Jsou-li si Vaši sousedé vědomi skutečnosti, že užívají část cizího pozemku, nemusíte se vydržení (tzn. přechodu vlastnického práva po určité době) této části pozemku obávat.
V této souvislosti je vhodné vědět, že dle § 134/1 starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) se oprávněný držitel stal vlastníkem věci, měl-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let (šlo-li o nemovitost). Za oprávněného držitele se pak považoval takový držitel, který byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří (§ 130/1 starého Občanského zákoníku).
Pro vydržení nemovité věci tedy bylo zapotřebí, aby byl držitel s přihlédnutím k běžné opatrnosti přesvědčen o tom, že je vlastníkem předmětné věci. V případě nemovitých věcí by takový držitel musel vycházet např. z chybného geometrického vyměření části pozemku v katastru nemovitostí, platit za tuto část pozemku daň z nemovitostí či se domnívat, že tuto část pozemku řádně nabyl do vlastnictví (např. na základě darovací smlouvy, která však nebyla platná). Neboť žádná z těchto podmínek není ve Vámi popsaném případě splněna, nemůže být dobrá víra Vašich sousedů založena a vydržení předmětné části Vašeho pozemku je tak vyloučeno.
Obdobným způsobem je pak tato problematika upravena také v novém občanském zákoníku (účinném od 1.1.2014), dle jehož § 1089/1 platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví (určenou dobou je pak v případě nemovitých věcí dle § 1091/2 nového občanského zákoníku opět doba deseti let).
Dle § 1090/1 nového občanského zákoníku se k vydržení věci vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.
Na tomto místě se pak ještě sluší dodat, že:
a/ poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává; nepoctivě drží naopak ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží (§ 992/1 nového občanského zákoníku) ;
b/ o pravou držbu se jedná, neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 nového občanského zákoníku).
S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že ani dle nové právní úpravy nemohou Vaši sousedé předmětnou část pozemku vydržet, a to ani prostřednictvím tzv. mimořádného vydržení dle § 1095 nového občanského zákoníku.
Chcete-li si budoucí bezproblémové právní vztahy s Vašimi sousedy „pojistit“, lze Vám doporučit obrátit se na ně s návrhem na uzavření smlouvy o výprose (§ 2189 a násl. nového občanského zákoníku) či smlouvy o výpůjčce (§ 2193 a násl. nového občanského zákoníku), jejímž předmětem bude bezplatné užívání předmětné části Vašeho pozemku. Tímto způsobem Vaši sousedé písemně deklarují své vědomí o tom, že vlastníkem předmětné části pozemku jste Vy a jejich (případně tvrzená) dobrá víra bude definitivně vyloučena. Budou-li se Vaši sousedé zdráhat předložený návrh smlouvy podepsat, můžete další bezplatné užívání předmětné části Vašeho pozemku podpisem návrhu smlouvy podmínit.
Zcela na okraj své odpovědi pak ještě dodávám, že vlastnické právo k části Vašeho pozemku nemohou Vaši sousedé nabýt ani jeho případným zastavěním, neboť tv
Komentáře vytvořeny pomocí CComment