Jsme dva spoluvlastníci nemovitosti. Jeden vlastník chce do nemovitosti investovat, já na to nemám peníze. Navrhl nemovitost rozdělit na dva samostatné objekty. To je také finančně velmi nákladné a spoluvlastník to nechce financovat sám. Na koupi své poloviny si vzal hypotéku, kterou dosud nesplatil. Jeho obytná část je o několik m2 menší než moje.
Dům má velké množství společných prostor. Hrozí soudem. Jaké obvinění mi může hrozit? Kdo určí, které opravy jsou nezbytné a které nikoliv? Děkuji, Ondřej
Odpověď:
Dle nového občanského zákoníku o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Jste-li dva spoluvlastníci, jímž náleží rovný podíl, dosáhnete většiny hlasů jen souhlasem Vás obou. Podobně to platí u rozhodování o významné záležitosti týkající se společné věci, kdy je zapotřebí alespoň dvoutřetinová většina hlasů spoluvlastníků. Druhý ze spoluvlastníků, půjde-li o větší investici do společné věci, která má přinést podstatné zlepšení společné věci, se může obrátit po bezúspěšném pokusu o hlasování na soud, aby rozhodl, zda je taková investice ku prospěchu společné věci, popř. soud rozhodne, které opravy budou provedeny a které nikoli. Dá-li mu soud za pravdu, museli byste se na financování těchto investic podílet oba.
Rozhodnete-li se spoluvlastnictví zrušit, lze je zrušit dohodnou, ve které se ujedná i způsob vypořádání spoluvlastnictví. Tato dohoda musí být písemná. Zákon dává několik způsobů pro vypořádání spoluvlastnictví, a to rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku anebo převedením vlastnického práva jednomu ze spoluvlastníků s vyplacením druhé spoluvlastníka. V případě, že se mezi sebou o zrušení spoluvlastnictví nebudete schopni dohodnout, rozhodne na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Soud následně v řízení rozhodne o zrušení spoluvlastnictví a o způsobu jeho vypořádání. S každým soudním řízením jsou spojeny náklady řízení, které většinou hradí ta strana, která nebyla ve věci úspěšná, z toho důvodu je vždy lepší dosáhnout dohody.
Co se týče dělení stavby, je třeba splnit několik podmínek. Dojde-li k rozdělení nemovitostí, musí nadále po takovém rozdělení splňovat stavební předpisy. Taktéž je nutností sestavit oddělovací geometrický plán. Připuštěno je však pouze dělení vertikální, nikoli horizontální
Podle § 1144 odst. 2 NOZ platí, že rozdělení věci není na překážku skutečnost, že věc nelze rozdělit přesně podle výše podílů jednotlivých spoluvlastníků. Spoluvlastník, který by byl takovým způsobem zkrácen, však musí obdržet peněžitou náhradu odpovídající výši rozdílu podílu na věci a obdržené části této věci. Zákon výslovně stanoví, že se jedná o rozdíl, který je nutno dorovnat v penězích, proto nepřichází v úvahu, aby byl rozdíl vyrovnán v jiné formě (např. naturálně).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment