt, jednak není možné argumentovat tím, že by dědil, kdyby rodiče zemřeli v opačném pořadí – čas je úmrtí je daná věc a nelze k tomuto takto přistupovat.
K ot. 3) Odhad, který se dělá v dědickém řízení je tzv. vyhlášková cena neboli cena úřední (požívá se téměř jen v dědickém a daňovém řízení), která nezohledňuje aktuální tržní cenu, proto z tohoto odhadu při vyplacení vycházet nemůžete. Je nutné vypracovat posudek na tržní cenu, která zohledňuje nabídku a poptávku v dané lokalitě.

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení platu otce dítěte a výživné - může matka požádat o navýšení alimentů?
- Zvýšení mzdy otce dítěte a alimenty - může matka požádat o navýšení výživného?

Dne 14.4.2016 bylo soudem schváleno výživné na nezletilé děti 17 a 12 let ve výši 4.000 Kč (2.200 Kč a 1.800 Kč). Rozvod dohodou 20.6.2017. Mohu si nyní (8/2017) požádat o zvýšení výživného na mladší dítě (starší je již plnoleté), když byl bývalému manželovi od 1/2017 zvýšený plat zhruba o 5.000 Kč a v 7/2017 o dalších asi 5.000 Kč. Plat v době rozvodu cca 18.000 Kč. Všichni mi říkají, že je to moc brzy. Můj příjem cca 13.000 Kč. Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Obecně lze říci, že žádost o zvýšení výživného lze podat tehdy, dojde-li k významné změně poměrů na straně oprávněného nebo povinného, která žádost o změnu výše výživného odůvodňuje. Změnou poměrů je například významné zhoršení nebo zlepšení finanční situace některého z rodičů či nárůst nákladů souvisejících s výchovou a výživou dítěte – typickým příkladem takové situace je nástup dítěte do školy.
Jestliže se během letošního roku výrazně zvýšily příjmy Vašeho bývalého manžela a došlo tím ke zlepšení jeho finanční situace, mohla by tato skutečnost být důvodem pro žádost o zvýšení výživného. Podle § 915, odst. 1 nového občanského zákoníku má totiž být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
Jestliže se tedy domníváte, že by měl Váš bývalý manžel platit na mladšího syna vyšší výživné, můžete k okresnímu sodu v místě bydliště Vašeho syna podat návrh na zvýšení výživného. Pokud by vyšší výživné po otci požadoval i Váš zletilý syn, musel by žádost podat sám. V tomto případě se žádost podává k okresnímu soud v místě bydliště otce.

___

TRESTNÍ-TRESTY
- Finanční nouze rodiče a posílání části výživného - hrozí trestní stíhání a odsouzení?
- Finanční nouze rodiče a posílání části alimentů - hrozí trestní stíhání a odsouzení?

Soud mi stanovil výživné na nezl. dítě ve výši 1.800 Kč. Podala jsem návrh na snížení výživného, neboť nejsem zaměstnaná a jsem bez příjmů. Dlouhodobě platím částku nižší než stanovenou soudem, a to pravidelně každý měsíc bez vynechání téměř 2 roky (2015-2017). K tomu navíc splácím po 200 Kč dluh na výživném, který mi soud vypočítal zpětně za již uvedené cca 2 roky, a to již s nově určenou částkou 1.800 Kč. Měsíčně hradím výživné tj. 800 Kč + 200 Kč na dlužné výživné. Osoba, která o dítě pečuje podala na mou osobu trestní oznámení za neplacení výživného. Chci se zeptat, je toto trestní oznámení aplikovatelné, pokud na dítě posílám každý měsíc výživné, byť i nižší? Může to přinést pro mne negativní následky? Nemohu si dovolit platit výživné ve výši 1800 Kč. Děkuji za odpověď. S pozdravem, Kamila.

ODPOVĚĎ:
Podle § 196 trestního zákoníku se trestného činu zanedbání povinné výživy dopouští ten, kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce. Takový člověk může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Vzhledem k tomu, že jste již podala návrh na snížení výživného a snažíte se výživné hradit alespoň ve snížené výši, domnívám se, že i v případě, že by se celá záležitost dostala až k soudu, by soud přihlédl k Vaší finanční situaci a ke snaze hradit výživné alespoň částečně, takže byste nebyla pro uvedený trestný čin odsouzena.
Stále ale platí, že jestliže Vám soud vyměřil výživné v určité výši, jste povinna až do vydání nového rozhodnutí o výživném hradit výživné v této výši. Pokud by osoba pečující o dítě neuspěla s trestním oznámením, mohla by do doby, než bude případně výživné sníženo, vymáhat dlužné výživné podáním návrhu na exekuci. Pokud ale momentálně nemáte zaměstnání ani žádný (ne) movitý majetek, je pravděpodobné, že by neuspěla ani s exekucí a dlužné výživné by nevymohla.

___

RODINA-OTCOVSTVÍ
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zrušení otcovtství kvůli neplacení výživného
- Zrušení otcovtství kvůli neplacení alimentů
- Výmaz otce z rodného listu kvůli neplacení výživného, alimentů

Chtěla bych se zeptat, od roku 2010 jsem rozvedená, mám 8leté dítě, manžel od rozvodu neplatí alimenty, se synem se nevídá, nemá o něj zájem. Lze bývalého manžela (otce mého dítěte) zbavit otcovství, vyškrtnout ho z rodného listu? Pokud ano, jaké jsou podmínky? Děkuji, Vladimíra.

ODPOVĚĎ:
Zbavit někoho otcovství nebo vyškrtnout otce z rodného listu dítěte z Vámi uvedených (ani jiných) důvodů není možné. Jediným podobným institutem, který český právní řád zná, je tzv. popření otcovství. K němu ale dochází pouze tehdy, pokud domnělý otec (uvedený v rodném listě) není biologickým otcem dítěte. Pokud Váš bývalý manžel je biologickým otcem Vašeho syna, není možné ho otcovství zbavit ani tehdy, pokud se se synem nestýká a nehradí výživné.

Stejně tak není možné donutit otce ke kontaktu se synem. Pokud ale otec nehradí výživné, které je určeno soudním rozhodnutím, je možné toto dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z platu (je-li otec dítěte zaměstnaný) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký). Pokud otec dítěte neplatí výživné déle než čtyři měsíce, je možné na něj (opakovaně) podat trestní oznámení pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolufinancování společné příjezdové cesty k pozemkům
- Jak neplatit společnou příjezdovou cestu k pozemkům

Jsme 3 stavebníci, každý vlastníme jeden z pozemků č. 2, č. 3 resp. č. 4.
Společně pak vlastníme pozemek č. 1, každý 1/3 podílem. Pozemek č. 1 byl původně určen pro příjezd k pozemkům č. 2 až. č. 4. Majitel pozemku č. 2 si však realizoval napojení na obecní cestu z vlastního pozemku č. 2 (nevyužívá tak pro příjezd na svůj pozemek č. 2
společný pozemek. 1).
Délka pozemku č. 1 je cca 80 m. Rodinné domy (RD) na pozemcích č. 2 a č. 3 jsou již zkolaudované. Kolaudaci RD na pozemku č. 4 však stavební úřad podmiňuje stavbou veřejně přístupné účelové komunikace k tomuto RD, tedy na pozemku č. 1, který je ve společném vlastnictví. Odůvodňuje to jednak vzdáleností RD na pozemku č. 4 od obecní komunikace, která přesahuje 50 m, což je mez pro příjezd k RD v provedení zpevněného povrchu, ale také požadavkem hasičů, kde je rovněž stanoven limit 50 m.
Stavebníkem a investorem stavby této účelové komunikace je vlastník pozemku č. 4. Vznikl ale problém financování této účelové komunikace, který je dle mého laického pohledu nejasný tím, že uvedená komunikace je dle správního práva stavbou a dle občanského práva úpravou povrchu. V prvním případě by financování této stavby bylo pouze záležitostí investora-stavebníka, v druhém případě by se na jeho financování měli podílet všichni spolumajitelé uvedeného pozemku č. 1. Majitel pozemku (RD) č. 2
však uvedenou účelovou komunikace nevyužívá vůbec, majitel pozemku č. 3 ji nepotřebuje, neboť mu pro příjezd k RD na pozemku č. 3 stačí stávající zpevněný povrch pozemku č. 1. Já jsem majitelem pozemku č. 3 Obávám se situace, že bych se měl podílet na financování
stavby této účelové komunikace, neboť jako důchodce na ni nemám finanční prostředky.
Navíc ji nepotřebuji, nevyžadoval ji při kolaudaci našeho domu ani stavební úřad, neboť stávající zpevnění příjezdu k našemu RD vzhledem k jeho délce do 50 m zákon nevyžaduje resp. se na ni vztahuje výjimka. Spolufinancováním stavby této veřejně přístupné účelové komunikace bych se dostal do
neřešitelné finanční situace, neboť náklady na její stavbu dle platné projektové dokumentace dosahují výše kolem 1 mil. Kč.
Přestože investor uvažuje o změně projektové dokumentace s cílem slevnění její výstavby,
i tak se bude zřejmě přesahovat částku 0,5 mil. Kč.
Mohu se nějak bránit spolufinancování uvedené stavby pro nedostatek finančních prostředků, nebo z jiných důvodů? Děkuji. Přeji hezký den. Jaromír

ODPOVĚĎ:
Především účelová komunikace nemusí být zpevněná, stačí, aby byla znatelná v terénu. Proto bych doporučovala se důrazně zajímat o to, z jakého důvodu je uvažováno o tak drahém řešení. Možností by bylo, že byste pozemek, na kterém má být cesta, nabídl ke koupi osobám, které ji k příjezdu potřebují. Bohužel je pravdou, že na výstavbě komunikace byste se měl podílet, jelikož budete jejím spoluvlastníkem. Takže jediné řešení je v prodeji pozemku, eventuálně pokusu o snížení nákladů na výstavbu cesty na minimum.